Jan Melvil Publishing: Zrození Evropanů – skutečný příběh našich předků vyprávěný geny
Takovou knihu o historii jste ještě nečetli. Nezmiňuje žádného krále, žádné náboženství a jen dvě revoluce – tu neolitickou a tu ve čtení DNA. Druhá z nich se odehrála v posledních deseti letech a díky stomilionkrát zrychlené sekvenaci genomu konečně odpovídá na otázky, které nás vzrušovaly po staletí: Co z nás dělá lidi? Odkud pocházíme? A jak jsme se stali tím, čím jsme dnes?
Johannes Krause, biochemik, profesor archeogentiky a paleogenetiky, společně s novinářem Thomasem Trappem podávají poslední objevy mladého oboru archeogenetiky tak, že nebudete chtít knihu odložit. Je to drama!
Analýza DNA odhalila v posledních letech nové informace o původu a tehdejším životě Evropanů a my se tak dostáváme k informacím, jak to tenkrát v pravěku v Evropě ve skutečnosti bylo. Strhující vyprávění spojuje poznatky z mnoha oborů – autoři popisují přínos dávného křížení hominidů pro zdraví moderního člověka i vliv prehistorických migrací na to, jaké mléčné výrobky dnes kde dostanete k snídani. Na své si přijdou i zájemci o choroby – našimi spolucestujícími na epické cestě, která začala, když první lidští migranti opustili Afriku, jsou totiž i viry a bakterie, díky kterým se měníme i my.
Pochopíte původ tří genetických pilířů Evropanů, i to, proč se za posledních 5 000 let už genom obyvatel kontinentu neměnil, a zároveň si mimoděk uvědomíte, jak blízko k sobě lidé z celého světa mají.
V knize se mimo jiné dozvíte:
- Jak vypadaly partnerské a sousedské vztahy lidí moderního typu s neandrtálci a denisovany.
- Že velkou inovací bylo ochočení vlka a jak se psi společně s lidmi naučili trávit cukry.
- Evropští lovci a sběrači měli tmavou pleť a modré oči – světlou pokožku přinesli do Evropy až zemědělští migranti z Anatolie.
- Indoevropskými jazyky začali Evropané mluvit teprve před pěti tisíci let díky kočovníkům z východu.
- Jak se zdokonalují bakterie moru, TBC a dalších chorob usilujících nám od pravěku o život, a jak se kvůli nim měníme my.
- Že na Sardinii potkáte žijící lidské genetické fosilie.
Johannes Krause je německý biochemik a profesor archeogenetiky a paleogenetiky na Univerzitě v Tübingenu. Byl ředitelem Institutu Maxe Plancka pro historickou antropologii v Jeně, nyní působí na Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku. Analýzou DNA mimo jiné prokázal, že vedle neandertálců a moderních lidí tvořili svébytnou vývojovou větev denisované.
Thomas Trappe je vedoucím rubriky o zdraví v berlínském deníku Tagesspiegel, věnuje se vědecké žurnalistice a již dříve psal o Krauseho výzkumu.
