Dobré zprávy došly, nálada spotřebitelů se v květnu letos poprvé zhoršila
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v květnu letos poprvé zhoršila, byť nepatrně. Dobré ekonomické zprávy totiž jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. To je významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. Příznivý efekt tohoto vývoje se však zatím letos vyčerpal a v květnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a že cenová úroveň z doby před covidem je již nenávratně minulostí. Navíc se potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Přitom vnímali stále nepříliš utěšené vyhlídky české ekonomiky jako celku, které na důvěře nepřidávají.
Neutěšené vyhlídky ekonomiky jako celku zrcadlí také pokles důvěry podnikatelů ve stavebnictví, a zejména v průmyslu, k němuž v květnu taktéž došlo. Právě zhoršení nálady těchto podnikatelů a zmíněných spotřebitelů způsobilo, že ukazatel celkové důvěry v ekonomiku oproti dubnu poklesl, byť opět jen mírně. Situaci jen částečně zachraňoval růst důvěry podnikatelů ve službách a v obchodě, kteří setrvačně těžili z oživení v těchto segmentech z prvních měsíců letoška, jež souviselo právě s citelným zlepšení nálady spotřebitelů v prvních čtyřech měsících tohoto roku.
V dalších letošních měsících by se však celková důvěra v ekonomiku měla dále mírně zlepšovat, i přes květnové zakolísání. Česká národní banka sice brzdí tempo svého snižování úrokových sazeb, což se negativně promítá jak do nálady spotřebitelů – jimž budou pomaleji zlevňovat hypotéky či spotřebitelské úvěry –, ale zejména podnikatelů, například ve stavebnictví, kteří budou déle čelit hůře dostupným úvěrům a obecněji financování a kvůli nadále poměrně drahým hypotékám i slabší poptávce. Avšak i přes zpomalování tempa redukce úrokových sazeb by inflace měla zůstat relativně stabilizovaná, stejně jako míra nezaměstnanosti, stále nejnižší v EU.
Redukce základních úrokových sazeb by měla již příští měsíc započít v eurozóně, což podpoří tamní ekonomiky, v čele s tou německou. To by ve druhé polovině letoška mělo přispět ke zlepšení nálady v tuzemském průmyslu. Pokračující, byť pozvolnější pokles úrokových sazeb při stabilizované inflaci bude zlepšovat náladu spotřebitelů, takže celková důvěra mírně poroste.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
