Jiří Suchý vypráví svoji knihu Klaun to zkouší znovu, tentokrát v audio verzi
Jiří Suchý, čítankový klasik a stále svěží principál Semaforu, v roce 2017 publikoval knížku krátkých úvah Klaun si povídá s Bohem, která vzbudila mimořádný zájem čtenářů. Po pěti letech následovalo volné pokračování Klaun to zkouší znovu. I tuto knihu Jiří Suchý osobně namluvil jako audioknihu, a navíc přidal závěrečnou píseň Já věděl jsem, že se to stane – dárek všem posluchačům.
V audioknize Klaun to zkouší znovu si Jiří Suchý opět dopřává potěšení z hledání dobrodružné cesty k Tajemství v naději, že by jeho uvažování mohlo posloužit jako inspirace těm, kterým toto potěšení nepřišlo na mysl. Tentokrát neopomíná ani velké téma, které se v jeho předchozí knize neobjevilo – smrt. „Co je to Smrt? Zatímco křesťanovi opustí duše tělesnou schránku, ateistovi selžou orgány, ale výsledek je v podstatě stejný. Oba přestanou být živými…,“ přemítá. Na jiném místě se vrací ke své dřívější, hojně citované poznámce o tom, že Bůh neexistuje, protože to nemá zapotřebí. „Začal jsem přemýšlet o té větě, která ze mne vyhrkla jen tak do prostoru, a moje jediná zásluha tkvěla v tom, že jsem nedopustil, aby se v tom prostoru rozplynula…“ Úvah, které stojí za pozornost a zamyšlení, zazní v audioknize Klaun to zkouší znovu bezpočet.
Jiří Suchý (*1. října 1931 v Plzni), český divadelník, básník, spisovatel, textař a výtvarník, zakladatel a principál divadla Semafor. Pod vlivem Voskovce a Wericha a meziválečné poetické avantgardy začal psát první básně a písňové texty. V polovině 50. let začal vystupovat se skupinou Akord club Viktora Sodomy st. v Redutě, kde se mimo jiné seznámil s Miroslavem Horníčkem, který Jiřímu Suchému představil svého přítele Jiřího Šlitra.
Jiří Suchý s Ivanem Vyskočilem, Ljubou Hermanovou a dalšími založili Divadlo Na zábradlí. Po uvedení první hry Kdyby 1000 klarinetů však Suchý odešel a založil v roce 1959 spolu se Šlitrem a Ferdinandem Havlíkem vlastní divadlo – Semafor, které se brzy stalo legendou. Vrchol divadla Semafor kulminoval v šedesátých letech, zejména dvojicí her s postavou kabaretiéra Jonáše. Po tragické smrti Jiřího Šlitra (1969) Suchý pokračoval v divadelní činnosti dál i v období normalizace.
Suchého občanské postoje mu okamžitě uzavřely cestu do televize, rozhlasu i nahrávacích studií, knihy vycházely pouze v zájmových a omezených nákladech zásluhou Jonáš klubu. Jisté uvolnění přinesla až druhá polovina osmdesátých let, ale teprve listopad 1989 vrátil Semafor plně do jeho rukou a Jiří Suchý se objevil před svými fanoušky i jako autor knih a interpret na deskách.
Jiří Suchý je autorem několika desítek divadelních her, více než tisíce písňových textů, vydal dvacetidílnou Encyklopedii Jiřího Suchého (zatím neúplnou) a řadu básnických sbírek. V roce 2007 měla v Národním divadle v režii Miloše Formana obnovenou premiéru jeho a Šlitrova hra Dobře placená procházka.
