Ekonomika roste mírně nad očekávání. Lidé se zbavili strachu z cen energií, inflace i konsolidačního balíčku
Dnes zveřejněné předběžné údaje k výkonu české ekonomiky v letošním prvním čtvrtletí signalizují, že hospodářství rostlo mírně výrazněji, než se čekalo. Meziročně přidalo 0,4 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů vzestup o 0,3 procenta. Mezičtvrtletní pak růst činil 0,5 procenta, kdežto očekávání cílila nejčastěji na úroveň 0,4 procenta.
I když růst překonal očekávání, vychází z poměrně nízké základny, neboť česká ekonomika představuje jedinou v rámci EU, jež se dosud nedokázala vypořádat s útlumem způsobeném nejprve pandemií covidu a posléze válkou na Ukrajině a s ní souvisejícími šoky. Příznivě se do výkonu české ekonomiky letos propisuje spotřeba domácností, které se osmělují k větším nákupům, neboť je přešla úzkost z drahých energií a dopadů konsolidačního balíčku. Pozitivně vnímají letošní citelný pokles inflace, té stávající i vyhlížené. Po dvou letech poklesu letos porotou reálné mzdy, což je pro spotřebu domácností příznivý impuls, jenž už se zrcadlí v jejich zlepšujícím se sentimentu a důvěře v ekonomiku a nyní tedy i v údajích k růstu hospodářství v prvním čtvrtletí.
Vedle spotřeby domácností to v mezičtvrtletním pohledu byly ještě investice podpořené prostředky z fondů EU, které letos v prvních třech měsících roku vytáhly výkon celé ekonomiky do pásma „černé nuly“.
Meziročně pak kladně působila opět spotřeba domácností a také lepšící se kondice zahraničního obchodu, odrážející se v nárůstu jeho přebytku. Ten podpořil zejména automobilový průmysl, jemuž však letos může poněkud docházet dech, neboť opadne poptávka nahromaděná ještě v době post-pandemických zádrhelů v mezinárodní logistice.
Letos by měl celoročně růst české ekonomiky činit 1,1 procenta, když k němu pozitivně přispěje konečně také spotřeba domácností – na rozdíl od loňska. Pozitivně přispějí také výdaje vlády, investice a zahraniční obchod, zatímco negativně vývoj stavu zásob. Zásoby se negativně projeví poměrně výrazně. I když totiž celková poptávka v ekonomice roste – i díky oživení apetýtu domácností –, zatím ji i letos z podstatné části bude uspokojovat rozprodej zboží již vyrobeného a uskladněného. Nemusí se vždy jednat o uskladnění v úplně finální podobě, jak demonstruje zrovna právě třeba zmíněná situace v autoprůmyslu; z velké části již dokončené vozy čekají na několik posledních komponent a zákazníci se musí mířit s dlouhými čekacími lhůtami.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
‚Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank
