Jižní Moravou na kole za vínem

Na jižní Moravu mnozí z nás vyrážejí hlavně za vínem. Oblast je na tento oblíbený nápoj bohatá a kromě jeho prosté konzumace se dá ve spojení s ním prožít mnoho dalšího zajímavého. Podobně to platí i pro druhou aktivitu, pro kterou je jih Moravy jako stvořený a hojně navštěvovaný, a tou je cyklistika nebo možná lépe cykloturistika. Proč tedy tyto dvě oblíbené aktivity nespojit? Jejich vhodná kombinace dodá dovolené nový rozměr a umožní krásné a jedinečné zážitky a poznání. 

Samozřejmě platí, že pokud se rozhodnete poznávat vinařské krásy jižní Moravy ze sedla kola, je nutná zvýšená opatrnost a hlavně zodpovědnost. Kombinace alkoholu a jízdy na kole vždy jen s mírou a ne na silnici! Neznamená to ale, že se všem vinařským zajímavostem musíte obloukem vyhýbat. Naopak, na jižní Moravě se nachází 1200 km dlouhá síť vinařských stezek, vedoucích od starobylého Znojma až po slováckou metropoli Uherské Hradiště. 

Znojemská vinařská stezka

Když to vezmeme popořadě, od západu k východu, tak musíme logicky začít na Znojemsku. Znojemská vinařská podoblast zahrnuje západní část jižní Moravy od Podyjí a východních svahů Českomoravské vrchoviny přes údolí Dyje, Jevišovky, Jihlavy a dalších menších řek až k Rajhradu u Brna. Na trase dlouhé 165 kilometrů se nachází několik desítek vinařství, kde můžete ochutnat hlavně bílá vína, třeba Veltlínské zelené. Netvoří jeden uzavřený okruh, ale prochází napříč nejzajímavějšími místy vinařské podoblasti. Kolem řeky Dyje nabízí rovné silniční úseky a příjemné cesty mezi poli a vinicemi, náročnější terén si pak užijete v Národním parku Podyjí. 

Mikulovská vinařská stezka

Další v pořadí je pak Mikulovsko. To láká na znamenité Ryzlinky vlašské, Veltlínské zelené, ale i Sauvignony a Chardonnay. Kromě vína zde najdete nespočet přírodních, ale i historických krás, které stojí za navštívení. Mikulovská vinařská stezka je dlouhá 82 kilometrů a vede spíš rovinatým terénem. Nejvyšší nadmořské výšky dosahuje u kolonády na Rajstně, odkud dále vede podél česko-rakouské hranice. Dále pak vinařským krajem pod Pálavou i okolím Novomlýnských vodních nádrží. Jižní část prochází Lednicko-valtickým areálem, kde se můžete nechat uchvátit pohledem na přírodní, ale i historické památky. 

Velkopavlovická vinařská stezka

Následuje vinařská podoblast Velkopavlovická, která je známá pro báječnou Frankovku, Svatovavřinecké, ale i lahodný Modrý Portugal. V žádné jiné podoblasti nenajdete tolik vinic s modrými odrůdami jako tady. Severní část 110 kilometrů dlouhé bohatě větvené stezky vede vinařskou oblastí s atraktivním terénem a několika rozhlednami (Velké Pavlovice, Bořetice). Z Velkopavlovicka, oblastí s řadou otevřených vinných sklepů, vede trasa Dolnomoravským úvalem a kolem Novomlýnských nádrží opět do Lednicko-valtického areálu.

Bzenecká vinařská stezka

Poslední vybranou vinařskou stezkou je ta na Slovácku. Je sice nejkratší (26 km), ale určitě ne nejméně zajímavá. Vhodná je pro méně aktivní cyklisty, kteří před porcí kilometrů dávají přednost tomu toho více vidět a poznat. Vede většinou po silnicích třetí třídy Kyjovskou pahorkatinou, v okolí Bzence a Vracova přechází do Dolnomoravského úvalu. Trasa okruhu navazuje na Kyjovskou, Uherskohradišťskou a Strážnickou vinařskou stezku a část stezky jde souběžně s páteřní Moravskou vinnou stezkou. 

Všechny stezky jsou uzpůsobené tak, aby se zde cyklisté mohli seznámit s vinařstvím během svých výletů a občas něco málo i ochutnat. V každé vinařské podoblasti jich najdete hned několik, rozličné délky, náročnosti a s různými zajímavostmi a zastávkami, takže si vybere i nejnáročnější fanoušek cyklistiky, tak i milovník vína. 

Více o moravských a českých vínech včetně vinařských stezek a cyklostezek naleznete na www.vinazmoravyvinazcech.cz.