České domácnosti rozhodně nepatří k energeticky nejúspornějším
Česká republika se ve spotřebě energií domácností dlouhodobě drží nad průměrem Evropské unie. Zatímco průměrná spotřeba v EU na domácnost byla v roce 2020 555 kilogramů ropného ekvivalentu (kgoe), v ČR to bylo 668 kgoe. Ukázala to nedávno zveřejněná data Eurostatu. Nejvíce energie spotřebují Češi na vytápění, ohřev vody a svícení. Právě vyšší spotřeba energií a jejich skokový cenový nárůst motivuje české domácnosti k pořízení energeticky úspornějšího bydlení. Jak ukázal průzkum Asociace českých stavebních spořitelen, jen v letošním roce se chce za tímto účelem pustit do větších či menších úprav domácnosti každý desátý Čech.
Češi rozhodně nepatří mezi energeticky nejúspornější národy – dlouhodobě se ve spotřebě energií na domácnost pohybují nad průměrem Evropské unie. Největšími přeborníky ve spotřebě jsou přitom Islanďané (1 316 kgoe), naopak nejúspornější jsou Albánci (191 kgoe). „Pokud se podíváme na země, které mají porovnatelné klimatické podmínky jako Česko, tak nejúsporněji hospodaří s energiemi Rumuni, největší spotřebu mají naopak v Lucembursku. Česko je zhruba uprostřed,“ komentoval zveřejněná čísla Eurostatu Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).
České domácnosti spotřebují energii především na vytápění svých domů a bytů (68,4 % konečné spotřeby energie), dále pak na ohřev vody (16,5 %), na osvětlení a používání elektrických spotřebičů (7,2 %) a na vaření (6,2 %). Většinu konečné spotřeby energie v českých domácnostech přitom pokrývá zemní plyn (32 %) a elektřina (25 %). Obnovitelné zdroje tvořily 20 %, dále ropa a ropné produkty (12 %) a získané teplo (8 %). Jen malá část (3 %) je stále pokryta uhelnými produkty (tuhá paliva).
Závislost domácností na zemním plynu, jehož cena výrazně vzrostla, je jedním z důvodů, proč Češi stále více zvažují investice do rekonstrukcí. Chtějí snížit závislost zejména na ruském plynu, ale i energetickou náročnost svých domácností. Jak ukázal nedávný průzkum AČSS, jen v letošním roce se chce z tohoto důvodu pustit do větších či menších úprav domácnosti každý desátý Čech. Nejčastěji plánují zlepšení vnitřní či vnější tepelné izolace bytů a domů, dále pak výměnu kotle, kamen nebo tepelného čerpadla. Zájem je i o instalaci fotovoltaických panelů nebo zařízení na využití dešťové vody. „I když investice do úsporného bydlení často představují velký zásah do rodinného rozpočtu, obvykle se nakonec vyplatí. Nejen že zvýší pohodu bydlení, ale také v určitém časovém horizontu zajistí návrat vynaložených nákladů,“ říká Jiří Šedivý, tajemník AČSS.
Výzkum AČSS proběhl v dubnu 2022 na reprezentativním vzorku 519 respondentů české populace ve věku 18–65 let. Výzkum se uskutečnil pomocí Instant Research IPSOS.
Grafy: zdroj Eurostat
