Dnes je Evropský den logopedie, komunikaci s dětmi by neměl zastat tablet

S logopedickými problémy docházelo loni za specialisty dle čerstvých statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) přes 154 tisíc pacientů. Nejvíce logopedické odborníky navštěvují pacienti v Praze, nejméně v Karlovarském kraji.  

Lidí s logopedickými problémy je daleko víc. Statistiky totiž podchycují jen ty, kteří dorazí do poradny ke specialistovi. Podle odborníků má nárůst logopedických vad a poruch stoupající tendenci. Trend sebou nese užívání tabletů a počítačů, které už malým dětem často nahrazují přirozenou mezilidskou komunikaci. Svědčí o tom i údaje z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Pomoc rodičům při rozvoji dětské výslovnosti nabízí projekt Hláskování s Lipánkem. Ten je vytvořen odborníky v logopedii a nabízí rodičům názorné videonávody k  procvičování artikulace jejich (www.hlaskovanislipankem.cz). Jde o první projekt svého druhu v Česku, který ve videích nabízí užitečné rady, jak dětskou řeč rozvíjet správně, zábavně a přirozenou cestou. Zároveň motivuje rodiče, aby se svými dětmi více komunikovali, a také je nabádá, aby včas řečové poruchy a vady řešili s logopedem nebo lékařem. „Projekt oslovuje a informuje rodiče, jak u dětí výslovnost jednotlivých hlásek přirozenou cestou podporovat. V naší době, kdy je běžné používat moderní technologie od počítačů přes tablety nebo telefony, se může zdát, že tyto vymoženosti dětem komunikaci s okolím nahradí nebo usnadní. To je ale omyl. Základem mezilidské komunikace je vždy mluvené slovo doprovázené naší mimikou, gesty, očním kontaktem a pohybem těla,“ říká Mgr. Jitka Kaulfuss, klinická logopedka a autorka scénářů videí.

K logopedovi v roce 2018 docházelo 154 395 pacientů, kteří celkem absolvovali téměř milion konzultací a vyšetření, nově jich v daném roce přišlo do ordinace téměř 54 tisíc. Uvádí to čerstvá zpráva ÚZIS. Nejčastějším problémem, se kterým se ve svých ordinacích a poradnách logopedové zabývají, je dyslálie, jejíž podstatou je porucha artikulace nebo vypouštění některých hlásek. Ty jsou vyslovovány chybně nebo jsou nahrazovány jinými hláskami. Dyslálie se v lehkém nebo středně těžkém stádiu výslovnosti vyskytovala ve více než 76,5 tisících případech (36 388 dyslálie simplex + 40 112 dyslálie multiplex). Z 90 % jsou pak logopedickými pacienty děti do 19 let, říká statistika ÚZIS (r. 2013).

Podle aktuálních údajů je na základních školách tento rok evidováno s těžší řečovou vadou 8 525 dětí, před deseti lety jich statistiky evidovaly čtyřikrát méně, konkrétně 2 074. Ale ani tato čísla nepokrývají zdaleka všechny. Podchycují jen ty, u nichž byly zvláštní vzdělávací potřeby zjištěny na základě speciálně pedagogického popř. psychologického vyšetření školským poradenským zařízením (jedná se o děti uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona.) Zdroj: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp

Neprodleně k odborníkům

Vše souvisí se vším, a pokud nemá dítě dostatek kontaktu s rodiči a okolím, samo o sobě si správnou výslovnost neosvojí. Malé dítě zahleděné na obrazovku tabletu nebo telefonu je dle odborníků čím dál běžnější situace, která se v budoucnu promítne i do schopnosti dětí vyslovovat a komunikovat. Přitom již nyní řeší ve svých ordinacích odborníci i závažné logopedické potíže. „Zpozornět a vyhledat odbornou pomoc je potřeba, jakmile dítě ve třech letech nekomunikuje vůbec, není mu rozumět, nebo nerozumí naopak nám. Mohou se vyskytnout i vážnější signály a jakékoli podezření na sluchovou nebo zrakovou vadu, by měly rodiče s dětmi vést k lékaři či posléze logopedovi dříve,“ uzavírá klinická logopedka Mgr. Jitka Kaulfuss.