Jak při letních aktivitách předejít zánětům očí

Letní měsíce jsou časem radosti, slunce a aktivit na čerstvém vzduchu. Bohužel jsou však také obdobím, kdy se zvyšuje riziko zánětů očí. Sluneční záření, pyl, alergeny, bazény nebo nedostatečná hygiena během pobytu v přírodě mohou způsobit podráždění očí a vést až k nepříjemným a bolestivým zánětům.

Záněty lze v základu rozdělit na dva typy – infekční a neinfekční. K neinfekčním zánětům dochází často následkem alergií, jelikož jaro a léto jsou časem, kdy kvete řada rostlin a jejich pyly působí alergikům nesnáze, včetně slzení a otékání očí. Typickým příznakem alergické reakce je bledý otok oka, který je průhledný a vodnatý. Obvykle pomohou antihistaminika, tedy léky, které předepisuje imunolog, alergolog či praktický lékař. „Antihistaminika se dají kapat i do očí a do nosu. Opravdu rychle a výborně zabírají, takže stoprocentně alergikům doporučuji tyto neškodné léčebné prostředky používat,“ nabádá MUDr. Lucie Valešová, primářka Oční kliniky NeoVize Praha. Jedinou prevencí je se co nejvíce vyhýbat alergenům.

Pozor na špatnou hygienu

Druhou kategorií jsou infekční záněty, způsobené mikroorganismy. Původcem mohou být viry, bakterie, nebo třeba plísně. Otok je v takovém případě červený, tvrdý a lokalita bývá na dotek teplá. Jestliže dojde k zánětu spojivek, zvětšuje se prokrvení cév v blízkosti víčka, v případě zánětu rohovky je překrvení rozsáhlejší, nafialovělé. Příčiny mohou být různé. Jednou z nich je nedostatečná hygiena na dovolené. Pokud se například chystáte stanovat v přírodě, vyrážíte na trek nebo vás čeká jiné dobrodružné cestování, nezapomeňte si s sebou do lékárničky přibalit oční kapky či borovou vodu, které jsou první pomocí při podráždění oka nebo vniknutí drobných nečistot.

Nositelům kontaktních čoček hrozí rizika

Zvláště obezřetní buďte v případě, že jste nositeli kontaktních čoček. Je zde nebezpečí, že mechanickým poškozením při manipulaci s kontaktní čočkou se uživatel škrábne do rohovky a do místa se zanese infekce, jež se v čočkách snadno usídlí. Následkem může být nejen zánět spojivek, ale i zánět rohovky, který může vyústit v rohovkový vřed. „Při nošení kontaktních čoček je nutné přísně dodržovat hygienická pravidla, aby se vaše dovolená neproměnila v trápení s vracejícími se očními záněty. Na cestách, zejména v přírodě, bývá ale komplikované dodržovat patřičnou hygienu, mít dostatečnou zásobu čoček, a navíc ještě pouzdro i roztok při sobě,“ upozorňuje MUDr. Lucie Valešová.

Nepříjemnosti spojené s nošením kontaktních čoček vedou mnoho lidí k rozhodnutí zbavit se dioptrické vady za pomoci laserové operace. Tu lze absolvovat v jakémkoliv ročním období, tedy i v létě. „V létě jsou nejlepší volbou operační metody, při kterých oční chirurg odstraňuje dioptrie femtosekundovým laserem, například NeoLASIK HD nebo NeoSMILE 3D, bezbolestná metoda známá ve světě jako SMILE. Femtosekundový laser odstraní dioptrie přímo v rohovce bez toho, aby musel chirurg narušit povrch rohovky. Rohovka tak zůstane pevná a celistvá. Večer po zákroku může pacient normálně fungovat, sedm dní po operaci sportovat,“ popisuje doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka Oční kliniky NeoVize Brno.

Znečištěná voda může vést k zánětu

V létě se mohou záněty očí objevit i následkem vodních radovánek. „Koupání a plavání ve znečištěné vodě je rizikové zejména kvůli zánětům spojivky, v horším případě i zánětům rohovky, jejichž léčba bývá komplikovaná a dlouhodobá,“ uvádí oční lékařka Valešová. Zánět spojivek může vyvolat i chlorovaná voda. Prevencí je používání plaveckých brýlí, anebo vypláchnutí očí borovou vodou po koupání. Jsou tu ale i další rizikové faktory, jako je například ultrafialové záření. „Co se týče prevence, určitě v létě doporučuji používat sluneční brýle, eventuelně kšilt, což je řešení u dětí, které nechtějí slunečný brýle nosit,“ dodává dále Lucie Valešová.

Kdy je čas navštívit očního lékaře?

A co dělat, když se potíže objeví? Pokud trvají krátce, pořádně se podívejte do zrcadla. Jestliže máte oči jen mírně zarudlé a je v nich vodnatý nebo hlenový sekret, většinou to nebývá nic vážného a často se dá situace zvládnout jednoduchými adstringentními nebo dezinfekčními kapičkami dostupnými v lékárně bez předpisu. Jen malá část zánětů spojivek je bakteriálního původu. „Ta se u většiny projevuje žlutým mazlavým sekretem. Pokud se tento sekret v očích objeví, je to rozhodně okamžik, kdy k lékaři určitě jít, protože tento zánět se obyčejnými kapičkami z lékárny nevyléčí. Může se naopak rozšířit, mikroorganismy se pomnožit a zasáhnout třeba i rohovku. Takže v takovém případě k lékaři určitě jděte, aby se zahájila antibiotická kapková léčba,“ doporučuje Lucie Valešová.

Specifickým typem zánětu je „ječné zrno“

K návštěvě očního lékaře lidi často přivede chalazion neboli vlčí zrno, lidově též zvané „ječné zrno“. Jedná se totiž o nepříjemný a často bolestivý stav, kdy k infekčnímu zánětu dojde uprostřed podlouhlé žlázky, která míří od okraje víčka do hloubky. Tato žlázka se „zazátkuje“ a uvnitř zůstane bakterie. „Je tam tuhý tukovitý sekret a bakterie se v místě pomnoží, čímž dojde k zánětu. Sice nic nevytéká ven, takže infekčnost je nižší než při klasickém zánětu spojivek, nicméně je místo velmi bolestivé. Často lidé s tímto postižením přicházejí k očnímu lékaři mnohem vyděšenější než s ‚obyčejným‘ zánětem spojivek. Vlčí zrno bývá spojeno s otokem víčka, který je červený, tuhý, poměrně velký, někdy dokonce i přivře oční štěrbinu,“ popisuje Valešová nepříjemné onemocnění. Děsivě vypadající zánět ovšem nebývá závažného rázu a obvykle se dá léčit mastmi s antibiotiky a kortikosteroidy. U většiny pacientů se po několika týdnech potíže zklidní a vlčí zrno se úplně vstřebá.

U části lidí může ovšem vzniknout tvrdý granulom, tedy jakási kulička, kterou lze ve víčku nahmatat. Jestliže přetrvává, musí se chirurgicky odstranit. „Lidé trpící na vlčí zrna mají obecně problém se žlázkami ve víčkách, které obsahují tuk a nejsou dobře průchodné. Tam je dobré provádět nahřívání teplým kapesníkem nebo teplým vatovým polštářkem. Tuhý mastný sekret je změkčen a poté lze vymáčknout ze žlázek kolíbkovitým pohybem, kdy postupujeme od periferní strany až k okraji víčka. Místo pak očistíme, k tomu slouží speciální detergentní oční gely dostupné v lékárně, které odmašťují a čistí. Tento postup se doporučuje opakovat jednou až dvakrát denně, poté vypláchnout borovou vodou. Díky tomu lze zabránit chronickým potížím s vlčími zrny,“ radí primářka Oční kliniky NeoVize.

Nepodceňujte situaci

Jakékoliv neléčené záněty mohou mít i dlouhodobé dopady. Pokud se vytvoří rohovkový vřed, ztenčí se tkáň, a jestliže jde o velice agresivní bakterii, může dojít až k proděravění rohovky a ztrátě oka. Tento důsledek je naštěstí zcela výjimečný, ale příjemná jistě není ani dlouhodobá léčba rohovkového vředu, při níž si musí pacient každou hodinu, včetně noci, aplikovat kapky. Celkové zahojení může trvat i rok a postiženého člověka velmi handicapovat. „Pokud jde o pacienta s dioptrickou oční vadou, samozřejmě v takovém období musí zcela vynechat kontaktní čočky, dojít do úplného zhojení a v té době používat brýle,“ doplňuje primářka Valešová.