Inženýři a technici upozorňují na chyby při instalaci fotovoltaických elektráren
Nejen výkon a úspory, ale také požární bezpečnost by měli řešit všichni majitelé nemovitostí, kteří se rozhodnou na střechy instalovat fotovoltaické elektrárny (FVE). Že není radno zabezpečení celého systému proti požáru podceňovat, dokazují i statistiky: v roce 2023 se i s ohledem na rostoucí počet solárních instalací skokově zvýšil počet požárů těchto zařízení. Do roku 2022 šlo o 15 případů ročně, následně se počet zdvojnásobil, aby za polovinu loňského roku Hasičský záchranný sbor ČR řešil 45 zahoření FVE. Příčin je celá řada – od nekvalitních komponentů, přes podcenění rizika požáru při plánování instalace až po chyby během montáže nebo provozu.
Na analýzu a prevenci nejčastějších chyb se zaměřuje konference Fórum 2024 – Fotovoltaika a bezpečnost staveb, která se uskuteční 16. února (10.30–14.00) v rámci veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo na letňanském výstavišti PVA Expo. Spolupořádající České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) se podařilo získat špičkové odborníky, kteří téma nahlédnou z mnoha úhlů a hlavně na základě zkušeností z praxe. Pro profesionály i zájemce z řad široké veřejnosti zazní cenné informace ohledně platných právních předpisů a technických norem souvisejících s instalací fotovoltaických elektráren na střechách a fasádách budov. Bude rozebráno technické vybavení FVE, elektrické instalace FVE, ochrana před bleskem, zkušenosti z realizace FVE či zkušenosti z požárních zásahů.
ČKAIT bude na veletrhu Střechy-Solar-Řemeslo, který se koná od 15. do 17. února, přítomna i v oblíbeném a navštěvovaném poradním centru. Návštěvníci zde bezplatně získají kvalifikované rady a doporučení. Nejčastěji se zde řeší právní a technické otázky nebo spojení s autorizovanými osobami dle specializace nebo regionu.
K rozšířeným mýtům podle ČKAIT patří, že zahoření hrozí samotným fotovoltaickým panelům. Vzhledem k jejich složení to není možné: ovšem chybná instalace může způsobit požár dřevěných konstrukcí střech, fólií nebo kabeláže. Z nich se oheň často rozšiřuje i do dalších částí stavby. A to i přes příjezd hasičů, tedy pokud je stavba vybavena elektrickou požární signalizací (EPS).
„U FVE nemusí být možný standardní zásah. Zasahující hasiči často nemají od majitele stavby informace o výkonu elektrárny, napětí nebo rozvodech. K rozšířeným chybám patří nemožnost odpojení celého fotovoltaického systému od rozvodné sítě nebo od panelů či jiných částí zařízení, což pro hasiče představuje ohromné riziko,“ vypočítává chyby Ing. Ladislav Bukovský, předseda oblasti ČKAIT Praha a odborný garant konference Fórum 2024 – Fotovoltaika a bezpečnost staveb. Samotný hasičský zásah vodou je možný u systémů s napětím do 400 Voltů. Nad tuto hodnotu se v omezeném rozsahu využívají ruční hasicí přístroje s pěnou, CO2 nebo práškem.
V případě systémů se stejnosměrným (DC) napětím větším než 400 V je velitel zásahu oprávněn zásah přerušit v případě, kdy již nelze – ani přes vynaložení všech dostupných sil a prostředků – osoby, zvířata nebo majetek zachránit. Případně pokud by pokračování v zásahu bezprostředně ohrožovalo život zasahujících hasičů.
Z dostupných údajů vyplývá, že k hlavním rizikům požárů silové části FVE patří zkrat na střídači stejnosměrného proudu anebo požár kabelů. Objevují se však frekventovaněji i požáry baterií: zde hrozí výbuchy v důsledku tepelné degradace nebo akumulace energie a s tím spojené riziko popálení.
Další oblastí bezpečnosti fotovoltaických instalací je mechanická odolnost stavby (statika), respektive celkově stavebně-technická část elektráren a konstrukcí, na které jsou osazeny. Jak dokládají zkušenosti autorizovaných osob, jež byly přizvány k problémům FVE, dodavatelské společnosti velmi často podceňují jak nosnost konstrukce stavby, tak životnost střechy ve vztahu ke kotvení solárních panelů.
Podle ČKAIT jednoznačně platí, že na dodatečné zatížení v podobě tohoto typu obnovitelného zdroje energie je připravena jen menší část střech. A je v zásadě jedno, zda jde o staré chalupy nebo panelové domy. V zásadě všechny případy se dají řešit – stavebníci by však neměli podceňovat tyto nástrahy i přesto, že díky nové legislativě již na FVE do výkonu 50 kW nepotřebují až na výjimky souhlas stavebního úřadu.
Zmíněné nedostatečné nebo vyloženě chybné kotvení či zatížení fotovoltaických systémů vede hned k několika negativním jevům. K nejzávažnějším patří destrukce elé instalace vlivem silného větru, což může ohrozit lidské zdraví i životy. Zástupci ČKAIT se setkávají rovněž s perforovanými hydroizolacemi a poškozenými tepelnými izolacemi. To vede k zatékání do konstrukce a následně obvykle k velmi nákladným opravám.
