Český průmysl se propadá nejvíce za skoro rok a půl, důvodem je čipový hladomor a zastavení výroby aut
Tuzemská průmyslová výroba se v říjnu dle očekávání citelně propadla, meziročně o 7,4 procenta v neočištěném vyjádření. Trh citelný propad očekával, ale přece jenom ne až takto hluboký. Ve střední hodnotě se analytici oslovení agenturou Bloomberg, tuzemští i mezinárodní, shodli na propadu čítajícím 6,8 procenta. V očištění o odlišný počet pracovních dní klesla výroba pouze o 4,9 procenta, protože loňský říjen měl o jeden pracovní den více než ten letošní.
Důvodem propadu, nejhlubšího od loňského května, je především zastavení produkce automobilů, jež nastalo v důsledku světové přepravní a výrobní krize, zejména pak takzvaného čipového hladomoru. Hlavně ve druhé polovině října došlo k úplnému zastavení výroby například v automobilce Škoda Auto.
Propad české průmyslové výroby, hlubší než očekávaný, kontrastuje naopak s lepším než předpokládaným výkonem průmyslu německého. Ten v říjnu přidal 2,8 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali růst pouze jednoprocentní. Společně se dnešními údaji z Číny, která v listopadu vykázala historicky rekordní objem dovozu i vývozu to dává jistou naději do budoucna i pro průmysl český. Čínský výsledek je totiž překvapivě pozitivní, zejména co se vzestupu tamního dovozu týče. Čínská ekonomika se totiž ocitá pod oslabujícím tlakem prohlubujícího se útlumu jejího nemovitostního sektoru. Ochabnutí čínské ekonomiky je nepříznivou zprávou také pro český průmysl, jehož výkon je silně ovlivněn německou poptávkou, jež je pro změnu silně ovlivněna poptávkou právě čínskou. Pokud tedy ta by nakonec tolik neoslabila, jde o příznivou zprávu i pro Česko.
I tak zejména kvůli problémům s čipy český průmysl za letošní rok vykáže růst 7,5 procenta, což je po loňském více než sedmiprocentním propadu, jenž dramaticky ponížil základnu meziročního srovnání, zklamání. Nebýt čipového hladomoru a obecně problému v mezinárodní přepravě, mohl tuzemský průmysl letos vykázat více než 20procentní růst.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank
