Hořice představují jeden z nejcennějších předmětů ze sbírky městského muzea – Šafránkovu kroniku
Právě probíhající výstava FRANTIŠEK ŠAFRÁNEK A JEHO HOŘICKÁ KRONIKA představuje jeden z nejcennějších předmětů ze sbírky hořického muzea – Šafránkovu kroniku a jejího autora lidového kronikáře Františka Šafránka. Šafránkova kronika patří mezi nejcennější prameny k dějinám Hořic. Svým významem však daleko překračuje rámec regionu a bývá často vyhledávaným zdrojem informací pro historiky a etnografy. V minulých letech byl celý tento soubor digitalizován a je zpřístupněn veřejnosti na safrankovakronika.cz. Soubor Šafránkovy kroniky tvoří pět hlavních svazků vyzdobených půvabnými obrázky, tři drobné sešitky se zážitky z vězení a z cesty do Holandska a dva sešity s obsahy kronik. Nedílnou součástí je také soubor přibližně dvou desítek Šafránkových velkoformátových kreseb na samostatných listech, na nichž autor zachytil hořické náměstí, ulice, významné stavby, ale také selskou svatbu nebo útěk před Prusy. Výstava věnovaná unikátní Šafránkově kronice a jejímu tvůrci potrvá v hořickém muzeu do 31. srpna tohoto roku.
„Výstava představuje svérázného hořického souseda a písmáka Františka Šafránka a jeho hořickou kroniku. Ke kronikářské činnosti jej přivedla láska k historii. Svou kroniku začal psát v r. 1867 a mistrně v ní zachytil slovem a obrazem nejen příběh své rodiny, ale také významné události, mizející stavby, staré zvyky a svérázné postavy. Barvitě popsal také události prusko-rakouské války v r. 1866 a útěk obyvatel Hořic před pruskou armádou,“ uvádí Petra Zachovalová M. A., ředitelka Městského muzea a galerie Hořice.
„Abychom tento cenný zdroj naší historie uchovali a zpřístupnili veřejnosti, rozhodlo v minulých letech vedení města Hořice o celkové digitalizaci kroniky. Z mého odborného hlediska se jedná o významné rozhodnutí. Použití moderních informačních technologií je pro muzea a galerie významným krokem nejen k virtuálním výstavám, ale také k nahlédnutí do nitra muzejních pokladů z jakéhokoliv počítače odkudkoliv. Digitalizace tak přispívá nejen k ochraně tohoto vzácného pramene, ale zároveň usnadňuje práci odborným badatelům i amatérským zájemcům o historii. Kronika se v minulosti vystavovala přibližně jednou za deset let, “ dodává Petra Zachovalová.
„Cicero řekl, že dějiny jsou svědky času, světlem pravdy, učitelkou života a poslem minulosti. Proto mám radost, že dlouhodobá snaha vedení města o zpřístupnění díla Františka Šafránka je konečně naplněna. Šafránkova kronika by měla být součástí poznání nejen každého Hořičáka, ale díky digitální formě jejího zpracování i zájmem každého, i místně vzdáleného, etnografa“, uvádí Bc. Jana Bouzková, místostarostka města Hořice. „Na Šafránkově kronice lze obdivovat nejenom obsah a formu zpracování, ale i vytrvalost a zaujetí jejího autora. Jeho přístup a pracovní nasazení je poselstvím pro současnou mladou generaci,“ dodává Jana Bouzková.
František Šafránek žil v letech 1831 – 1908. Byl hořickým krejčím a vlastencem. Jako krejčovský tovaryš prošel nejen Čechy, ale také Rakousko a Sasko. Po návratu byl přijat za člena cechu krejčovského a později, v r. 1879 byl zvolen starostou krejčovského spolku, uspořádal jeho spolkový archiv, pořídil novou pohřební výbavu i prapor a zasloužil se o založení odborné školy pokračovací pro učně. Byl členem řady hořických spolků a jako správný vlastenec se aktivně účastnil tehdejšího veřejného života, například táborového hnutí v letech 1868 – 1869 a spolu s dalšími hořickými sousedy nesl trest v podobě žaláře v královéhradecké věznici. Se svou manželkou Annou vychoval tři dcery.
Výstavu připravila historička hořického muzea PhDr. Oldřiška Tomíčková, výrobu digitálního výstupu a grafického prostředí provedl Rejman Fine Arts s.r.o., na tvorbě webové stránky spolupracovali správci informačních a komunikačních technologií Městského úřadu Hořice. Výstava v muzeu potrvá do konce prázdnin a v jejím rámci proběhnou další doprovodné akce.
