GHMP představila výstavní program 2025

Galerie hlavního města Prahy letošní sezónu otevře výstavou Enter the Room, která zkoumá vliv herního prostředí a storytellingu na vizualitu nastupující generace umělců.

„GHMP v letošním roce představí výstavní projekty, které jako obvykle reflektují především domácí scénu. Opět věnujeme pozornost jak monografickým výstavám, tak tématům, která se dotýkají nejen aktuálního dění ve společnosti, ale také některých motivů, které propojují výtvarné dění napříč dějinami. Výstava Tona Stana představí jeho práci z mnoha úhlů pohledu a směřuje k dosud nejkomplexnějšímu obrazu jeho různorodé tvorby. Ta není jen o těle a tělesnosti, ale o mnoha dalších součástech vizuální reality, kterou mistrně obohacuje o nové obsahové i výtvarné kontexty a experimentální způsob využití fotografických technik.

GHMP se také vrací ke své předchozí praxi, kdy formou bienále sledovala tvorbu nastupující generace umělců, tentokrát pohledem na téma gamingu jako fenoménu, jenž proniká s určitou samozřejmostí do výtvarného názoru mladých umělců na naší scéně. Interaktivní způsob komunikace s divákem je dnes běžnou a stále se rozrůstající strategií, která je vítaným a atraktivním rozměrem mnoha projektů. Podobně pulzujícím tématem je aktivismus a jeho různé minulé i aktuální cíle, které se neodbytně hlásí v projevech umělců hned několika generací. Na ten se soustředí projekt Umění aktivismu. 

Ivan Pinkava, Double

Výstava Dvojník, jíž uzavřeme podzimní sezónu, je rozsáhlou studií inspirovanou mnoha podobami dvojnictví, zejména však vzedmutou vlnou zájmu o alter ego v romantismu, od nějž se datuje neustálá pozornost věnovaná tomuto dnes tak nadužívanému fenoménu – zejména kvůli virtuálnímu prostoru. V Domě fotografie věnujeme pozornost dvěma velkým osobnostem české fotografie 2. poloviny 20. století: Pavlu Jasanskému a jeho poněkud sžíravému pohledu na socialistické reálie a Dagmar Hochové, jejíž výstava reviduje zažitou představu o fotografce dětí a dětských her ve prospěch jejích dalších dokumentaristických zájmů. 

Téma volného času logicky patří do Zámku Troja, který je z principu místem pro tento účel nejvhodnějším. Výstava Palác (volného) času se zamýšlí nad dnešními podobami a možnostmi využití volného času od sportu až k návratu k řemeslným a rukodělným aktivitám. Vedle výstavních projektů GHMP nabízí rozšířenou programovou nabídku na Zámku Troja, kde bude probíhat podobně jako v loňském roce řada diskuzí a hudebních programů. Vedle dnes již tradiční oslavy svátku sv. Lucie budeme dál usilovat o hledání dalších možností, jak propojit tento barokní svět nejen se současným výtvarným uměním, ale i s mnoha dalšími kulturními zážitky, které překročí hranice této lokality. Jsme pražská instituce, která působí také ve veřejném prostoru, a v rámci své odpovědnosti za více než 260 soch a objektů na území hlavního města se i v tomto roce postaráme o restaurování a znovuosazení několika z nich, abychom ochránili toto vzácné umělecké dědictví.“

Magdalena Juříková, ředitelka GHMP

„GHMP postupně formuluje svou dlouhodobou výstavní dramaturgii, jejíž páteří jsou tematické projekty revidující či rozšiřující stávající výklad dějin umění, kam patří příprava náročných badatelských počinů (figurace 1958–1972, monografické výstavy Josefa Václava Myslbeka a Jaroslava Čermáka, reflexe umění osmdesátých let 20. století, vliv děl z doby Národního obrození na umění 20. a 21. století aj.“ uvádí pak k výhledu na další léta Helena Musilová, šéfkurátorka GHMP. 

Výstavy GHMP v roce 2025: 

ENTER THE ROOM

Dům U Kamenného zvonu, 28. 3. – 14. 9. 2025
Kurátoři: Sandra Baborovská, Martin Netočný
Spolupráce na výstavě: Tjaša Pogačar
Architekt: Vojtěch Radakulan
Grafické řešení: Hoai Le Thi

Natali Sykorova, Brood Strangers Vial Womb, Enter the Room

Výstava Enter the Room zkoumá vliv herního prostředí a storytellingu na vizualitu nastupující generace umělců. V dnešní době už hry nejsou pouze zábavou; staly se jazykem, kulturou a významným prvkem současného umění. Herní narativy a estetika pronikly do různých uměleckých disciplín a vytvářejí nové způsoby, jak přemýšlet o prostoru, čase a interakci. Výstava propojuje fyzický a digitální svět, transformuje galerii v herní pole, kde divák není jen pasivním pozorovatelem, ale aktivním účastníkem. Interaktivní a imerzivní instalace ho vtahují do děje a umožňují mu prožít umělecký zážitek na vlastní kůži. Projekt Enter the Room navazuje tradici Bienále mladých, která byla zahájena v Domě U Kamenného zvonu před 30 lety, a snaží se poskytnout prostor nastupující generaci umělců. Tématy, která rezonují, jsou ekologie, možné formy budoucnosti a role jedince v proměňujícím se světě.

Vystavující umělci: Lukáš Prokop, No Fun Kolektiv, Filip Hauer & Philipp Kolychev, BCCA system, Natália Sýkorová, Valéria Dinková, Vojtěch Radakulan, Tomáš Moravanský (Institut Intitut), Herdek kolektiv, Viktor Dedek & Jan Boháč & Jonáš Richter

Berlínští hosté: Omsk Social Club a umělecké duo Eloïse Bonneviot & Anne de Boer 

PALÁC (VOLNÉHO) ČASU

Zámek Troja, 4. 4. – 29. 10. 2025
Kurátorky: Karla Hlaváčková, Veronika Čechová

Zaměstnaný člověk tráví v práci nejčastěji osm hodin denně, pět dní v týdnu. Někteří z nás se živí činností, která je naplňuje, a ztotožňuje s ní svou identitu, jiní pracují, aby si zajistili takový příjem, který jim pokryje náklady na živobytí a umožní uspokojivě trávit volné chvíle. Podobně jako dělník u pásu, městská společnost živící se kancelářskou prací se dostává do situace, kdy je její práce jen jedním stupněm v rámci „výrobního“ procesu. Již od období industrializace řeší společnost problémy spojené s potřebou regenerace zaměstnance, tak aby si nejen odpočinul, ale také uspokojil své potřeby sociální a kulturní nebo se věnoval fyzické aktivitě.

Kdo si ale může dovolit volný čas uspokojivě trávit, když se i trávení volného času stává tržní komoditou – časem spotřebovávání služeb. Umíme trávit volný čas zahálkou? Nebo jsme i ve volném čase motivováni výkonem – něco vyrobit, něco se naučit, stihnout toho co nejvíce, nakoupit, jít cvičit, abychom byli krásní a zdraví.

Výstava Palác (volného) času se zaměří na téma trávení volného času v kontextu barokního paláce, který v době svého vzniku fungoval jako letohrádek, letní sídlo, jehož salónky, zahrady, lovecká obora a vinice nabízely jeho majitelům různorodé příležitosti k prožití volných chvil. Kontrasty, které by výstava ráda podtrhla, jsou dány povahou stavby Zámku Troja a jeho zahrad. Kdo si ovšem může dovolit trávit volný čas dnes, a kdo si jej může dovolit trávit uspokojivě, co jsou dnešní trendy trávení volného času? Trávíme ho odpočinkem, nebo jsme všichni stále vedeni k výkonu i během chvílí, které nejsou určeny k činnostem zabezpečujícím naše živobytí?

Vystavující umělci: Zbyněk Baladrán, Anna-Marie Berdychová, Johana Hnízdilová, Peter Kolárčik, Eliška Konečná, Monika Kučerová, Judita Levitnerová, Františka Malasková, pingpongping (Anna Vašičková, Hana Kubrichtová, David Stejskal), Nicolas Prokop, Roman Štětina, Eva Volfová, Barbora Zentková & Julia Gryboś, Tereza Zichová 

TONO STANO

Městská knihovna, 16. 4. – 24. 8. 2025
Kurátorky: Magdalena Juříková, Helena Musilová
Architektonické a grafické řešení: Aleš Najbrt

Tono Stano, Nad barvami

Tono Stano (24. 3. 1960, Slovensko; žije v Praze) patří mezi nejznámější fotografy působící na území střední Evropy s širokými vazbami po celém světě. Vypracoval si charakteristický rukopis, vycházející z  inscenované fotografie, nicméně v jeho práci najdeme i velmi klasické přístupy, jako je portrét či fotografie a instalace v krajině, popřípadě velmi experimentální série či konceptuální fotografie. Je propojen se současným vizuálním uměním, což ho inspiruje k novým formám uměleckého projevu.

Tvorba Tona Stana je velmi rozsáhlá – retrospektivní výstava v prostorách Městské knihovny představí jak práce vzniklé na střední škole, které jsou překvapivé svou otevřeností, invencí a smyslem pro filmové vidění, tak aktuální tvorbu: důmyslné portréty či práce kombinující malbu a fotografické postupy. Výstavu připravujeme přímo s autorem, máme možnost zkoumat jeho archiv, vybírat práce, které nevystavil, nahlížet na jeho tvorbu z nových perspektiv. Vedle volné tvorby představíme i tvorbu pro veřejné subjekty či události: Stano například dlouhodobě spolupracuje s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary, pro který vytvořil rozsáhlou sérii portrétů světových osobností filmu a navrhl i hlavní cenu Křišťálový globus (2001).

PAVEL JASANSKÝ

Dům fotografie, 6. 5. – 31. 8. 2025
Kurátor: Pavel Vančát
Spolupráce: Jan Kuntoš, Bára Špičáková, Lukáš Jasanský
Grafické řešení: Lukáš Jasanský

Pavel Jasanský, Paristory

Promovaný geolog Pavel Jasanský (1938–2021) fotografoval již během studií na přelomu 50. a 60. let. Ve své volné tvorbě se Pavel Jasanský již od cyklu Paristory (1967–1976) profiloval jako fotograf s výjimečnou empatií a postřehem. Ten uplatnil i ve volné dokumentární fotografii, dlouhodobě zobrazující emotivně vypjaté mikrosvěty ústavů a nemocnic, hřbitovů i masopustů. Jasanský završil svou dokumentární tvorbu rozsáhlým cyklem Nová krajina, noví obyvatelé (1985–1990), který bychom mohli označit jako „subjektivní dokument“, ukazující mimoděk stadium „zahnívajícího socialismu”, často pomocí citací absurdních civilizačních a mediálních přízraků. Vycvičené oko fotografa a grafika tu pracuje s realitou jako s koláží fragmentů a výjevů. Je to uhrančivá vize společnosti na vrcholu i na počátku pádu, civilizace bez lidí, jen s jejich obrazy a otisky.

Protipól Jasanského dokumentární tvorby tvoří multimediální díla. Vrcholem jeho intermediálních snah, v nichž došel z českých fotografů nejdále, je zřejmě první „videosocha“ v Čechách: monstrózní instalace Divák (1989), kombinující existenciálně pojatá fotoplátna s tušovou domalbou se sochou sedící postavy, která má místo hlavy televizní obrazovku s týmiž výjevy, jež vidíme na plátnech. Závěrečnou kapitolu Jasanského díla představuje projekt Podepsané fotky (1965–2015). Ty jsou obsáhlým albem Jasanského současníků, počínaje rodinou a sousedy přes řady přátel a kolegů až po mezinárodní celebrity. Téměř všechny jsou důsledně opatřeny podpisem portrétovaných, často dokreslujícím jejich vztah k autorovi.

DAGMAR HOCHOVÁ

Dům fotografie, 7. 10. 2025 – začátek ledna 2026
Kurátor: Jiří Pátek
ve spolupráci s Moravskou galerií v Brně

Dvanáct let zpracovávalo fotografické oddělení Moravské galerie v Brně vedené Jiřím Pátkem objemnou pozůstalost významné domácí fotografky Dagmar Hochové (1926–2012). V roce 2024 byla část této pozůstalosti představena v Moravské galerii. Retrospektivní výstava a monografie, které tento materiál zhodnotily, si daly za cíl aktualizovat zažitý obraz autorky jako fotografky dětí, který je dědictvím osmdesátých let, a ukázat Hochovou ve světle mnoha dalších tematických oblastí, jež se často vztahují k našim národním dějinám.

Podobně pražská repríza, či spíše pražská varianta výstavy, protože zde bude představena řada odlišných snímků s akcentem na pražské prostředí. Divák bude mít příležitost vidět reportáže z přelomových okamžiků našich dějin, snímky významných osobností domácí kulturní a politické scény, ale také materiály, které vytvářela autorka na zakázku pro časopisy a knižní vydavatelství, nebo fotografie výtvarných objektů, jež pořídila pro své přátele z řad umělců.

UMĚNÍ AKTIVISMU

Městská knihovna, 22. 10. 2025 – únor 2026
Kurátorka: Jitka Hlaváčková
Spolupráce: Vít Havránek, Andrea Hrůzová-Průchová, Oliver Elser, Alice Koubová, Martin Nitsche, Megan Hoetger, Zuzana Štefková, Nicola Baird, András Kenyi ad.
Grafické řešení publikace i výstavy: Von Saten
Prostorové řešení výstavy: Jan Ševců (studio OmlouvámeseparDón)

Výstava Umění aktivismu zkoumá protestní a angažované umění v českých zemích zejména po roce 2008 (v kontextu mezinárodních hnutí jako Occupy Wall Street, Black Lives Matter, Me Too, Women Life Freedom, Fridays for Future, Extinction Rebellion atd.). Významný prostor je zde věnován zahraničním iniciativám, zejména těm, které tvoří bezprostřední politický a inspirační kontext lokální umělecké scény.

Projekt zkoumá vztahy mezi jednotlivcem a lokálně-globální společností, mezi solidaritou a aktivním angažovaným jednáním, uměleckým dílem a jeho sociálním přesahem. Zabývá se způsoby zapojení uměleckých strategií do širšího kontextu protestních aktivit a hnutí a reflexí nejvýznamnějších konceptů základních lidských práv a sociální spravedlnosti v umělecké tvorbě.

Výstava i její katalog se možná poprvé v českém kontextu pokusí komplexně uchopit problematiku aktivistického umění od jejich vizuální prezentace po uměleckohistorickou analýzu. Koncept výstavy je založen na významné, avšak u nás dosud málo reflektované tradici uměleckohistorického výzkumu společenského aktivismu teoretiček a teoretiků umění, jako jsou Suzanne Lacy, Bruno Latour, Peter Weibel, Judith Butler a další. 

DVOJNÍK

Dům U Kamenného zvonu,14. 11. 2025 – 1. 4. 2026
Kurátorka: Kristýna Jirátová
Architekt: Tomáš Džadoň
Grafické řešení: Jana Vahalíková

Výstava představí v pestrém výběru českých i zahraničních výtvarných děl a v kontextu literatury, psychologie i filosofie fenomén dvojnictví. Téma dvojníka zaměstnává lidskou mysl již od dávných dob starověku, kdy býval dvojník ztotožňován s duší člověka nebo zůstával zástupcem zemřelého na zemi a byl tak zárukou nesmrtelnosti. V lidových vyprávěních a pohádkách se pak setkání s vlastním dvojníkem stává předzvěstí blížící se smrti a spatřit sebe sama tak začalo být považováno za zlé znamení. Zásadní pro vytvoření fenoménu dvojníka, jak na něj pohlížíme dnes, byl romantismus 19. století a postava doppelgängera – zdvojeného, často zlovolného já. Setkat se můžeme také s dvojníkem v podobě zrcadlového obrazu či stínu, který se stále více osamostatňuje, až začíná utlačovat svůj „originál“ a nakonec nastoupí na jeho místo. S dvojnictvím spojená otázka identity – originál/kopie, realita/virtualita – nabývá již od vynálezu fotografie a filmu na intenzitě a v současném světě technologií dvojník emancipující se od fantasknosti nabývá postlidských rozměrů v podobě virtuálních bytostí, klonů, kyborgů a dalších umělých duplikací člověka. 

UMĚNÍ PRO MĚSTO 2025

Vykonáváním činností městského kurátora umění ve veřejném prostoru a z pozice odborného garanta programu Umění pro město připravuje GHMP řadu uměleckých projektů a instalací, které navazují na osvědčené formáty z minulých ročníků UM, ať už to byly exteriérové výstavy, festivaly umění ve veřejném prostoru nebo nové velkoplošné malby, tzv. muraly. Již tradičně budeme v rámci projektu UM v roce 2025 pokračovat ve spolupráci s dalšími městskými institucemi a stakeholdery jako je Dopravní podnik a.s., TSK, IPR, TCP, PCT, Výstaviště či městské části.