EY průzkum: Investice firem brzdí nejistota, řešení hledají v udržitelnosti i strategických aliancích
Triáda hrozeb způsobuje bolehlav generálním ředitelům společností z celého světa. Kromě alarmujícího zvyšování inflace byznysu neprospívá ani vleklá válka na Ukrajině. Nad firmami se navíc stále vznáší oblak nejistoty, zda vlády opět na podzim a v zimě zavedou omezující opatření v rámci boje proti pandemii covid-19. Jak vyplynulo z pravidelného průzkumu EY CEO Outlook Pulse, který vydává poradenská společnost EY, jsou to právě tyto tři obavy, které výrazným způsobem formují aktuální rozhodování velkého počtu firem.
Noční můry pro byznys: pandemie, válka a inflace
Generální ředitelé mají vůbec největší strach z návratu omezujících opatření souvisejících s bojem proti pandemii covid-19, což v průzkumu potvrdilo celých 43 % respondentů. Souvisí to zejména s obavou ze zvýšeného tlaku na dodavatelské řetězce a nutností opět provádět nucené omezení výroby či provozu – obojí může výrazným způsobem ochromit jejich podnikatelské aktivity. Dalším problémem souvisejícím s pandemií, který nadále ztěžuje plány růstu, jsou vysoké náklady a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců. Tento problém se během pandemie stal ještě naléhavějším a více než čtvrtina (29 %) generálních ředitelů jej uvedla jako překážku růstu.
Svět byznysu ovšem nenechává klidným ani vyhrocená geopolitická situace tlačená válkou na Ukrajině. Jako významné riziko pro své podnikání ji vnímá 35 % respondentů, nicméně téměř všichni na ni už nyní reagují změnou aktuálních investičních plánů a strategií. Tyto reakce nabývají různých podob; vůbec nejčastěji jde o odklady už naplánovaných investic na klidnější časy (43 %), změny podoby dodavatelských řetězců (40 %) či reakční přesuny provozních aktiv (39 %). Celá třetina účastníků průzkumu dokonce zanevřela na některé trhy úplně a celých 29 % generálních ředitelů reagovalo totální stopkou všem předpokládaným investičním akcím.
Z výsledků průzkumu dále vyplynulo, že 35 % vrcholových manažerů sužuje i rostoucí inflace. Skoro tři čtvrtiny z těch, kteří se zúčastnili veřejného šetření, předpokládají, že právě inflace negativně ovlivní ziskovost a růst jejich společnosti. Přestože je ekonomická situace vážná, není však dle přesvědčení generálních ředitelů inflace tím největším problémem. Za největší hrozbu pro tržby a marže společnosti ji považuje pouhých 16 % účastníků globálního průzkumu. Valná většina z nich přitom nechová důvěru ve schopnost politické reprezentace situaci řešit, optimistických je v tomto ohledu pouze 15 %.
„Generální ředitelé v podstatě poslední tři roky hasí jednu krizi za druhou – specifikem této doby je fakt, že žádná z nich nemá kořeny v tom, jak své firmy vedou a řídí, nýbrž v externích příčinách. Z našeho průzkumu vyplývá, že existují odchylky v hodnocení rizik v návaznosti na region působení či konkrétní průmyslové odvětví. Klíčová triáda hrozeb identifikovaná globálními společnostmi přesně sedí i na situaci v České republice, kde se tyto hrozby při celosvětovém porovnání projevují podstatně výrazněji kvůli naší blízkosti k válečnému konfliktu a stále rostoucí inflaci. Pandemie, válka i eskalující inflace tak nutí generální ředitele aktivovat všechna krizová opatření, která mají k dispozici, přičemž se již nemohou spoléhat na dříve vytvořené polštáře na špatné časy, neboť jsou již vyčerpané. Musejí tak přijmout tvrdou realitu, že nadcházející zima bude obtížná a přesný vývoj zkrátka nemohou předjímat, a tím pádem ani nebudou schopni se stoprocentně připravit,“ komentuje závěry průzkumu David Zlámal, Partner EY v oblasti Korporátních financí a restrukturalizací.
Sázka na udržitelnost a digitální inovace
Neméně zajímavý je pohled na strategie, které generální ředitelé plánují využít, aby v čase krize pomohli svým firmám překlenout náročný půlrok. Suverénně nejvyšší procento z nich (39 %) přitom sází na udržitelnost a její schopnost oslovit stávající zákazníky i nalákat ty nové. Zvýšený důraz proto kladou na formulaci tzv. ESG strategií, do kterých promítají své komplexní i dílčí environmentální, sociální a corporate governance cíle. Jde o náročnou disciplínu, jelikož výsledek musí konvenovat širokému spektru zainteresovaných skupin. Akcionáři, regulační orgány a zákazníci jsou jen některé z nich. Odměnou jim však může být silnější propojení se zákazníky a optimalizace nákladů financování.
Oblíbeným způsobem, jak posílit loajalitu ke značce, je i efektivnější využívání technologií s cílem co nejvíce zpříjemnit digitální zákaznickou zkušenost. Touto cestou jde až 34 % generálních ředitelů, kteří věří, že jde o jednu z vůbec nejdůležitějších investic. Chtějí tak umožnit aktivnější participaci zákazníků, protože slibuje zvýšení důvěry a loajality, což společnostem dodá strategickou výhodou na poli harmonizace nákladů ve srovnání s jejich konkurencí. Úzce s tím souvisí i investice a podpora start-upů, které slibují rozšíření produktových portfolií, přístup k nadějným talentům a konsolidaci nových obchodních platforem. V neposlední řadě se firmy věnují přehodnocení svých cenových modelů, což je také typem strategické investice se záměrem zlepšit ziskovost, zvýšit atraktivitu značky a udržet si tržní podíl.
„Firmy budou muset realizovat nepopulární opatření, přičemž některá z nich budou mít zásadní dopad na jejich obchodní model – například ta v oblasti cenové politiky či struktury nabízených produktů – a zcela určitě se dotknou i jejich zákazníků. Generální ředitelé proto teď musejí vymyslet, jak tento bič vykompenzovat i nějakým tím cukrem. Zájem o udržitelnost i digitální technologie zůstává navzdory všem okolnostem u veřejnosti vysoký. Tyto kvality jsou pořád považovány za důležitou přidanou hodnotu, která v jejích očích ospravedlňuje třeba i vyšší pořizovací náklady. Je ale důležité našlapovat pomalu a sledovat reakce zákaznické základny,“ dodává Zlámal.
Budoucnost ve znamení opatrnějších a strategičtějších investic
Investičním akcím přesto neodzvonilo. Výrazná většina (64 %) generálních ředitelů plánuje zvýšení kapitálových investic, proti je pouze 14 % postupujících opačně. Více než polovina pak chce v blízké době usilovat o akvizice, odprodej akcií, vstup nových společníků nebo navázání strategických aliancí. Pozornost nejčastěji upírají směrem ke zmíněnému trhu start-upů (21 %), ale v nemalé míře (15 %) hledají příležitosti i v příbuzných průmyslových odvětvích. 72 % respondentů otevřeně deklaruje, že musí během dalších dvou let radikálně proměnit svůj podnikatelský model tak, aby svou pozici v konkurenčním prostředí uhájili.
40 % oslovených ředitelů ale plánuje být aktivní na všech frontách. Ve světle toho se dá předpokládat, že zájem společností o fúze a akvizice ke konci letošního a v průběhu příštího roku opět zrychlí. Už v době pandemie zažily strategické aliance a společné podniky pomyslnou renesanci, což je trend, kterého se firmy nadále drží. Dřívější studie poradenské společnosti EY o ekosystémech naznačila, že většina participujících si účast na synergickém projektu pochvaluje. Drtivá většina těchto firem souhlasí s tvrzením, že zapojení do ekosystému značně pomohlo se zvýšením odolnosti jejich podnikání. Změna tržních pozic a vztahů teď ale generální ředitele tlačí spíše k opatrnějšímu a strategičtějšímu přístupu. Proto až 96 % z nich v uplynulých dvou letech některé transakce buď nedokončilo, nebo je rovnou smetlo ze stolu.
„Obliba dlouhodobých investic typu fúzí nebo akvizic neoslabuje, i když se to tak na první dobrou může jevit. Firmy o ně pořád mají zájem, nicméně za poslední dva roky musely čelit tolika neočekávatelným šokům, že je zkrátka dočasně odsunuly na druhou kolej. Ředitelé už se ale teď poohlížejí po nových příležitostech, takže se dá čekat, že M&A budou v brzké době opět akcelerovat. Jednotlivé regiony budou mít různou dynamiku, ale trend uzavírání aliancí je toho důkazem – chuť by mezi podnikateli byla, teď jde o to najít nějaký nový model, který jim dodá alespoň částečnou záruku stability v turbulentně se měnícím světě,“ uzavírá Štěpán Flieger, vedoucí týmu M&A v oddělení Strategie a Transakce, EY.
O průzkumu
Cílem průzkumu EY 2022 CEO Outlook Survey je poskytnout informace o hlavních trendech a vývoji, které ovlivňují přední světové společnosti, a o očekáváních vedoucích představitelů firem ohledně budoucího růstu. Jedná se o pravidelný průzkum mezi CEOs velkých společností z celého světa, prováděný Longitude Research Limited (součást Financial Times). Průzkumu se účastnilo 760 generálních ředitelů v 10 zemích v šesti odvětvích (výroba a mobilita, spotřební zboží, energetika, finanční služby, zdravotnictví, technologie a média a telekomunikace. Kompletní závěry jsou k dispozici na adrese ey.com/CEOOutlook.
