Cestovní ruch se ve druhém čtvrtletí značně propadl, jen Prahu navštívilo meziročně zhruba 40krát méně zahraničních turistů

Ve druhém letošním čtvrtletí se dramaticky propadl počet hostů v tuzemských hromadných ubytovacích zařízeních. Poprvé minimálně od roku 2012 nedosáhl tento počet ani jednoho milionu hostů, když těsně přesáhl 988 tisíc osob. Drtivou většinu z nich, více než 860 tisíc, navíc tvořili občané České republiky, resp. její rezidenti. Zahraničních hostů se ubytovalo jen mírně přes 127 tisíc. To je více než desetkrát nižší údaj než dosud nejnižší příslušný údaj za celé období od roku 2012. To svědčí o naprosto mimořádném propadu v turistické návštěvnosti České republiky, zejména pak právě ze strany zahraničních hostů.

Čísla, která dnes zveřejnil ČSÚ, se ovšem víceméně očekávala. Dokládají, že segment cestovního ruchu patří vůbec k těm nejvíce zasaženým opatřeními pro boj proti šíření pandemie koronaviru. Z jednotlivých regionů ČR patří mezi nejvíce postižené metropole Praha, která je i v rámci ČR relativně vysoce závislá právě na návštěvnosti zahraničních turistů. V Praze se letos ve druhém čtvrtletí ubytovalo pouze necelých 46 tisíc zahraničních hostů. Pro srovnání, v dosud nejméně příznivém čtvrtletí za celé období od roku 2012, totiž v prvním čtvrtletí 2012, se v Praze ubytovalo přes 844 tisíc zahraničních návštěvníků, tedy skoro 18,5krát více osob. V nejpříznivějším čtvrtletí daného období, ve třetím čtvrtletí roku 2019, se v Praze ubytovaly bezmála dva miliony zahraničních hostů, tedy 43,6krát více. Pokud bychom brali v potaz jen druhá čtvrtletí, pak nejvíce zahraničních hostů navštívilo Prahu v daném období let 2012 až 2020 ve druhém čtvrtletí 2019, a sice bezmála 1,85 milionu zahraničních hostů. To je 40,5krát více než letos ve druhém kvartále.

Praha přijde v důsledku letošního výpadku turistického ruchu o zhruba 80 miliard korun. Dalšími zvláště postiženými oblastmi jsou lázeňská města, Jihočeský a Jihomoravský kraj. Hosté ze všech sledovaných zemí s výjimkou Slovenska vykazují ve druhém čtvrtletí meziročně více než devadesátiprocentní pokles příjezdů, v případě Slováků pokles činí zhruba 84 procent.

V druhém pololetí letošního roku se bude situace postupně normalizovat, ani v příštím roce ovšem nelze očekávat návrat na úrovně návštěvnosti z doby před úderem koronavirové pandemie. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
hlavní ekonom, CZECH FUND