Inflace znovu v české ekonomice negativně překvapila

Volební komentáře pomalu utichly a nastal čas se vrátit do domácí reality. Inflace v českém hospodářství totiž znovu mírně zrychlila a od 2% cíle centrální banky se tak znovu víc odchýlila. Data ukazují negativní vývoj cen za říjen, která by mohla zahýbat i s politikou snižování sazeb. Tu české „churavějící“ ekonomice ordinuje domácí měnová autorita. Jaký by mohl být další vývoj? Přestane ČNB snižovat svoje úrokové sazby?

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v říjnu o 2,8 %, což bylo o 0,2procentního bodu více než v září. Meziměsíční růst o 0,3 % pak potvrzuje akceleraci růstu cen v hospodářství, kdy se jedná o nejvýraznější zvýšení od letošního dubna. Klíčovým důvodem zvýšení inflace byla nízká srovnávací základna loňského roku, daná výraznějším meziměsíčním poklesem některých cen loni v říjnu. Do statistik se také nyní připisují zejména vyšší ceny elektrické energie. Ty dosáhly vyšších cen až o 10 %. Nízká výstavba pak je jeden z faktorů, který tlačí na růst cen bydlení, kdy nájemné rostlo až o 6,2 %.  Bohužel není to jen elektřina nebo bydlení, prudce spotřebitelské ceny tlačí nahoru i určité potraviny. Mezi nimi často zmiňované máslo, které meziročně přidalo i více než 40 %. To už není příliš standardní změna, i když se jedná o sezonní statek, hojně využívaný v závěru roku. S jistotou lze konstatovat, že zmíněný cenový nárůst ukazuje na nezdravé konkurenční prostředí v sektoru či přílišnou koncentraci odvětví. Obávám se, že případná reforma ÚOHS, kterou vláda připravuje, tento stav příliš nezmění.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila na svém zasedání na začátku listopadu svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4 %. To je nejnižší úroveň od konce roku 2021, kdy se v ekonomice začala objevovat pro inflační vlna po pandemii COVID 19. Vedle toho centrální banka zhoršila výhled hospodářského růstu pro rok 2025, kdy očekává růst HDP o 2,4 %, ale hlavně vyšší inflaci na úrovni 2,6 %. To už je znatelně nad cílem banky 2 % a poslední data potvrzují, že to může být ještě náročné. Zejména inflační tlaky ve službách ukazují na další možný růst cen vyšší než 3 %. S příchodem nového roku a lednovým přeceněním cen soukromého sektoru by mohla inflace dále zvyšovat svoje tempo. Toho si musí být vědomi i v ČNB, kde by měli být připraveni dát si s další úpravou sazeb směrem dolů mohutnou pauzu.

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital