Jan Melvil Publishing vydává knižní novinku „Kód života aneb Jak z nás DNA dělá to, kým jsme“
Nakladatelství Jan Melvil Publishing nezahálí a přichází s dalším pozoruhodným titulem. Titul Kód života od genetika Roberta Plomina odpovídá na odvěkou otázku, zda je naše osobnost utvářena více prostředím, či za vše můžou vrozené dispozice. Podle Plomina mají vliv oba faktory, ale geny v tomto souboji dominují. Jsme, kým jsme, ne díky rodičovské výchově, ale vlivem genů, které nám předali.
O knize
Může se vám tato představa nelíbit, ale je to fakt: čím starší jste, tím více se podobáte svým rodičům. Zděděné rozdíly v DNA představují totiž největší systémovovou sílu při formování naší osobnosti, větší, než vlivy prostředí, výchovy, vzdělání, i náhodných událostí a s věkem se jejich exprese zvyšuje! Žijeme v převratné době nových objevů, které mění klinickou psychologii i výzkum, a jakmile naplno vstoupíme do věku personální genomiky, ovlivní nás všechny.
Prof. Robert Plomin se genetickému výzkumu věnuje téměř padesát let. Řídí dlouhodobé studie dvojčat, sourozenců a adoptovaných dětí a v knize vysvětluje nejen zákony i metody behaviorální genetiky, ale především dopad často provokativních výsledků výzkumu na mnohá odvětví. Apeluje na rodiče i školské systémy, vybízí k větší toleranci rozdílů mezi dětmi a dokazuje, že genetika představuje hlavní důvod, proč se lidé liší ve schopnostech učení a kognice. Na závěr se zabývá i etickými otázkami 
vyplývajícími z možností analýzy genomu embryí i malých dětí a na příkladu rozboru svých polygenních skóre ukazuje, jak statečně čelit svým genetickým výsledkům.
Kód života vás nejspíš donutí přehodnotit názory na rodičovství, vzdělávání a události formující život.
V knize se mimo jiné dozvíte
- proč vytrvalost, síla pozitivního myšlení nebo deset tisíc hodin tréninku nezmění váš život natolik, jak se tvrdí
- že genetickými dispozicemi měníme své okolí, takže čistý vliv prostředí je výrazně menší, než jsme si mysleli
- proč není výběr školy či rodičovského přístupu hlavním faktorem studijních výsledků
- proč je zbytečné vinit se za pár kil navíc, náchylnost k depresím či za pomalé učení
- že neexistuje jeden konkrétní gen pro psychické poruchy
- že polygenní skóre jsou probabilistická, nikoliv deterministická, tedy že geny nejsou osud, ale přesto je dobré jít spíš s nimi než proti nim
- o úžasných perspektivách léčby navržené na míru konkrétnímu genotypu a o nových možnostech prevence
- proč jsou liché obavy, že se budoucnost lidstva zvrhne v rozdělení do genetických kast
- že genetika je příliš důležitá na to, aby se jí zabývali pouze genetici
O autorovi
Robert Plomin je předním behaviorálním genetikem a profesorem na Ústavu psychiatrie, psychologie a neurovědy na King’s College London. Publikoval přes 800 vědeckých prací a je autorem nejprodávanější učebnice oboru. Za své geminologické studie a průkopnickou práci v oboru behaviorální genetiky mu bylo uděleno ocenění Fellow of the Academy of Medical Sciences a British Academy.
