Jak na energetickou soběstačnost? Do kombinace s fotovoltaikou dobře zapadá propan
Ostrovní neboli off-grid systém je řešení, které může zajistit energetickou soběstačnost. Využívá se pro objekty, u nichž je připojení k distribuční síti energie komplikované či nevýhodné, případně zcela nemožné. Může se tak jednat o různé rekreační objekty a objekty v odlehlých oblastech, ale i některé firemní provozy.
Neodmyslitelnou součástí ostrovního řešení je fotovoltaický zdroj elektrické energie. Aby byl však objekt skutečně nezávislý na vnějším dodavateli elektřiny, je třeba vykrýt období, kdy nesvítí slunce. Klíčovou roli proto v ostrovním systému hraje bateriové úložiště, které umožňuje pokrýt energetické potřeby domácnosti i během období, kdy fotovoltaické panely nevyrábějí elektrickou energii, například v noci, za špatného počasí nebo během zimních měsíců.
I tak ale zejména během zimních měsíců, kdy jsou dny kratší, sluneční svit méně intenzivní a spotřeba energie často vyšší, je velmi pravděpodobné, že se celý systém neobejde bez záložního zdroje, kterým může být elektrocentrála. Tu pohání benzín nebo nafta, pro efektivnější off-grid systém ale dává podle odborníků největší smysl generátor spalující LPG neboli zkapalněný propan. Skladování většího množství benzínu nebo nafty může být nepraktické, paliva také časem degradují, zatímco LPG je dlouhodobě skladovatelné bez ztráty kvality.
Například společnost Solforen Plus eviduje už od zahájení ruské invaze na Ukrajinu a následné energetické krize zvýšenou poptávku zejména právě po propanových generátorech. „Pozorujeme, že obecné povědomí o použití LPG jako možného paliva pro plynové elektrocentrály a následnou výrobu elektrické energie se výrazně zlepšilo, neboť zákazníci přichází s velmi přesnými požadavky,“ uvedl Vilém Pražák, který ve společnosti Solforen zajišťuje technickou podporu. „Úspora propanového generátoru při výrobě elektrické energie se oproti benzínu či naftě pohybuje v rozsahu 20 až 30 % dle velikosti stroje. Setkáváme se i s lepšími výsledky ve firemních provozech, kde je LPG více využíváno a zákazník má výhodnější ceny,“ dodává Vilém Pražák.
Prozradil také, že generátor na LPG v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou v ostrovním režimu v současnosti představuje 60 % realizačních projektů společnosti Solforen. Další pětinu pak tvoří energetická záloha pro průmyslové provozy a stejný podíl i řešení nestability sítě či navýšení výrobní kapacity, se kterou je spojená vyšší spotřeba elektrické energie. „Častým příkladem je, že zákazník v době realizace výrobní haly zjistí od distributora, že přípojka elektrické energie bude opožděna, nebo vzhledem k místnímu přetížení sítě nelze připojení realizovat v požadovaném výkonu. To je většinou pro dokončení projektu neřešitelná situace. Proto se objevují realizace, kdy i průmysloví zákazníci aktivně vytvářejí ostrovní systémy např. u skladovacích hal. To jim poskytuje flexibilitu ve výkonu i realizaci,“ upřesňuje Vilém Pražák.
Spojení dobře nadimenzované fotovoltaiky, bateriového úložiště a LPG přináší řadu výhod. Solární panely zajišťují ekologickou výrobu elektřiny, bateriové úložiště umožňuje ukládání přebytečné energie a její efektivní využití. „LPG se pak stává flexibilním doplňkem takového systému rovněž nezávislým na sítích, který pokryje nejen energetické výpadky, ale paralelně může zajistit vytápění a ohřev vody – z jednoho propanového zásobníku lze pohánět generátor i plynový kotel,“ popisuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. A dodává, že využití propanového zásobníku nebrání ani umístění v odlehlé lokalitě s náročnějším terénem. Takový objekt dodavatel propanu obslouží menší autocisternou s pohonem všech kol.
Propan se dodává autocisternou do zásobníku o různé kapacitě umístěného v okolí objektu. „Běžná domácnost si vystačí se zásobníkem na 1,2 tuny plynu, což odpovídá 2 700 litrům kapalného propanu, resp. 15,5 MWh energie, nebo na 2,1 tuny plynu, kam se vejde 4 850 litrů kapalného propanu, tedy 27,1 MWh energie. Menší objekty mohou využívat i set velkých 33kg tlakových láhví, průmysloví odběratelé zase velké zásobníky s kapacitou 8 tun plynu,“ doplňuje Jiří Karlík.
Titulní foto: Depositphotos.com
