Jubilejní desáté Korzo Národní přilákalo 17. listopadu do ulic 90 000 lidí

Pestrý program pro širokou veřejnost během letošních oslav Dne boje za svobodu a demokracii na pražské Národní třídě navštívilo podle odhadů organizátorů 90 000 lidí. Desátý ročník Korza Národní se nesl v duchu motta Časy se mění, které se propsalo do většiny programových bodů. Nejnavštěvovanější částí programu byla Modlitba pro Martu doprovázena malovaným videomappingem, živě nahrávané podcasty a debaty a program pro malé i velké návštěvníky. Organizátoři již nyní plánují příští výroční ročník. 

Foto Lukáš Wisla

Během čtyřiatřicátého výročí sametové revoluce připravil spolek Díky, že můžem na Národní třídě více než 100 programových bodů, kterých se účastnilo přes 400 účinkujících. Desátý ročník oslav Dne boje za svobodu a demokracii navštívilo podle předběžných odhadů organizátorů až 90 tisíc lidí. Přesnější data budou médiím poskytnuta na začátku příštího týdne dle statistik operátora T-mobile.

Motto letošního ročníku bylo „Časy se mění“. „Nechceme jen vzpomínat, chceme se dívat na současnost a především budoucnost. Chceme, aby byla slyšet témata, která by si Češi přáli. Ať jde o právo na manželství pro všechny, kvalitní vzdělávací systém, rovné příležitosti nebo konkurenceschopnost naší země. Cítíme potřebu debatovat také o výzvách, ze kterých má naše společnost v rychle se měnícím světě strach. Jako je nejistá budoucnost ve stínu klimatické krize, složitá ekonomická situace nejohroženějších, válka na Ukrajině nebo krize demokracie ve střední Evropě,“ vysvětlil hlavní myšlenku akce Jan Hlaváček, ředitel spolku Díky, že můžem. 

Potřeba dialogu

„Korzující občané potvrdili, že v nich letošní programová témata opravdu rezonují a svobodná budoucnost pro ně není samozřejmostí. Cítili jsme z nich potřebu diskuze a vyslechnutí různorodých názorů. Sál Divadla X10 zaplnily debaty o povolební situaci na Slovensku, mladých lidech a jejich pohledu na Evropu, krizi médií nebo o tom, jestli Česko zaostává za státy západní Evropy. A tentokrát nám ani nestačila kapacita sálu, jsme proto rádi, že si zájemci debaty mohou vyslechnout v jejich podcastových verzích,“ komentuje úspěch Ester Valtrová, programová ředitelka Korza Národní a dodává: „Ostatně s velkým zájmem o společenské problematiky jsme se tento rok setkávali na všech programových scénách.“

Foto: Vojtěch Plhák

„V našem programu se soustředíme i na dialog mezi rodiči a jejich dětmi. Je pro nás důležité, aby rodiče mohli interaktivním způsobem ukazovat minulost a vést diskuzi o společenských hodnotách a ideálech. Záleží jim na tom, jak se jejich děti budou na svět dívat a jaký odkaz si do života ponesou. Mezi nejpopulárnější programy pro malé i velké patřila Hodina dějepisu, jakou jste nezažily, ta dětem ukázala historii ve srozumitelném kontextu nebo podcast Dismanova rozhlasové dětského souboru Děti se ptají, ve kterém se novinářky Lenky Klicperové a lékaře Tomáše Šebka dětští redaktoři ptali na život dětí žijících ve válečných konfliktech a v totalitě,“ popisuje Ester Valtrová.

Nejočekávanější diskuzí byla Velká krize médií? v Divadle X10, kterou šéfredaktor Deníku N  Pavel Tomášek, zahájil slovy: „Vidím trojí krizi médií. Jedna je ekonomická, ve které se média nachází nepřetržitě od roku 2008. (…) Druhá je krize relevance. Ta je spojená s tím, jakou roli a jakou konkurenci nám tvoří sociální média – nám jako zástupcům tradičních médií. A třetí je krize důvěry,  a to souvisí, myslím, trošku obecně s tím, v jaké fázi vývoje se nachází západní společnosti. (…).”

Modlitba pro Martu jinak

Foto Aleš Král

„Již tradiční Modlitbu pro Martu jsme letos doplnili živě malovaným videomappingem ve snaze vytvořit jeden performativní akt. Naší vizí bylo podpořit píseň videomappingem a následně ovlivnit videomapping písní – jejími hodnotami a aktuálností pro dnešní dobu. Mezi 17:00 a 17:30 tak návštěvníci Korza Národní mohli vidět projekci se zpěvem ve tříaktové struktuře. V prvních minutách se na paláci Metro objevila krajina, která reprezentuje pospolitost naší země, do níž následně symbolicky v 17:11 vešla zpěvačka Hana Holišová a zazpívala ikonickou Modlitbu pro Martu, zbývajících 15 minut se věnovalo budoucnosti – nastupující generaci, pro kterou svoboda není samozřejmostí ani prázdným slovem,“ okomentoval jeden z hřebů večera Jan Hlaváček. Obsah projekce vznikl společným dialogem s výtvarnicí Frances Sander a byl doplněn jedinečným sound scapem, který projekci doprovázel. Za realizací stojí Lunchmeat studio společně s Díky, že můžem. Dle předběžných odhadů organizátorů modlitbu živě v okolí Národní třídy slyšelo 25 tisíc lidí. 

První ročník Týdne svobody

Přes 40 pražských kulturních a vzdělávacích institucí, mezi které patřilo Národní divadlo, Divadlo na Zábradlí, Divadlo D21, Anti.Kvaritát Dejvického divadla, Edison Filmhub, Dafilms, Kunsthalle Praha, Kampus Hybernská a mnohé další, se v tomto roce zapojilo do Týdne svobody, který od  11. listopadu nabídl přes 90 akcí spojených s tematikou svobody, demokracie a aktuálních společenských výzev. Celý týden zahájilo slavnostní předávání Cen Jana Opletala, které se udílí studentům a studentkám i čerstvým absolventům a absolventkám středních a vysokých škol za jejich aktivity v rámci studia, za studentskou i občanskou angažovanost, dobrovolnictví a další veřejně prospěšné aktivity. Letošními laureáty se za střední školy stali Anežka Tetřevová, z jejíž iniciativy vznikla v loňském roce největší studentská předvolební prezidentská debata Zavolíme, za vysokoškoláky Šárka Faicová, která vede projekty Kudykampus propojující mladé lidi s odborníky a firmami a Safezóna zaměřená na duševní zdraví. Za osobnosti do 30 let to byl Tobiáš Frýdl, který se ve svém projektu Víra v barvách duhy snaží propojit dvě zdánlivě neslučitelné menšiny: svět LGBT a křesťanství. Týden svobody vyvrcholil na místě, kde se začaly psát moderní dějiny naší svobody, 17. listopadu na Národní třídě. 

Oslavy nekončí

Den boje za svobodu a demokracii budou až do prosince nadále připomínat tři výjimečné výstavy. Ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla byla po deseti letech znovu uvedena výstava Antikódy k příležitosti dalšího vydání stejnojmenné Havlovy sbírky. Interaktivní instalace Voláme o pomoc v opuštěné telefonní budce na náměstí upozorňuje na nelehký život lidí v nesnázích i podpůrnou činnost organizací, v jejichž spolupráci vznikla. Třetí instalace RÁM ve Videogalerii Nové scény Národního divadla pak připomíná události poslední dekády a jejich vliv na naše současné životy. K vidění jsou až do prosince v bezprostředním okolí Nové scény Národního divadla.