Jak může Čech koupit akcie Saudi Aramco, největší ropné firmy světa?

Existují velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si snadno – na pár kliknutí – může pořídit i našinec. Jde třeba o Apple, Amazon nebo Microsoft. No, a pak existují také velké, burzovně obchodované firmy, jejichž akcie si Čech prakticky pořídit nemůže.

Není například vůbec snadné koupit akcie Samsungu, jihokorejského výrobce elektroniky. Také získat podíl v kolosální likérce Kweichow Moutai, po Tencentu druhé nejhodnotnější čínské firmě vůbec, je prakticky „mission impossible“. A pokud si běžný Čech usmyslí, že by rád vlastnil akcie ropného „gigantu všech gigantů“ Saudi Aramco, čtvrté nejhodnotnější firmy světa (po Microsoftu, Applu a Nvidii), také vlastně nemá šanci.

Tržní hodnota Saudi Aramco činí zhruba dva biliony dolarů. Jeho tržby dosahují zhruba 500 miliard dolarů ročně, čistý zisk pak přibližně 120 miliard dolarů. Přes takto obří proporce není vůbec snadné podíl v kolosu získat. A nejde jen o to, že na burze v Rijádu se od primárního úpisu z konce roku 2019 obchoduje jen se zhruba 1,5procentním podílem v Saudi Aramco. Navíc na poměrně málo likvidní burze, jakou ta rijádská – jménem Tadawul – je. Saúdskoarabská královská rodina dala na burzu vskutku jen zlomek svého ropného klenotu, sama nadále vlastní více než 94 procent Aramka, byť z toho šestnáct procent nepřímo, skrze saúdskoarabský státní fond.    

Čech, kteří by po akciích Aramka zatoužil, musí buď získat saúdskoarabské občanství. Nebo zmíněné rijádské burze doložit, že disponuje majetkem alespoň zhruba 500 milionů dolarů, aby si v Saúdské Arábii – coby cizinec – mohl otevřít investiční účet.    

Vlastně jedinou možností, jak do akcií Aramka investovat, je pořídit si podílový list v některém z fondů, jež se zaměřují na investice do saúdskoarabských akcií. Například burzovně obchodovaný fond iShares MSCI Saudi Arabia ETF, který spravuje americká společnost BlackRock, drží zhruba sedm procent svých investic právě v Saudi Aramco. BlackRock společně s jinou americkou finanční skupinou, Vanguard, představují dva jediné zahraniční subjekty, které v Aramku vlastní více než 0,01proccentní podíl. Vanguard má 0,05 a BlackRock 0,03 procenta.  

Nicméně zrovna v tuto chvíli řadový český investor nemusí nijak smutnit, že cesta k vlastnictví akcií Aramka je tak přesložitá. Jedna akcie podniku nyní stojí 30,30 saúdského rijálu, tedy v přepočtu nějakých 192 korun. Třeba analytici americké banky Morgan Stanley předpokládají, že za rok touto dobou se akcie Aramka bude prodávat za 31 rijálů. Saúdskoarabská měna je zavěšená na americký dolar, takže její kurs vůči měně americké kolísá ve velice úzkém pásmu těsně nad úrovní 3,75 rijálu za dolar. Přitom za rok touto dobu by dle konsensu analytiků podle Bloombergu měl kurs koruny k dolaru činit zhruba 22,70. Česká měna tak zpevní ze současné úrovně 23,80 za dolar. Tím pádem tedy zpevní také vůči právě rijálu. Pokud za rok touto dobou tedy akcie Aramka vskutku vyjde na 31 rijálů, jak prognózuje Morgan Stanley, bude to v přepočtu jen 187 korun. Na každé akcii ropného gigantu tak investor ve dvanáctiměsíčním horizontu tratí zhruba pět korun českých.  

V delším horizontu, než je jeden rok, ale investice do akcií Aramka smysl dávat mohou – i v korunách. Aramco totiž ropu těží s o přibližně 75 procent nižšími náklady než řada jeho konkurentů. Jeho prokázané rezervy strategické suroviny tak zůstanou rentabilní na desítky let dopředu – a tučná tak zůstane i dividenda, kterou podnik vyplácí. Tučný zisk i dividenda Aramku zůstanou v době, kdy se konkurenti zřejmě budou potýkat s globálním poklesem poptávky po ropě, pokrokem vy využívaní čistých energií, případně dalším regulatorním, zejména daňovým zatěžováním fosilních energií a paliv. Málokdo z producentů fosilních paliv je na zelenou budoucnost připraven tak solidně jako Aramco.

Dobré vyhlídky Aramka ale mohou rmoutit zejména Amaričany. Saudi Aramco totiž historicky navazuje na činnost amerického kapitálu v Zálivu a Američané jej původně vlastnili. Trpká zkušenost s nedostatkem ropných produktů na americkém trhu během první světové války povzbudila počátkem dvacátých let minulého století americkou administrativu v čele s ministrem obchodu a pozdějším prezidentem Herbertem Hooverem k „politice otevřených dveří“. Vzhledem k tomu, že americké společnosti ztratily roku 1920 možnost získávat ropu v oblasti někdejší Mezopotámie, kterou ekonomicky ovládly Británie a Francie, musely v rámci právě „politiky otevřených dveří“ hledat zdroje ropy jinde v arabském světě.

Kalifornská část někdejšího Rockefellerova ropného panství jménem Standard Oil (dnešní Chveron), legislativně rozděleného na sedm částí roku 1911, prostřednictvím své plně vlastněné dcery, California-Arabian Standard Oil, začala po letech průzkumu těžit saúdskoarabskou ropu koncem 30. let. V roce 1944 pak změnila název na Arabian American Oil Co, neboli Aramco. Poté, co Američané podpořili Izrael během Jomkipurské války v roce 1973, Saúdská Arábie Aramco postupně znárodnila.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom / Chief Economist, Trinity Bank