Galerie Myslbek, která upomíná na pavilon Jednoty umělců výtvarných, byla otevřena před 25 lety

Josef Václav Myslbek byl nejvýznamnější český sochař. Od jeho úmrtí uplynulo v červnu 2022 přesně 100 let. Pojmenování elegantní a moderní nákupní galerie Myslbek není náhodné. Upomíná na pavilon Jednoty umělců výtvarných, kterou J. V. Myslbek spoluzaložil a stal se jejím prvním starostou (předsedou). Galerie nesoucí jméno po slavném sochaři i v současné době zachovává výtvarný styl, který připomíná, že umělci tu mají stále své místo. Kruhovou centrální halu zdobí výjimečná skleněná plastika od Maxima Velčovského a mozaiky z ateliéru 2Mozaik. Vstup do technické části budovy ukrývá umělecké dílo s bronzovými hlavičkami od významného českého sochaře Karla Nepraše.

Galerie Myslbek byla otevřena veřejnosti před 25 lety, 4. července 1997. „Nákupní galerie Myslbek upomíná na pavilon Spolku výtvarných umělců Myslbek, který tu stával od třicátých do padesátých let minulého století. Spolek v něm pořádal národní výstavy výtvarného umění,“ připomíná architektka a pedagožka Fakulty architektury ČVUT Michaela Brožová.

Hlavními architekty pro stavbu Myslbeku byli v roce 1992 zvoleni Zdeněk Hölzel a Jan Kerel, společně s francouzským architektem Claudem Parentem. Jejich hlavním cílem bylo respektovat dvě historicky odlišné lokality a propojit klasicistní architekturu a architekturu dvacátého století. Architektura budovy Myslbek vyjadřuje eleganci a modernu. Pasáž má tvar bajonetu a dvě rovná křídla. Mírný sklon podloubí směrem k Ovocnému trhu dodává vzhled přirozeného průchodu.

Kruhové atrium je kryto skleněnou klenbou. Od roku 2016 jej zdobí významná světelná instalace Vortex, skleněná plastika od Maxima Velčovského a české firmy Lasvit. Umělecké dílo tvoří spirálovitě stočená trubka, na níž jsou ukotveny trubicovité prvky z ručně foukaného hutního skla. Je složeno z téměř 700 skleněných komponentů o celkových rozměrech 12 metrů na šířku a 7 metrů na výšku. Dílo váží úctyhodných jeden a půl tuny.

Tato instalace spojuje tradiční české sklářství s moderním designem. „Podle autora představuje jakýsi energetický vír. Setkává se tu dynamická energie z ulice Na Příkopě a klidnější energie Starého Města,“ doplňuje Michaela Brožová. Původní rozdělení Starého a Nového Města také symbolizuje velká vstupní brána z nerezové oceli.

V prvním patře kruhové haly bylo v roce 2020 do mramorové podlahy vsazeno 12 mozaik o průměru 47 centimetrů, které byly vytvořeny uměleckým studiem 2Mozaik. Jejími autory jsou Tereza Podová a Jakub Pancíř. Realizace projektu trvala necelý rok. Návrhy byly vytvořeny za necelých pět měsíců a samotné zpracování mozaik trvalo šest měsíců. Mozaiky zobrazují významné umělce spojené s památkami centra Prahy včetně samotné budovy paláce Myslbek, sochy svatého Václava od Josefa Václava Myslbeka nebo budovu Národního muzea od Josefa Schulze a další historicky významné umělce, kteří jsou neodmyslitelně spojeni s centrem Prahy.

V současnosti je Myslbek partnerem uměleckého projektu VáclavArt ve spolupráci se Sdružením Nového Města pražského, jehož cílem je uvádět zajímavé umění mladých tvůrců do veřejného prostoru.

Během výstavby paláce Myslbek, v roce 1996, také vzniklo dílo „Dveře Paláce Myslbek“ od Karla Nepraše. Impozantní brána s bronzovými hlavičkami ukrývá vstup do technického zázemí budovy na Ovocném trhu.

Josef Václav Myslbek (20. 6. 1848 Praha, Nové Město – 2. 6. 1922 Praha, Staré Město) byl představitel monumentálního realismu a zakladatel novodobého českého sochařství. Nejznámější díla J. V. Myslbeka jsou sousoší pro Palackého most, interiér Národního divadla, pomník Karla Hynka Máchy na Petříně nebo socha Kardinál Schwarzenberg, oceněná na Světové výstavě v Paříži.