Do Česka tečou až stovky milionů kubíků plynu z Ruska. Veřejnost o tom moc neví a žije v mýlce

Až takřka třetina plynu, který do Česka letos v listopadu proudil, je z Ruska. V Česku přitom svoji pouť vesměs nebo převážně končil a dále neputoval. Navíc přeprava plynu do Česka z „ruského směru“ nadále stoupá. V pátek 1. prosince dosáhl průtok plynu předávací stanicí Lanžhot – tedy ze Slovenska do Česka – největšího denního objemu od roku 2019. To vše lze vyčíst z dat společnosti NET4GAS, výhradního přepravce plynu na území ČR.

Ruský plyn do Česka letos začal proudit zřejmě už na počátku října. Přitom ještě ve druhé polovině toho samého října ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ujišťoval, že Česko nemá z Ruska plynu ani kubík. „Nadále platí, že žádný plyn se k nám nedováží z Ruska,“ napsal ministr 19. října na svém účtu na sociální síti X.

Během posledního listopadového víkendu ministerstvo průmyslu už ale uvedlo, že letos od ledna do října přiteklo do Česka 79,6 milionu metrů krychlových ruského plynu. To v přepočtu odpovídá 839,8 milionu kilowatthodin. Přitom plyn ze Slovenska do Česka stanicí Lanžhot začal letos téci poprvé až 2. října, předtím Lanžhotem plyn tekl opačně, tedy z Česka na Slovensko. Takže zmíněný údaj ministerstva o dodávce ruského plynu v období od ledna do října je ve skutečnosti údajem za období od 2. do 31. října. Ministerstvo však dodávky stanicí Lanžhot rozpočítává na celý letošní rok, aby pak mohlo deklarovat, že dovoz ruského plynu představuje pouze nízké jednotky procent z celkového dovezeného objemu. To je však pravda právě jen při rozpočítání na celý rok. V uplynulých dvou měsících, tedy od začátku října do začátku prosince, však už ruský plyn představuje nikoli nízké jednotky, nýbrž hned desítky procent celkového dovozu plynu do Česka. Podstatná část veřejnosti se přitom stále nechává mýlit, že z Ruska nemá Česko ani kubík plynu a že tedy takto nemůže financovat – byť třeba jen zprostředkovaně – Putinovu válku na Ukrajině ani jediným haléřem.

V říjnu celkový objem plynu přepraveného stanicí Lanžhot činil 871,4 milionu kilowatthodin, v listopadu pak toto číslo výrazně vzrostlo, a to na 2082,4 milionu kilowatthodin. V říjnu tedy 96,4 procenta plynu (neboli již zmíněných 839,8 milionu kilowatthodin), který protekl stanicí Lanžhot, bylo ruského původu, jak plyne z dat samotného Síkelova resortu. Pokud by totožný podíl plynu protékajícího stanicí Lanžhot – tedy 96,4 procenta – byl ruského původu také v listopadu, znamenalo by to, že Česko za jeden měsíc dovezlo zhruba 2007 gigawatthodin plynu z Ruska. To tedy je necelých 190 milionů kubíků. Zatímco tedy ještě v říjnu setrvávala česká veřejnost v mýlce, že nedováží ani kubík ruského plynu, v listopadu už jej země dovážela až vlastně stovky milionů kubíků.

Navíc, dovoz plynu z Ruska objemově stále narůstá, a to i nyní v prosinci. Vždyť v pátek 1. prosince proteklo podle předběžných dat společnosti NET4GAS stanicí Lanžhot více než 166 milionů kilowatthodin plynu. Jednalo se se tak o nejvyšší denní průtok danou hraniční stanicí za celé období od 29. prosince 2019. Šlo tudíž samozřejmě i o nejvyšší průtok od loňského září, kdy několik explozí na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 definitivně znemožnilo přepravu plynu z Ruska přes Německo nakonec až také právě do Česka. Tento ruský plyn ovšem neproudil do Česka přes Lanžhot, nýbrž přes Krušné hory. Lanžhot představuje další a v současnosti vlastně už jedinou stanici, kterou může do Česka ruský plyn proudit.

Letos v listopadu Česko dovezlo celkově zhruba 6508 gigawatthodin zemního plynu. To zhruba odpovídá 616,9 milionu metrů krychlových suroviny. Přitom Lanžhotem proteklo ze Slovenska do Česka přibližně 2082 gigawatthodin plynu, tedy nějakých 32 procent jeho celkového dovezeného objemu. Dalších 66,2 procenta plynu proudilo v listopadu do Česka prostřednictvím předávacích stanic v Krušných horách. Zbývající zhruba 1,8 procenta plynu putovalo do Česka prostřednictvím předávací stanic Waidhaus v Bavorsku. V listopadu se tak dále výrazně proměnila situace ohledně geografie dovozu plynu do České republiky. Dnes už proto ministr Síkela nemůže konstatovat, jako v létě při ohlédnutí za celým letošním prvním pololetím, že „veškerý plyn do České republiky proudil přes Německo.“

V listopadu totiž už přes Německo – tedy z Norska či třeba z terminálu na zpracování zkapalněného plynu v Nizozemsku – proudily do Česka zhruba jen dvě třetiny plynu. Podíl ruského plynu tak v listopadu mohl odpovídat až necelým 31 procentům jeho celkového dovezeného objemu. To vskutku nejsou žádné nízké jednotky procent. Pravdou ovšem je, že v listopadu mohl podíl ruského plynu dováženého stanicí v Lanžhotu oproti říjnu klesnout, a to kvůli čerpání ne-ruského plynu ze zásobníků na Ukrajině, kam si jej předtím obchodníci uskladnili. I pokud by daný podíl klesl z oněch více než 96 procent na zhruba jen čtyřicet procent, stále to znamená, že do Česka v listopadu proudil největší měsíční objem ruského plynu od zničení plynovodů Nord Stream.      

Až tedy takřka třetina plynu dováženého do Česka v posledních několika týdnech, je původem z Ruska. Přitom dovážený plyn z drtivé většiny v Česku svoji pouť evropskou plynovodní sítí také končí. Celkový odtok plynu z České republiky totiž v listopadu odpovídal jen 8,7 procenta uvedeného celkového dovezeného objemu (oněch zmíněných 6508 gigawatthodin). Nelze tedy tvrdit, že ruský plyn Českem pouze protéká v rámci tranzitní přepravy. V česku totiž v listopadu končil svoji pouť buď veškerý dovozený ruský plyn, nebo alespoň jeho podstatná většina.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank