Eurostat potvrdil, že vláda loni hospodařila s druhým nejvyšším schodkem v dějinách Česka, takřka 347 miliard korun

Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje čísla ke schodku státního rozpočtu v roce 2023. Započítal tudíž do schodku dluh, který vláda vyvedla mimo rozpočet, zjevně aby si schodek opticky snížila. A také vládě odmítl započítat část dividendy ČEZ, kterou si vláda v rozporu s mezinárodní metodikou započítala celou. Včera potvrdil, že schodek samotné vlády, resp. ústředních vládních institucí činil po těchto úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky. Vyšší schodek, 358,5 miliardy korun, vykázala vláda pouze roku 2021. Dokonce i v covidovém roce 2020 byl schodek nižší, činil tehdy 344,7 miliardy korun (viz tabulka ČSÚ níže).

Položku „deficit ústředních vládních institucí“ je třeba odlišit od souhrnné položky „deficit vládních institucí“, která zahrnuje také hospodaření krajů a obcí. Ty v uplynulých letech dosahovaly přebytku, trendově nominálně rostoucího. Takže celkovou statistiku vládních institucí vylepšují, protože jejich přebytky snižují deficit vlády, resp. ústředních vládních institucí. Položku ústředních vládních institucí tvoří dominantně výsledek hospodaření státního rozpočtu. Na rozdíl od statistiky ministerstva financí k plnění rozpočtu ale zahrnuje také výsledek hospodaření mimorozpočtových fondů nebo – z hlediska relativní výše spravovaných prostředků již spíše zanedbatelně – organizací typu veřejných vysokých škol.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank