Fond obnovy EU je ve skutečnosti spíše fondem na „záchranu Itálie“
Česko by se bez Fondu obnovy EU dokázalo ekonomicky zotavit samo, z tohoto hlediska jej vůbec nepotřebuje. Fond se zakládá zejména kvůli záchraně Itálie. Itálie není Řecko. Na její záchranu už se musí spojit peníze celé EU, i ty české. Zároveň by pád Itálie – na rozdíl od pádu Řecka – mohl celou EU rozbít. Což by jistě poškodilo i Česko, neboť na jednotném trhu EU je ekonomicky silně závislé. Proto fond vznikne, ať už se to Česku či některé jiné jednotlivé členské zemi líbí nebo ne.
V rámci této holé pravdy musí ČR usilovat o to, aby mohla s penězi z fondu zacházet co možná nejpružněji. Brusel však jistě nedopustí nějakou velkou volnost v nakládání penězi fondu, neboť kromě záchrany Itálie sleduje jeho zřízením další své cíle, hlavně podporu zelené ekonomiky, digitalizace a znevýhodněných sociálních skupin.
Česko musí bojovat nejen za flexibilitu v nakládání s penězi fondu, ale také za to, aby tolik jako dle nynějšího návrhu nepenalizoval ekonomicky relativně úspěšné země EU. Mezi ně patří i ČR, kvůli své nízké zadluženosti a nízké míře nezaměstnanosti. Jenže i zde budou možnosti ČR omezené.
Hlavním smyslem fondu, jak víme, je záchrana Itálie. Tedy obrovsky předlužené ekonomiky, která už čtvrtstoletí stagnuje. Fond tedy bude svým nastavením vcházet vstříc zejména právě Itálii, jinak by nevznikl. Tím pádem bude muset být méně vstřícný vůči zemím typu Česka. Nalijme si čistého vína: celá EU, tedy i my, se teď bude skládat na Itálii, ať už chceme nebo ne.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
hlavní ekonom, CZECH FUND