Česko má nejvyšší schodek zahraničního obchodu v dějinách. A mohlo být ještě hůře

Zahraniční obchod České republiky vykázal v loňském roce svůj největší schodek v historii, takřka 200miliardový. Deficit nakonec psychologickou metu 200 miliard těsně nepřekonal, skončil na úrovni 198,1 miliardy korun. A to díky tomu, že prosincový výsledek zahraničního obchodu výrazně předčil všechna expertní očekávání. V posledním měsíci loňska totiž schodek činil jen 1,2 miliardy korun. Pokud by činil 19 miliard korun, což byla hodnota, kterou experti oslovení agenturou Bloomberg viděli jako nejpravděpodobnější, celkový loňský deficit by hranici 200 miliard korun hravě překonal.

Takřka 200miliardový schodek zahraničního obchodu je v novodobé české historii zcela nebývalý. Vždyť v období od roku 2005 vykázal zahraniční obchod dosud nejvyšší schodek v roce 2008, tehdy činil 44,3 miliardy korun, a byl tak zhruba jen pětinový oproti tomu loňskému. V letech 2011 až 2020 pak zahraniční obchod ČR vykazoval soustavně přebytky, zpravidla zhruba stomiliardové a vyšší.

Klíčovým důvodem hlubokého schodku zahraničního obchodu ČR jsou drahé energie, zejména ropa a ropné produkty a také plyn. Česko je jejich čistým dovozcem, takže jeho zahraniční obchod loňské důsledky války na Ukrajině opravdu citelně poznamenaly. Prostřednictvím výrazného prodražení dovozu.

Lepší než očekávaný „finiš“ zahraničního obchodu podpořila nad očekávání silná prosincová průmyslová produkce, tažená zejména autoprůmyslem. Průmyslová výroba v prosinci přidala meziročně čtyři procenta, zatímco experti oslovení agenturou Bloomberg viděli jako nejpravděpodobnější její vzestup o 3,3 procenta. Automobilovému průmyslu v prosinci nahrávalo to, že se dále zlepšila situace v oblasti mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězců, které částečně zůstávají zpřetrhány ještě v důsledku pandemie covidu-19. Zároveň ochabnutí autoprůmyslu brání to, že se nyní vyřizuje řada objednávek z minula, které nebyly vyřízeny včas právě kvůli zpřetrhaným řetězcům.

Průmyslová produkce letos poroste nepatrně výrazněji než loni, kdy celkově přidala 1,7 procenta. Letos by to měla být zhruba dvě procenta. Předpokládá to ovšem, že se dále nevyhrotí evropská energetická krize a recese se Německu a starému kontinentu víceméně vyhne, byť jeho ekonomika bude stagnovat. Zahraniční obchod v takovém případě skončí ve schodku „jen“ zhruba stomiliardovém, tedy polovičním oproti loňsku, a to zejména z důvodu meziročního poklesu cen energií.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank