České domácnosti dnes utrácí za oblečení dvakrát více než roku 2010 – po zohlednění inflace
Přes to, že lidem v Česku loni historicky rekordně klesly reálné výdělky, v porovnání s rokem 2010 utrácejí stále dramaticky více – i po zohlednění inflace. A plošně tedy ani letos nemůže být řeči o pádu životní úrovně v Česku někam do období kolem roku 2010, nebo dokonce do nultých či 90. let, a už vůbec ne do éry před rokem 1989.
Opět to potvrzují nová data Eurostatu. Češi si podle nich loni pořizovali opravdu výrazně více oblečení – případně oblečení výrazně kvalitnějšího, tudíž dražšího – než roku 2010. Za oblečení – což je v porovnání s výdaji za potraviny, energie či bydlení poměrně zbytný výdaj – obyvatelé Česka loni utratili na hlavu 9370 korun. V roce 2010 to ovšem bylo jen 4590 korun. Nárůst tedy odpovídá více než 104 procentům.
Růst cen oblečení mezi lety 2010 a 2022 přitom podle Eurostatu činí jen mírně přes osm procent. Češi tedy v současnosti – už po odečtení inflace – utrácí za oblečení takřka dvakrát více než v roce 2010. Zjednodušeně lidově řečeno, „kupují si dvakrát více hadrů“ než před třinácti lety.
V daném období let 2010 až 2022 rostly, byť „jen“ v řádu nižších desítek procent, také jejich reálné – tedy opět o inflaci očištěné – výdaje za obuv. A podobně jistě i za mnohé další zboží a služby.
Ne však za úplně všechny služby.
Lidé v Česku totiž razantně omezují své výdaje za služby prostitutek a prostitutů. Za prostituci podle Eurostatu dali v roce 2010 v přepočtu na obyvatele celkem 620 korun, loni však už jen 90 korun. A to přitom prostituce mezi lety 2010 a 2022 zdražila o takřka 58 procent, takže reálně je pokles výdajů za prostituci ještě znatelně výraznější, než by odpovídalo prostému snížení příslušného nominálního výdaje z 620 na 90 korun.
Je však možné, že nižší nominální, a tím spíše reálné výdaje za prostituci alespoň částečně kompenzují výdaji za online erotické služby, které nemusí být statisticky jako výdaj za prostituci vůbec zachyceny.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
