FlixBus míří do srdce Balkánu. Poprvé propojí středoevropské metropole s Bělehradem
Flix, rychle rostoucí společnost v oblasti cestovních technologií, pokračuje ve své expanzi a oznamuje nové spojení ze střední Evropy do srdce Balkánu. Spojení Prahy a Brna se Srbskem bude pro zelené autobusy premiérové. Cestujícím se tak otevírá brána o další cestovatelsky zajímavou zemi.
Vztahy Česka a Srbska patřily vždy mezi nadstandardní, proto někoho možná překvapí, že dosud neexistovalo přímé autobusové spojení obou zemí. S úterým 18. června se tato mezera zaplňuje, vyjede totiž první autobus z Bělehradu směr do Prahy, v opačném směru vyjíždí první spojení ve čtvrtek 20. června.
Z Prahy do Bělehradu bude spoj jezdit ve čtvrtek a v neděli, z Bělehradu do Prahy v úterý a pátek. Z pražského Hlavního nádraží vyjíždí autobus v 16:35, v Brně je v 19:10, následuje stanice Vídeň Erdberg (21:05), Budapešt Népliget, pak přejíždí srbské hranice a zastavuje ve městě Novi Sad (5:15) a cestu končí v Bělehradě v 6:30. Cesta zpět začíná v Bělehradě ve 23:30, zastavuje v Novi Sad (00:45), Budapešti (5:15), Vídni (8:25), Brně (10:25) a do Prahy dorazí na Hlavní nádraží ve 13:15. Jízdenky do Bělehradu startují na ceně z Prahy od 919 korun, z Brna od 749 korun. Trasování linky si můžete prohlédnout na odkazu ZDE.
Bělehrad je brána orientu
Srbsko a Bělehrad mají mezi našimi cestovateli nádech exotiky. Nedaleko střední Evropy leží město s bohatou a zajímavou historií, chutnou gastronomií a dnes už tak vzácným nádechem něčeho nepoznaného. Bělehradská pevnost Kalemegdan nad soutokem Sávy a Dunaje je například vojenskou stavbou, která dokumentuje vývoj obranných staveb od 1. do 18. století. Při procházce si návštěvníci nenechají ujít prohlídku Římské studny, Velkého skladu střelného prachu, Vojenského bunkru a Hodinové věže. Prohlédnout si lze četné expozice ve Vojenském muzeu, ve věži Nebojša a v Přírodovědném muzeu. Velké Kalemegdanské schodiště vede na místo s úchvatným výhledem na soutok Sávy a Dunaje a na čtvrti Novi Beograd a Zemun. Trochu nečekaně je v rámci pevnosti umístěna také bělehradská zoologická zahrada.
I dnes se říká, že Zemun představuje město ve městě. Symbolem Zemunu je Miléniová věž na vrchu Gardoš, která se nachází v centrální části nejstarší dochované pevnosti ze 14. století. Věž, všeobecně známá jako Věž Jánoše Hunyadiho, je pro návštěvníky otevřena každý den. Nejzajímavější částí věže je balkon s vyhlídkou, z níž lze za jasných dnů obdivovat panoramatický výhled na město.
Na nábřeží Dunaje mezi Zemunem, Veliko Ratno Strvo a Sávou se koncentrují ty nejzajímavější gastronomické podniky. Srbská gastronomie má blízko k dalším balkánským kuchyním. Propojují se tu chutě Středomoří, Turecka a balkánské slovanské kuchyně. Tradiční předkrm je v Srbsku čorba, vydatná polévka z cibule, masa, fazolí, rajčat a další zeleniny. Dalším typickým pokrmem je burek – listové těsto s masem, sýrem nebo špenátem, strávníci si pochvalují také z Chorvatska dobře známou pljeskavici nebo sarmu – což je závitek zelného nebo vinného listu plněný mletým masem a rýží. Populární je zde grilované maso. Restaurace zaměřené na grilované pokrmy lze najít pod názvem Roštilj. Dezerty nezapřou turecké kořeny, vede tu přesladká baklava, nicméně i lehké sladké pokrmy z ovoce jsou dobrou volbou. Srbové si hodně zakládají na své kávové kultuře, odmítnutí pozvání na kávu je veliký hřích. Celá řada pálenek je korunována tou nejznámější: rakijí.
Důležitou infomací pro cestující je, že Srbsko, ačkoli ještě není členem Evropské unie, nevyžaduje víza ani cestovní pas, pro přechod hranice stačí běžný občanský průkaz. S ním a bez víza lze v Srbsku pobývat až 90 dní. Než se na cestu do Srbska zájemci vydají, je radno si pro jistotu aktuální informace o vstupu do země potvrdit na stránkách MZV.
