Jarní opening v Národní galerii: Mezinárodní výstava „Žádný pocit netrvá věčně“ a dílo Filomeny Borecké

Mezinárodní skupinovou výstavu „Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji“ připravila NGP ve spolupráci s Kunsthalle Vídeň a Muzeem současného umění Skopje (MoCA). Právě ze sbírky ve Skopji a z historického a politického kontextu jejího vzniku projekt vychází. Druhou výstavou je „Dech tichých myšlenek“ představující dílo české umělkyně žijící v Paříži, Filomeny Borecké.

Po ničivém zemětřesení, které zasáhlo město Skopje v létě 1963, se jako projev mezinárodní solidarity vzedmula vlna pomoci s obnovou zničeného města. V rámci ní bylo rozhodnuto o zřízení nového muzea současného umění, do něhož darovali svá díla umělci, umělkyně a instituce z celého světa. Jedinečnost této sbírky spočívá mimo jiné v tom, že obsahuje díla pozdního modernismu nejen umělců a umělkyň ze Západu a současně z někdejšího východního bloku (včetně Československa), ale i tvůrců a tvůrkyň ze zemí globálního Jihu.

Sbírku MoCA Skopje na nově otevřené výstavě zastupují díla autorů a autorek, jako jsou Pablo Picasso, Bridget Riley, Jesús Rafael Soto, Anna-Eva Bergman, Alexander Calder, David Hockney nebo Niki de Saint Phalle. Z tuzemských umělců a umělkyň, kteří v 60. letech darovali tomuto muzeu svá díla, se na výstavě objeví například Míla Doleželová, Jan Zrzavý nebo Mikuláš Medek. K práci se sbírkou a její historií byli přizváni současní umělci a umělkyně: Jesper Alvaer & Isabela Grosseová, Brook Andrew, Yane Calovski & Hristina Ivanovska, Siniša Illič, Iman Issa, Gülsün Karamustafa, Elfie Semotan, a také spisovatelka Barbi Marković. K výstavě vychází katalog s řadou esejů.

„Sbírka v MoCA Skopje rezonuje s dnešní dobou právě tématem solidarity, kterou je podle nás potřeba vzkřísit. Jedinečnost výstavy vidím také v tom, že přináší nový pohled na dějiny poválečného moderního umění. Výstava představí jak díla významných západních umělců a umělkyň, která u nás běžně neuvidíme, jako jsou David Hockney nebo Niki de Saint Phalle, tak nás seznámí s ‚nezápadními‘ autory a autorkami jako Maria Bonomi nebo Wifredo Lam. A to paralelně s díly československých umělců, o které je mimo jiné pražská výstava proti té vídeňské rozšířena,“ říká její spolukurátor Rado Ištok.

Výstava nabízí návštěvníkům dva pohledy

Projekt, který byl v loňském roce připraven a uveden v Kunsthalle Vídeň, prezentuje Národní galerie Praha v nové verzi. Tu rozšířily jak výše zmíněné dary československých i zahraničních umělců, tak díla klasické moderny od samotné NGP. Ta v roce 1971 pod vedením tehdejšího ředitele Jiřího Kotalíka darovala MoCA Skopje soubor dvanácti děl, včetně pláten Emila Filly, Jindřicha Štyrského, Františka Muziky a dalších umělců.

Výstava „Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji“, která bude ve Veletržním paláci otevřená od 22. 3. do 29. 9. 2024, nabízí návštěvníkům dva pohledy. První je chronologický a věnuje se historii sbírky MoCA Skopje, jejímu založení a rozšiřování paralelně s obnovou zničeného města. Druhý je pohled současných umělců, kteří byli ke spoluvytváření výstavy přizváni jak kurátorským kolektivem WHW, který připravoval výstavu ve Vídni, tak kurátorem pražské výstavy Rado Ištokem. Čtyři současní umělci a umělkyně a dvě umělecká dua ⁠– ⁠Jesper Alvaer & Isabela Grosseová (Praha a Kvænangen), Brook Andrew (Medellín a Melbourne), Yane Calovski & Hristina Ivanoska (Skopje a Berlín), Siniša Illić (Bělehrad), Iman Issa (Vídeň a Berlín) a Gülsün Karamustafa  (Istanbul a Berlín)  ⁠–⁠ byli osloveni, aby vybrali díla ze sbírky MoCA Skopje rezonující s jejich vlastní tvorbou. Vznikly tak osobité sondy do sbírky pohledem dnešních umělců.

Umělecké duo Jesper Alvaer & Isabela Grosseová například vytvořilo k vybraným dílům, mezi která mimo jiné patří obraz Chlapec (1960) od Míly Doleželové, osobité audioprůvodce. Divákovi tak pomohou se k daným dílům emočně přiblížit. „Návštěvník, který bude výstavou procházet, se tedy může orientovat chronologickým ‚pohledem historie‘, ale může se také nechat překvapit velmi subjektivními pohledy současných umělců,“ dodává Ištok. Kromě uměleckých vstupů souvisejících se sbírkou byla k projektu přizvána fotografka Elfie Semotan (Vídeň), aby zdokumentovala městskou scenérii Skopje a muzea prostřednictvím svého jedinečného způsobu fotografického vyprávění.  Spisovatelku Barbi Marković (Vídeň) kurátorský tým požádal o sepsání fiktivního cestovního deníku, který návštěvníky uvádí do souvislostí složité a vrstvené historie tohoto mimořádného města a jeho umělecké sbírky.

Národní galerie Praha také oslovila studenty a studentky ateliéru sochařství na Akademii výtvarných umění v Praze, který vedou hostující pedagožky Maruša Sagadin a Erika Velická, aby se vyjádřili k tématům, kterými se výstava zabývá. Zareagovalo šest umělců a umělkyň z tohoto ateliéru, kteří vytvořili díla, v nichž se historické události ze Skopje prolínají s přírodními a válečnými katastrofami současnosti a s jejich zprostředkováním, které může být zkresleno masmédii. Díla jsou vystavena v rámci interaktivního prostoru „Studio ve výstavě“ ve Veletržním paláci.

Na výstavě „Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji“ spolupracuje NGP nejen s již zmíněnými Kunsthalle Vídeň a MoCA Skopje, ale také s Památníkem Lidice. „Dvě unikátní výtvarné sbírky solidarity, ta ze Skopje i ta z Lidic, se tu poprvé v historii propojí. Obě sbírky obsahují díla mezinárodního významu a jejich dialog umocňuje potřebu mezinárodní solidarity,“ říká ke spolupráci Alicja Knast, generální ředitelka Národní galerie Praha. Výstava v Lidické galerii, která na přehlídku ve Veletržním paláci navazuje, bude zahájena hned následující den po pražské vernisáži. Setkávají se v ní grafická díla, která ukazují sílu umění překonávat rozdělení a podporovat obnovu měst a životů po traumatických událostech.

Otevírá se i výstava Filomeny Borecké Dech tichých myšlenek

Druhou aktuálně otevíranou výstavou NGP je „Dech tichých myšlenek“, která představuje dílo české umělkyně žijící v  Paříži, Filomeny Borecké. Ta se dlouhodobě věnuje zkoumání dechu a jeho sdílení. Zachycuje flow tvořivé energie, neutuchající spontánní pohyb, jenž je vlastní pulzaci přírody, biologickým rytmům i dění v kosmu. Vyjadřuje se zejména prostřednictvím kresby, která jí poskytuje možnost bezprostředního zachycení okamžiku a autentického zážitku. Své kresby nechává ožívat na zdech galerií, kde jejich linie organicky prorůstají výstavním prostorem. „Pro Národní galerii Praha umělkyně vytvořila dílo in situ, ­ velkoformátovou abstraktní kresbu zachycující ‚vnitřní krajinu‘ nesenou dechem. Umožní tak divákům octnout se přímo uprostřed aktu stvoření,“ popisuje Adriana Šmejkalová, kurátorka výstavy.

První tři měsíce výstavy bude zpřístupněn multimediální objekt Phrenos – Banka dechu (2011 – dodnes), který umožňuje přímou participaci návštěvníků. Do jeho útrob lze vstoupit a ponořit se do zvukových nahrávek lidského dechu mapujících různorodé stavy bytí. Projekt zapojuje diváky prostřednictvím dotazníku zaměřeného na naše asociace spojené s dýcháním. Odpovědi lidí z různých koutů světa se pak stávají součástí projekce dotvářející dílo. „Phrenos nabízí určitou formu zastavení, uvědomění si, že dýcháme a že to není samozřejmost. Nádech a výdech nemají individuální hranice a jsou neustále sdíleny s okolím,“ upřesňuje umělkyně Filomena Borecká, která ve svém díle zkoumá motivy pospolitosti a vzájemnosti. Výstava bude ve Veletržním paláci k vidění od 22. 3. do 8. 9. 2024. 

Žádný pocit netrvá věčně. Sbírka solidarity ve Skopji
No Feeling Is Final. The Skopje Solidarity Collection

Místo konání: Veletržní palác, 1.p. Východní křídlo, termín: 22/3 – 29/9 2024.
Kurátoři: What, How & for Whom / WHW (Ivet Ćurlin, Nataša Ilić a Sabina Sabolović) a Rado Ištok.
Ve spolupráci s Kunsthalle Wien a MoCA Skopje. 

Filomena Borecká: Dech tichých myšlenek
The Breath of Silent Thoughts

Místo konání: Veletržní palác, 2.p. Grafický kabinet, termín: 22/3 – 8/9 2024
Kurátorka: Adriana Šmejkalová