Cyrilometodějská stezka zve do Klenotnice Velké Moravy v Modré
V Archeoskanzenu v Modré u Velehradu byla minulý týden za účasti významných hostů otevřena Klenotnice Velké Moravy vystavěná za téměř 70 milionů korun a přivítala první návštěvníky z řad veřejnosti. Má podobu podzemního panteonu, do kterého proniká denní světlo jen zvoničkou, jež je vidět na povrchu. Vystaveny jsou zde v neprůstřelných vitrínách a pod nejpřísnějším bezpečnostním systémem nejvzácnější originály nebo vědecké kopie předmětů z hrobů na našem území, například z Uherského Hradiště-Sadů, Starého Města, Modré, Mikulčic či Pohanska u Břeclavi. Tato událost se konala při příležitosti 20. výročí zahájení provozu Archeoskanzenu.
„Otevření nové expozice v Modré ukazující vzácné dědictví z 9. století za doprovodu chorálů a písní v podání Hradišťanu bylo mimořádným zážitkem. Chrám úcty k umění našich velkomoravských předků, kde lze vidět, čím disponovaly tehdejší elity, doporučuji všem k návštěvě. Cyrilometodějská stezka tím získala ve svém centrálním území v České republice ten nejkrásnější klenot. Očekáváme tak nejen další propagaci stezky, ale také zvýšení počtu návštěvníků a turistů na našem území. Děkuji všem, kteří se na vzniku Klenotnice podíleli,“ řekl předseda sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje a náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub.
Klenotnice Velké Moravy se otevřela veřejnosti ve středu 26.6.2024 v 9.00 hod. Prohlídky jsou realizovány po skupinách do 25 osob, vždy v celou hodinu. Poslední prohlídka je v 16.00 hod. Doporučeny jsou rezervace předem na tel. +420 572 501 823.
Záměr výstavby Klenotnice byl iniciován v roce 2018 starostou obce Modrá Miroslavem Kováříkem, autorem myšlenky a architektonického návrhu. „Lokalita skanzenu je třetím nejnavštěvovanějším místem Zlínského kraje a poptávka po zhlédnutí originálních exponátů byla stále vyšší. Tak jsme se s generálním ředitelem Moravského zemského muzea Jiřím Mitáčkem shodli, že chceme veřejnosti cennosti Velké Moravy ukázat,“ vysvětluje Miroslav Kovářík.
Pilotní výstava nese název Elity Velké Moravy. „Jsou zde prezentovány skvostné, nezřídka jedinečné archeologické nálezy z pohřebišť centrálních velkomoravských hradišť, které bývají spojovány s představiteli nejvyšších společenských vrstev raně středověké Moravy – knížaty, velmoži a členy jejich rodin,“ odhaluje doc. PhDr. Luděk Galuška, CSc., vědecký pracovník Moravského zemského muzea, tvůrce námětu, libreta a scénáře výstavy. „Hypotetická hmotová ztvárnění naznačující podobu členů vládnoucí rodiny Mojmírovců jsou pak symbolicky zasazena do panoramatických scén v nikách, kde zachycují důležité momenty vzniku a existence moravského státu v průběhu 9. století,“ dodává Galuška. Nedílnou součástí je rovněž hyperrealistická antropologická rekonstrukce velkomoravského velmože zhotovená na bázi lebky nalezené v Uherském Hradišti-Sadech, vytvořená v Laboratoři antropologické rekonstrukce Moravského zemského muzea.
Výstava je dílem Moravského zemského muzea ve spolupráci s obcí Modrá, Archeologickým ústavem AV ČR, Brno, v. v. i., Filozofickou fakultou Masarykovy univerzity – Ústavem archeologie a muzeologie a Archeologickým ústavem SAV v Nitře.
Vybudování a vybavení Klenotnice v Modré bylo realizováno zejména díky jednoletému přeshraničnímu projektu Spoločné dedičstvo od Rimanov po klenoty Veľkej Moravy (INTERREG V-A) a podpoře Zlínského kraje ve výši 8 mil. Kč. V rámci projektu vznikl také Archeopark Cífer – Pác na Slovensku představující římsko-germánské osídlení.
Foto: Zlínský kraj a Martin Peterka
