Galerie Tančící dům vystavuje mistrovské dílo Káji Saudka, originály kreseb komiksu Muriel a andělé

Galerie Tančící dům vystavuje originální kresby komiksu Muriel a andělé, který Kája Saudek vytvořil podle scénáře Miloše Macourka. Po desítky let ztracené a marně hledané originální podklady tohoto zásadního díla českého komiksu, posléze záhadně nalezené, ale překupníky utajené, se po dlouhých letech soudních sporů konečně dostaly jako jeden celek zpět do rodinné sbírky Saudkových. Těchto 130 původních kreseb komiksu Muriel a andělé, poklad českého komiksu, představují autorovi dědicové veřejnosti úplně poprvé, v hlubinách druhého podzemního podlaží Tančícího domu. Kromě tohoto skvostu jsou součástí aktuální výstavy  také desítky    originálních maleb a grafik, vystavených v přízemí a prvním podzemním podlaží, patřících k tomu nejlepšímu, co Kája Saudek kdy vytvořil.

Komiks Muriel a andělé má v českém umění a kultuře jedinečné místo. Kája Saudek, nekorunovaný, ale nezpochybňovaný král českého komiksu, jej vytvořil podle scénáře Miloše Macourka. Příběh krásné a odvážné Muriel, jejích mocných souputníků z budoucnosti i proradných současníků v čele s generálem Xeronem měl být honosnou ouverturou kolosálního díla: plány autorů zahrnovaly celý tucet rozsáhlých kreslených příběhů. Saudek jej kreslil a maloval v euforickém tvůrčím rozletu a vášeň z každé jeho stránky přímo číší. Ostatně, právě si vzal ženu svého života, ta mu porodila syna, a dodnes vzpomíná, jak Kája lásku ke své mladé rodině snoubil s prací na svém eposu.

Komiks bývá považován za autorův mistrovský kus: „Mělo to být vpravdě veledílo. Komiks samotný, v západních produkcích obvykle tvořen celými týmy kreslířů a letteristů, měl vytvořit Kája sám, dle Macourkovy scénáristické předlohy. O jeho úspěchu neměli pochybností, a tak hned plánovali také filmové zpracování,“ přibližují podle vzpomínek Johany Saudkové pozadí vzniku komiksu kurátoři výstavy a dodávají: „na knize Kája pracoval den co den, celý rok: vždyť první díl, Muriel a andělé, tvoří 130 kolorovaných obrazů s precizní a detailní perokresbou!“

Osud tomu však chtěl jinak. Euforii pražského jara, v niž Saudek s Macourkem spřádali své plány na budoucnost, zarazil vpád armád Varšavské smlouvy, tvůrčí volnost plíživá ustrnulost a „normalizace“. Použitý výtvarný formát, výrazy a podoby postav, vtipné skryté významy kreseb, ale především evidentní odkaz na západní kulturní kontext se tak staly nastupujícímu režimu trnem v oku.  Přestože publikace komiksu byla dávno domluvená a odsouhlasená, najednou bylo vše jinak a režim vydání komiksu zamítl.

Originální kresby prvního dílu plánované epopeje o Muriel, přes 130 velkých a těžkých papírových listů, skončily před plánovaným vydáním v nakladatelství či tiskárně, kde se po nich po čase slehla zem. Dokončený druhý díl, Muriel a oranžová smrt, Saudek už do tisku ani neodevzdal, a tento kolosální projekt tak byl ukončen ještě dřív, než pořádně uzřel světlo světa.

Osud však tomuto komiksu připravil další příběh, který by sám vydal za román. O dvacet let později se jako zázrakem objevily tiskařské podklady připravené v roku 1969 k původnímu plánovanému vydání. Komiks tak v roce 1991 mohl konečně vyjít – byť v nevalné kvalitě tiskového zpracování a s nepůvodní obálkou, neboť ta originální v nálezu nebyla. Přesto jsou dodnes tyto tisky žádanými sběratelskými kousky. Saudek sám byl nadšen, že alespoň „něco“ se podařilo zachránit, že tato – jeho slovy – „podivná pohádka“ vyšla na světlo světa. Přes veškerou radost z nálezu však i nadále zůstávaly původní kresby ztraceny.

O dalších 20 let později se však přeci jenom objevily – Kája Saudek sám je již však nespatřil, neboť tou dobou již několik let ležel v kómatu. Murielin příběh tak musela dokončit jeho rodina – ta, která se rodila současně s tímto komiksem. Společně s policií zabránila aukčnímu rozprodání souboru a po vleklých soudních sporech nakonec docílila toho, že se toto mistrovské dílo jejich manžela a otce vrátilo domů, do rodinné sbírky. Autor sám se toho však již bohužel nedožil. Jeho dědicové jej však přes veškeré útrapy konečně mohou hrdě ukázat světu.

Samotný příběh originálních kreseb komiksu se dá považovat za odkaz na příběh dějin české společnosti i kultury.  „I dnes je možné konstatovat, že album Muriel a andělé zřejmě představuje vůbec nejzásadnější dílo českého komiksu. Nikdy předtím ani potom zde nevznikla práce, která by byla svou progresivitou, ambiciózností a výtvarnou suverenitou podobně srovnatelná s tím nejzajímavějším, co se souběžně rodilo v západní Evropě a ve Spojených státech. Kdyby ovšem tento komiks vyšel už v roce 1969 v zamýšlené podobě a rozsahu (a kdyby na něj navázaly další plánované díly), bezpochyby by katapultoval Československo na mapu komiksově vyspělého světa,“ komentuje současnou výstavu v Galerii Tančící dům historik komiksu Tomáš Prokůpek.

Galerie Tančící dům vystavovala tvorbu Káji Saudka v minulých letech již několikrát. Naposledy v roce 2019 poskytla prostory pro návštěvnicky úspěšnou retrospektivní výstavu s názvem Od aut po ženy. „Letošní rok tak po covidové pauze pokračujeme a jsem velmi rád, že naše galerie může hostit zrovna takový unikát s velkým příběhem jako je Muriel a andělé. Věřím ale, že si přijdou na své nejen skalní příznivci tohoto dnes již legendárního komiksu,” komentuje aktuální výstavu Robert Vůjtek, ředitel Galerie Tančící dům a dodává:„Zajímavé na této výstavě je také to, že jsme pro Muriel a anděly vyčlenili trezorovou místnost Tančícího domu, což nebývá obvyklé.”

Veřejnost nyní má jedinečnou možnost osobního seznámení: s Muriel a anděly, Macourkovým příběhem a kresbami Káji Saudka v jejich původní podobě. V Galerii Tančící dům tak může učinit důkladně a nerušeně, v  úchvatných prostorách tohoto skvostu moderní architektury. A je to poprvé, co se tento poklad ukazuje světu – dosud jej mohli vidět pouze ti, kteří jej zrovna měli ve své moci, a krátce také zájemci o jeho dražbu, než jej v roce 2014 zabavila policie. Tehdejší zásah byl také záchranou celého díla, které by se jinak zřejmě rozprodalo a po jednotlivých listech by putovalo k různým majitelům.

„Z toho, že se Muriel s anděly podařilo získat zpět a tím je můžeme ukázat světu, máme obrovskou radost. Milovníci jeho díla na tento okamžik čekají přes 50 let! Jsem přesvědčena, že budou nadšeni stejně jako já, když jsem tyto kresby poprvé spatřila na vlastní oči. Komu by to ale nestačilo, tátovo rozsáhlé dílo nabízí mnohem víc než jen tento briliant. Na výstavu jsme proto společně s mým spolukurátorem Davidem Goldbergem kromě znovu navrácených originálů zařadili také ukázky  dalších skvělých děl Kájovy tvorby,” komentuje současnou výstavu dcera Káji Saudka Berenika Saudková. 

Kája Saudek (vlastní jménem Karel Saudek, 13. 5. 1935 – 25. 6. 2015) byl významný český malíř a tvůrce nejznámějšího českého komiksu. Do širšího povědomí společnosti se dostal díky svým kresbám, které použil Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii. Po tomto úspěchu zahájil práci na největším z komiksových opusů „Muriel a andělé”, které bylo ale po okupaci příkazem shora zakázáno.  Saudkovo specifické výtvarné dílo, které je charakteristické pevnou, dynamickou linkou, americkým stylem kresby, nadsázkou, ironií a osobitým humorem poté doplnilo několik dalších filmů a populárně naučný televizní seriál Okna vesmíru dokořán. S postupující normalizací byl pro autora ale stále větší problém proniknout na oficiální výtvarnou scénu. V malých nákladech proto publikoval mimo dosah cenzurou kontrolovaných socialistických nakladatelství. Ilustroval též řadu knih a časopisů. Jeho dílo se začalo oficiálně vydávat až po sametové revoluci. Jeho bratrem a jednovaječným dvojčetem je fotograf Jan Saudek. Od nehody v dubnu 2006 ležel umělec v kómatu v Motolské nemocnici. Zemřel v červnu roku 2015. 

Výstavu Kája Saudek: Muriel a andělé a další poklady pořádá Galerie Tančící dům ve spolupráci s rodinou Saudkových a k vidění je od 1. 6. 2022 do 31. 3. 2023 každý den od 9 do 19 hod. V rámci výstavy mají návštěvníci také možnost přímo v galerii zakoupit některá umělcova díla.