K nedožitým devadesátinám Hany Hegerové vychází album s kolekcí francouzských šansonů
Přesně před rokem, v rámci příprav oslavy devadesátin Hany Hegerové, vznikl nápad poskládat do speciální kolekce její frankofonní repertoár. To téma se jí velmi zalíbilo a ráda s ním souhlasila. Osud rozhodl o tom, že letošní přípravné práce na albu Merci! Hana Hegerová již mohli sledovat – a poskytnutím archivních podkladů obohatit – jen její potomci.
Producent vydavatelství Supraphon Karel Deniš k tomu dodává: „Nápad na speciální ,francouzskou‘ kompilaci vznikl již na podzim roku 2020. Hana Hegerová byla velmi potěšena tím, že k jejím devadesátinám vznikne právě ohlédnutí za touto částí repertoáru. Osud bohužel rozhodl jinak. K nedožitému jubileu tedy Supraphon nabízí Hanou Hegerovou schválený záměr, z jejího archivu obrazově doplněný obal a celkem jednadvacet písní z let 1966 až 2010. Najdete tu energií nabité písničky ze šedesátých let, songy považované právem za hity, ale také ty z úplně posledního alba. Tam se dáma kolem osmdesátky cíleně rozloučila důvěryhodně dramatickým návratem k některým starým šansonům, které však sama do té doby nenazpívala. Neměla to nadužívané slovo ráda, a přece se stala jeho dokonalým československým ztělesněním. V podobě 2LP a CD Merci! je to vlastně poděkování paní Hegerové Francii za hudební inspiraci a současně i naše poděkování jí za spoustu krásných nezapomenutelných písní, díky nimž se můžeme vracet zpět v čase.“
Charles Aznavour, Jacques Brel, Gilbert Bécaud, Georges Moustaki, Léo Ferré, Michel Legrand, Serge Gainsbourg a další skvělí tvůrci zlaté éry francouzského šansonu měli pro své písně v Praze velvyslance. Byla jím jedinečná Hana Hegerová, která si uměla z jejich tvorby pro sebe vybírat ty pravé melodie a zároveň se obklopit nadanými textaři, jako byli Pavel Kopta, Pavel Vrba, Jiřina Fikejzová, Ondřej Suchý či Pavel Žák, kteří dokázali frankofonně sladkobolnou poetiku šansonů přetavit do češtiny. Jako by všichni ti francouzští autoři napsali své písně pro Hanu Hegerovou. Zahraniční novináři o ní psali jako o velké dámě šansonu, šansoniérce se slovanskou duší a nazývali ji Piaf z Prahy. V létě 1967 vystoupila v pařížské Olympii, a dokonce se rýsovalo turné s Gilbertem Bécaudem. Jenže pak přišel rok 1968 a sovětská okupace, Hegerová musela zrušit své zahraniční závazky a vrátit se domů. A jak už to v našich končinách chodilo, pykala za svoje předchozí úspěchy.
Za normalizace jí bylo nejprve zakázáno jezdit do zahraničí a v 70. letech se pomalu vytratila i z televizních a rozhlasových pořadů. V roce 1974 jí Francouzská akademie udělila titul Chevalier de l´Ordre pour le Mérite de l´Education Artistique. Byla to vzpruha, která prošla překvapivě přes železnou oponu, a skvělé ocenění toho, jak díky svému repertoáru prezentuje francouzskou kulturu v zahraničí. Francie na Hanu Hegerovou nezapomněla ani po uplynutí dalších dekád a v roce 2013 byla povýšena na komandéra Řádu za zásluhy. „Francie ocenila kvality a zásluhy Hany Hegerové, zejména významné přispění k propagaci francouzského šansonu,“ prohlásil tehdy francouzský velvyslanec Pierre Lévy.
Album Merci! Hana Hegerová vydává Supraphon pět dní před nedožitými devadesátými narozeninami legendární zpěvačky. Vychází na CD, 2LP i v digitálních formátech v pátek 15. října 2021.
Ke stažení: HanaHegerovaMerciID
