Dovoz zkapalněného zemního plynu do Evropy se meziročně zdvojnásobil, Česko se chystá na jeho využití

V Evropě výrazně stoupá zájem o zkapalněný zemní plyn (LNG). Jeho dovoz se meziročně zdvojnásobil na téměř 86 megatun, což představuje 90 % z celkového světového nárůstu. Vyplývá to ze zprávy Mezinárodní plynárenské unie (IGU) za rok 2019. Na tento trend reagují i plány ČR, které počítají s podporou rozvoje využívání LNG především v dopravě. Podle aktuální podoby Národního akčního plánu čisté mobility (NAP CM) by do roku 2030 mělo být v tuzemsku v provozu až 6900 vozů a na tři desítky plnicích stanic.  

„Samotná Evropa se vloni podílela na celosvětovém dovozu LNG téměř z jedné čtvrtiny. Zkapalněný zemní plyn tak stále více posiluje svou roli na cestě k diverzifikaci dodávek zemního plynu a ke snížení energetické závislosti na Rusku. LNG se v současnosti nachází de facto před branami České republiky a my z toho můžeme jen těžit,“ řekla Lenka Kovačovská, výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS), a dodala: „Příležitosti pro LNG vidíme především v nákladní dopravě, kde dnes neexistuje jiné dostupné palivo, které by dosahovalo požadované kombinace vysokého výkonu a ekologického provozu. Vozy s pohonem na LNG totiž oproti běžným naftovým motorizacím neprodukují v podstatě žádné škodlivé emise oxidu síry, dusíku ani pevných částic.“

O rozvoji LNG v dopravě hovoří i aktuální podoba NAP CM. Ten konkrétně počítá například s podporou pořizování vozidel, budování infrastruktury nebo s celkovým zjednodušením procesu výstavby plnicích stanic. Cílem plánu je až 6900 vozidel a 30 plnicích stanic na LNG do deseti let. „Od loňského roku je v ČR v provozu již několik vozů a první plnicí stanice. Existují také již reálné projekty na dalších 13 stanic, které by měly být otevřeny do roku 2022,“ informovala L. Kovačovská s tím, že potenciál LNG dokládá i odhad NAP CM pro celou EU, jenž udává až 280 000 vozidel.

Podle IGU se možnosti evropských zemí absorbovat další objemy LNG budou odvíjet především od dostupnosti podzemních zásobníků plynu, stejně jako od rychlosti přechodu z uhlí na plyn v energetickém sektoru a od schopnosti dohodnout se na pružnějších podmínkách kontraktů. „Diverzifikace zdrojů je jednoznačně správná cesta. A v konečném důsledku by z nové konkurence k ruskému plynu v podobě LNG měli těžit i koncoví evropští spotřebitelé, kteří by zaplatili za plyn méně,“ uzavřela L. Kovačovská.