Čeští spotřebitelé se přestávají bát inflace, jsou naladěni výrazně pozitivněji než loni

Důvěra v českou ekonomiku byla letos v červenci ve všech klíčových segmentech slabší, než odpovídá dlouhodobému průměru uplynulých dvaceti let. Přesto však souhrnný ukazatel celkové důvěry v ekonomiku vykazuje mírné zlepšení oproti červnové hodnotě. Toto zlepšení má na svědomí zejména segment spotřebitelů, zatímco segment podnikatelů vykazuje oproti červnu jen takřka neznatelné zvýšení důvěry v ekonomiku.

Spotřebitelé byli nyní v červenci naladěni na poměry letoška a hlavně loňska značně příznivě. Jejich důvěra v ekonomiku sice stále zůstává pod dlouhodobým průměrem let 2003 až 2022, ale je výrazně výše než loni v červenci a je také znatelně výše než ještě začátku letošního roku. Spotřebitelé totiž vnímají poměrně kladně postupné snižování inflace, která by navíc i ve výhledu do dalších měsíců měla z jejich příjmu a úspor „ukusovat“ stále přijatelnější díl. V rámci možností spotřebitele uklidňuje hlavně stabilizace cen energií, k níž postupně dochází už i na jejich fakturách, případně v jejich výhledu do nejbližších čtvrtletí.

V podnikatelském segmentu působí pozitivně hlavně zlepšení situace v mezinárodních dodavatelsko-odběratelských řetězcích. Nedostatek materiálu totiž jako bariéru růstu vnímá nejmenší podíl podnikatelů v průmyslu za celé období od října 2020. Tehdy světovou ekonomiku poznamenávaly dopady boje s covidovou pandemií, panovala spíše obava z nedostatku poptávky. V důsledku tohoto boje s pandemií se zpřetrhaly mezinárodní dodavatelsko-odběratelské řetězce, například kvůli omezování výroby v Číně, trvajícím až do sklonku loňska. Tyto řetězce se tedy uspokojivě scelují právě až nyní. S přehledem nejzávažnější bariérou dalšímu růstu výroby je tak z pohledu českých průmyslníků již nikoli nedostatek materiálů, ale nedostatečná poptávka.

Ta ovšem nyní pramení nikoli z pandemických restrikcí v té či oné ekonomice, ale z inflace. Nejvýraznější inflace za posledních třicet let oslabuje kupní sílu domácností a firem a mezi podnikateli zasévá nejistotu. Boj s ní je navíc provázán se zvyšujícími se úroky, tedy se zhoršením dostupnosti financování. Nejistota a poměrně drahé úvěry nyní nejpalčivěji doléhají na podnikatele ve stavebnictví, kteří v červenci po dlouhé řadě měsíců vykazují slabší náladu, než by odpovídala dlouhodobému průměru let 2003 až 2022. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank