Iniciativa pro zálohování: 88 % Pražanů věří, že zálohový systém na PET lahve a plechovky pomůže

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou bohužel v České republice nepříjemnou realitou. Z nedávného průzkumu Iniciativy pro zálohování vyplynulo, že pohozené odpadky trápí téměř celou populaci. Téměř devět Pražanů z deseti potkává pravidelně pohozené PET lahve, každý šestý pak potkává odhozené plechovky. V Praze jsou obyvatelé zvyklí třídit, dělá to 92 % z nich, žluté kontejnery jsou ale často přeplněné. Že by zavedení zálohového systému na nápojové obaly motivovalo neukázněné občany k udržování pořádku se domnívá 88 % dotazovaných Pražanů. Jak by takový plošný systém záloh na PET lahve a plechovky v Česku vypadal, představila Iniciativa pro zálohování.

Třídění neznamená recyklaci

Češi obecně jsou v třídění velmi důslední, alespoň nějaký odpad doma třídí drtivá většina z nich. Faktem ale zůstává, že z vytříděného plastu se recykluje ani ne polovina. „Většina Čechů si myslí, že minimálně polovina vytříděného odpadu se recykluje. Logicky se tak více než třem čtvrtinám z nich nelíbí, že vytříděného plastu se recykluje pouze 42 %. Spokojení nejsou ani s tím, že mnoho odpadků končí ve volné přírodě, s odhozeným odpadem v přírodě má zkušenost téměř každý Čech,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Čísla se podle Havligerové shodují napříč různými věkovými kategoriemi i napříč pohlavím či kraji České republiky. V Praze považuje 76 % lidí recyklaci vytříděného plastu za nedostatečnou, což je republikový nadprůměr.

Průzkum Iniciativy pro zálohování ukázal, že kromě vysokého zastoupení nápojových obalů Češi v přírodě často nachází také obaly od jídla, tašky nebo cigaretové špačky. Velké zastoupení mají podle respondentů i skleněné lahve a plastové kelímky. 

Pražané po ostatních uklízet nechtějí

Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Třičtvrtě obyvatel metropole pravidelně nalézá nepořádek v okolí laviček, často také kolem odpadkových košů. Neukáznění obyvatelé se vydávají i do přírody, kde pohozené odpadky pravidelně vídá polovina místních.

Že by zavedení zálohového systému na nápojové obaly motivovalo neukázněné občany k udržování pořádku se domnívá 88 % dotazovaných Pražanů. 45 % z nich by dokonce byla ochotna nepořádek ve veřejném prostoru uklidit i po ostatních, to je ale méně než v ostatních krajích, kde by pořádek nejen v ulicích udržovali téměř tři čtvrtiny dotazovaných. „Zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s litteringem, tedy odpadem pohozeným ve volné přírodě. Například v Lotyšsku se množství pohozených nápojových obalů snížilo o 95 % už po dvou letech od zavedení zálohového systému,“ uvedla Kristýna Havligerová.

Přeplněné kontejnery trápí Pražany 

Jako problém vnímají Češi také přeplněné kontejnery na tříděný odpad. V Praze naráží na přeplněné kontejnery alespoň jednou za dva týdny 70 % občanů. „Nepořádek kolem kontejnerů je bohužel častým nešvarem. Zavedení zálohového systému by pomohlo omezit pohozené odpadky nejen ve veřejném prostoru, ale i v přírodě, kde škodí životnímu prostředí nejvíce,“ uzavírá Havligerová.

Základem systému záloh bude hustá síť sběrných míst 

Iniciativa pro zálohování představila plán, jak by měl být nastaven zálohový systém na PET lahve a plechovky v Česku. Vracet tyto nápojové obaly půjde ve všech prodejnách potravin s plochou nad 50 m2 a na čerpacích stanicích. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Zálohy se budou týkat obalů o objemu od 0,1 do 3 litrů, výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun. Zálohování PET lahví a plechovek podporuje v tuzemsku více než 80 % lidí.

„Zálohový systém zajistí skutečnou recyklaci PET lahví a plechovek v Česku, a přitom nebude vyžadovat žádné finance z veřejných zdrojů. Díky husté síti téměř 11 tisíc sběrných míst bude zachován komfort pro spotřebitele, kteří budou k vracení nápojových obalů motivováni zálohou ve výši 3 až 5 korun,“ uvedla Havligerová. Jak dále uvádí, zkušenosti zálohujících zemí, umí systém účinně zatočit s litteringem. Po zavedení záloh se v těchto zemích množství pohozených nápojových obalů zásadně snížilo. 

Zálohovat se budou plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví.

Průzkum byl proveden na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.