Cigaretu si zapálí každý čtvrtý člověk starší 15 let
Tabákový průmysl prožívá revoluci. Stále víc kuřáků přechází k produktům založeným na bázi zahřívaného či ve skutečnosti tlejícího tabáku. Zdatně jim přitom konkurují elektronické cigarety, které se těší velké oblibě hlavně u mladých. Česká aliance proti chronickým respiračním onemocněním při příležitosti Světového dne bez tabáku, který připadá na 31. května, varuje, že ani tyto produkty nové generace nejsou zdravotně nezávadné.
Cigaretu si podle statistik zapálí každý čtvrtý člověk starší 15 let. Častěji se jedná o ženy. Ročně se s kouřením pokouší přestat více než 600 000 kuřáků. Podaří se to však pouze 5 % z nich, protože téměř všichni to zkoušejí bez pomoci zdravotníků. „Nekouřila jsem už 3 měsíce, kamarád mi pak jednou nabídl zařízení IQOS, které zahřívá tabák, a tím uvolňuje nikotin. Líbilo se mi, jak to vypadá, a zachutnalo mi to. Po 2 měsících užívání však mám větší spotřebu cigaretových náplní heets než cigaret a cítím se mnohem závislejší. Je to ďáblův vynález: vypadá neškodně, není cítit tolik jako cigareta a můžu jej používat všude – moje motivace nekouřit vzala za své,“ popisuje svoje zkušenosti 34letá Jana, která se léčila v Centru pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze. Pocitu silnější závislosti při užívání výrobků na bázi tlejícího tabáku potvrdili i další pacienti centra.
Ve srovnání míry rizika jasně vede cigaretový kouř – kuřák vdechuje řádově až 7 000 látek, z nichž stovky jsou vysoce toxické a jejich devastující vliv na zdraví je známý déle než 70 let. Výrobky zahřívaného (tlejícího) tabáku (Heated Tobacco Products, HTP) jsou na českém trhu teprve druhým rokem. Zdravotní nezávadnost HTP nepotvrdil ani americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a reguluje je jako běžné cigarety. Jako nejméně rizikové se dosud jeví elektronické cigarety, které se v Česku prodávají přes 10 let. Vapér při jejich konzumaci vdechuje často jen stopová množství látek.
„Dlouhodobé studie o vlivu vapování na zdraví nemáme, ale jsou to výrobky na bázi samotného nikotinu, ne tabáku, ani nehoří, tedy vapér nevdechuje tisíce látek obsažených v kouři cigaret. Zda mladí vapéři po cigaretě v budoucnu přece jen sáhnou nebo ne, to momentálně nevíme. Také užívání zahřívaného (tlejícího) tabáku se rychle zvyšuje a jeho uživatelé mohou mít se svou závislostí velmi pravděpodobně problém,“ říká prof. MUDr. Eva Králíková, CSc., z Centra pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN v Praze.
Zbavovat se závislosti na nikotinu nově pomáhá program nekuřáckých nemocnic a zdravotnických zařízení, do kterého se jich v ČR připojilo 9. V areálech těchto nemocnic se neprodávají cigarety a smí se kouřit pouze na několika málo vyhrazených místech či vůbec. Navíc mají všichni pacienti možnost léčit zde svoji závislost. Pomůžou jim v tom centra pro závislé na tabáku, edukační materiály a náhradní nikotinová léčba zdarma nebo za zvýhodněné ceny. „Kouření s sebou nese vážná zdravotní rizika. Aktivní kuřáci jsou ohroženi především rakovinou plic, jícnu a hrtanu, onemocněním srdce a cév, ale také cukrovkou nebo chronickou obstrukční plicní nemocí. Domníváme se, že i nemocnice by měla v tomto směru působit preventivně. Proto jsme se zapojili do iniciativy Světové zdravotnické organizace s programem nekuřáckých nemocnic,“ vysvětluje MUDr. Alena Šteflová Ph.D., MPH, náměstkyně ministra zdravotnictví.
Zmírnit dopady kouření na lidské zdraví by v budoucnu měly pomoci také nové screeningové programy. Ústav zdravotnických informací a statistik letos zahájil pilotní projekt, který má za cíl najít pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí v počátečních stadiích. Rizikovou skupinou, na kterou se projekt zaměřuje, jsou především kuřáci starší 40 let. „Už během prvních měsíců jsme zjistili, že nejméně 20 % domněle zdravých osob trpí časnou fází chronické obstrukční plicní nemoci. Pokud se jim podaří co nejdřív přestat kouřit a zahájit léčbu, mohou nemoc výrazně zpomalit, či dokonce zastavit, a vyhnout se tak postupné destrukci plic,“ shrnuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Pneumologové by v budoucnu chtěli zavést také screening rakoviny plic, která se řadí mezi nádorová onemocnění s nejhorší prognózou a úzce souvisí s kouřením. Cílem je zachytit nádor v rané fázi, kdy je prakticky bezpříznakový a lze ho ještě chirurgicky odstranit. Pomoci k tomu má nízkodávkové CT. „Studie v USA ukázaly, že díky screeningu lze snížit úmrtnost na rakovinu plic o 20 %, v Evropě dokonce o 26 %, což jsou velmi povzbudivé výsledky,“ vysvětluje prof. MUDr. Vítězslav Kolek, CSc., předseda České aliance proti chronickým respiračním onemocněním. „Projekt teď připravují odborné společnosti. Jakmile ho Ministerstvo zdravotnictví a plátci schválí, jsme připraveni jej spustit v nejbližší době,“ dodává prof. Kolek.
„V současnosti se řeší především léčba pokročilých stadií rakoviny plic, kde skýtá pacientům velkou naději imunoterapie, kterou mohou dostat už jako lék první volby. Oproti chemoterapii je tu prokázaná až 2,5× vyšší doba přežití při mnohem lepší kvalitě života. Cena léčby je však značně vysoká, a tím spíš si uvědomujeme důležitost prevence, která je nesrovnatelně levnější a mohla by být i účinnější,“ doplňuje prof. Kolek
