Inženýrská komora vítá Portál stavebníka a očekává testování od vybraných projektantů
Portál stavebníka jako základní kámen digitalizace stavebního řízení představil ve čtvrtek 25. dubna ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš v rámci zahajovací konference Stavebního veletrhu v Brně. Živě prezentovaný systém vypadal podle přítomných zástupců České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) značně intuitivně a uživatelsky přívětivě. Jeho velkou výhodou je podle ČKAIT i to, že využívá pouze open source technologie a ukládání dat a procesy běží na cloudu. Bude tedy přístupný z jakéhokoliv běžného zařízení, například tabletu či chytrého telefonu, pomocí webového prohlížeče. Pro přihlášení postačí identita občana, tedy ověření např. pomocí bankovní identity. Portál stavebníka bude propojený s příslušnými státními registry a spuštěn má být k 1. červenci 2024.
Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) bylo přislíbeno, že vybrané skupině projektantů bude Portál zpřístupněn pro testování ještě před spuštěním jeho ostrého provozu. „Z pohledu projektantů je pozitivní, že pro podání žádosti o povolení záměru přes Portál stavebníka již není nezbytnou podmínkou datová schránka. To, co bylo opakovaně mnoha autorizovanými osobami kritizováno, je díky novému přístupu k digitalizaci stavebního řízení překonáno,“ uvedl Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Kritizované datové schránky totiž měly být nutnou podmínkou pro přihlášení se do Portálu stavebníka podle původní architektury, kterou schválila tehdejší paní ministryně Dostálová. Proto byly všem autorizovaným osobám zřízeny, a to bez ohledu, zda ji již mají či nikoliv. Mnohé autorizované osoby tak musí spravovat hned několik datových schránek jako OSVČ, jako soudní znalec a případně další, a to bez možnosti jejich integrace či bez toho, aby nabízely dostatečný a časově neomezený prostor pro ukládání dat atd.
„Původní systémy stavebního řízení měly být vysoutěženy za cca 2 mld. Kč v soutěžních dialozích těsně před nástupem nové vlády. Podle nás byly ale příliš drahé a mimo jiné nesplňovaly požadavky na škálovatelnost, otevřenost a přístupnost, proto jsme se rozhodli je nerealizovat a přepracovat architekturu digitalizace stavebního řízení. Software byl vysoutěžen za cca 100 mil. Kč a hardware za cca 200 mil. Kč. Nový systém je tedy o 1,7 mld. Kč levnější a určitě je i uživatelsky přívětivější,“ uvedl Ing. arch. Petr Klán z MMR, který je zodpovědný za informační systémy digitalizace stavebního řízení a územního plánování.
Vyrozumění o výsledku správního řízení bude dodáno podle správního řádu, tedy poštou nebo datovou schránkou, ale informace o správních úkonech budou viditelné vždy i na Portálu stavebníka. Lhůty se budou odvíjet od data doručení podle správního řádu.
„Podle prezentace na veletrhu se technické a průvodní zprávy budou přikládat a autorizovat jako jeden celek. Bohužel výkresová dokumentace se bude muset autorizovat a označovat časovým razítkem po jednotlivých výkresech – údajně kvůli zajištění porovnatelnosti a evidenci verzí doplňované a opravované dokumentace dle požadavků dotčených orgánů. Tedy proto, aby bylo jasné, kdy a co se změnilo. Otázkou je, jak bude systém fungovat, až se do něj začnou nahrávat velká množství dat a začne s ním pracovat vysoký počet uživatelů,“ shrnuje své první dojmy Ing. Radim Loukota, místopředseda Představenstva ČKAIT.
Prostřednictvím Portálu stavebníka se bude do evidence elektronických dokumentací zatím nahrávat pouze dokumentace pro povolení záměru. Tato dokumentace bude po nabytí právní moci povolení stavebním úřadem ověřena v digitální podobě a zpřístupněna na Portálu stavebníka.
Podle této zjednodušené dokumentace pro povolení záměru se však stavby s výjimkou určitých jednoduchých staveb nemohou realizovat. Nově v těchto případech musí být vždy zpracována dokumentace pro provádění stavby, která však nebude nijak ověřována a která musí být k dispozici vždy na stavbě stejně jako ověřená dokumentace pro povolení záměru. Za to, že oba tyto typy dokumentace jsou v souladu, tedy že dokumentace pro provedení stavby je v souladu s ověřenou dokumentací pro povolení záměru, odpovídá autorizovaná osoba, která ji zpracovala.
Stavebník – respektive zhotovitel – je povinen realizovat stavbu v souladu s oběma dokumentacemi. Naplnění tohoto souladu by mohl pomoci institut povinného dozoru projektanta. Jenže ten je i přes opakované připomínky Komory podle nového stavebního zákona (dále NSZ) povinný pouze u staveb financovaných z veřejných prostředků a u vyhrazených staveb. Například u bytových domů tedy žádná taková kontrola povinná není. Je tedy nanejvýš důležité, aby si stavebník zajistil při přebírání dokumentace pro provádění stavby odbornou a pečlivou kontrolu kvality.
Komora se obává příliš zjednodušené dokumentace pro povolení záměru, která rozsahem a podrobností vychází z dřívější dokumentace pro územní řízení, rozšířené o řešení požární bezpečnosti a statiky. Hasiči si vymohli právo vyjadřovat se k dokumentaci pro provádění stavby. „To nejen celý proces prodlouží, ale zároveň se skrytě vracíme ke dvoustupňovému povolování. Navíc je to z našeho pohledu silně kontraproduktivní a od samého začátku projednávání NSZ na to upozorňujeme. Při zpracování dokumentace pro provádění staveb mohou vyvstat problémy s realizovatelností povoleného záměru a bude nutné vést nové řízení o povolení záměru změny již jednou povolené stavby. Je to velké riziko, zejména u technologických a průmyslových staveb, které dle charakteru provozu či výroby mohou mít z pohledu požární bezpečnosti zásadní a někdy i negativní vliv na své okolí. Oprávněný zájem vlastníků či obyvatel sousedních nemovitostí takto nebude nijak chráněn,“ upozornil Ing. Petr Dospiva, 1. místopředseda ČKAIT.
