Cla na čínská elektroauta možná nebudou

Je stále pravděpodobnější, že EU sníží, nebo vůbec nezavede dodatečná cla na čínská elektroauta. Čína totiž nyní nově nabízí ústupek, z nějž by těžily zejména německé automobilky. Německému vicekancléři Robertu Habeckovi, který je na návštěvě Pekingu, dal nabídku čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao.

Peking je ochotný snížit své clo na auta z EU s velkoobjemovými motory, pokud EU nezavede ona dodatečná cla na čínské elektrovozy.

Německo přitom dodatečné clo EU na čínská elektroauta, které má platit od příštího měsíce, kritizovalo už před nynější nabídkou Pekingu. Lze tudíž předpokládat, že nyní tlak Berlína na Brusel ještě zesílí, takže ve výsledku by se ani žádné navýšení cel konat nemuselo, nebo bude jen symbolické.

Cla na čínská elektroauta navíc – v očích Bruselu – nikdy neměla být úvodním výstřelem v obchodní válce. Evropská unie naopak tiše akceptuje vznik „eurounijně-čínského průmyslového komplexu“. V podstatě tedy již přijala fakt, že čínská elektroauta jsou natolik konkurenceschopná, že evropští výrobci – zatížení regulacemi a normami, jež nesnesou srovnání nikde jinde ve světě – proti většině z nich nemají příliš šancí. Proto se se svým soupeřem hodlá spíše spojit než s ním zápolit; chce jej jen přimět k tomu, aby své elektrovozy vyráběl v EU, a ne v Číně.

Uvádí to list Wall Street Journal, podle nějž má být průmyslové spojenectví mezi EU a Čínou též pojistkou proti trumpovské Americe. Existuje totiž nemalá pravděpodobnost, že Donald Trump se v letošních volbách do Bílého domu vrátí a nebude se vzpěčovat uplatňovat nová cla jak vůči Číně, tak i EU.

Habeckova návštěva v Číně posiluje domněnku právě o upevňujícím se „eurounijně-čínském průmyslovém komplexu“. Německo, hnací motor ekonomiky EU, je historicky ochotno zacházet mnohem dále než Spojené státy v hospodářské a obchodní spolupráci s režimy typu Číny či Ruska. Vždyť ještě začátkem roku 2022 zamýšlelo prohlubovat svoji závislost na ruském plynu, ačkoli proti spuštění plynovodu Nord Stream 2 se stavěly jak Polsko či Ukrajina, tak zejména Spojené státy.

Berlín svým značným vlivem v Evropské komisi může Brusel nasměrovat na dráhu postupného přijetí reality „eurounijně-čínského průmyslového komplexu“. Ten by Číně umožnil, aby svá elektroauta v EU dále prodávala – a bez nijak dramaticky navýšených cel. Navýšení cel EU na čínské elektrovozy – které je ovšem mnohem slabší než navýšení cel USA vůči těm samým elektrovozům – má Čínu vést nikoli k rozpoutání obchodní války, nýbrž jen k tomu, aby své fabriky budovala na území EU.

Investice čínské automobilky Chery ve Španělsku nebo jiného čínského výrobce, BYD, v Maďarsku tak zdaleka nemají být poslední. EU podle WSJ signalizuje otevřenost čínským investicím. Za více čínských investic ve Francii nedávno mocně loboval francouzský prezident Emmanuel Macron, který ve své domovině s mimořádnou pozorností hostil čínského protějška Si Ťin-pchinga.

EU, zdá se, tedy akceptuje vizi, že zejména některé třídy vozů budou na jejím území vyrábět Číňané. Karty se obrátily. Docházelo by tak totiž k transferu pokročilejších čínských technologií a know-how – z Číny do EU. Navíc by EU mohla nadále světu deklarovat, jak moc jí záleží na zelené budoucnosti a na plnění plánů Green Dealu. Vždyť za účelem dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 by byla ochotna spojit se i s Pekingem.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank