Kachle a kamnářství v renesanční Praze

Muzeum hlavního města Prahy pořádá výstavu, seznamující návštěvníky s výrobou kamnových kachlů i kamnářským řemeslem v Praze pozdního středověku a raného novověku – od konce 14. do 16. století. Představuje výjimečný archeologický nález hrnčířské dílny v Truhlářské (dříve Hrnčířské) ulici na Novém Městě pražském, objevené při rozsáhlém výzkumu bývalých kasáren Jiřího z Poděbrad na náměstí Republiky v letech 2003–2006, a jejího vlastníka – pražského měšťana, hrnčířského a kamnářského mistra Adama Špačka. Autory výstavy jsou Jaromír Žegklitz, předseda odborné rady Archaia Praha, a Miroslava Šmolíková, vedoucí archeologického oddělení MMP.

Dílna Adama Špačka fungovala v letech 1531–1572 a soubor zde získaných kachlových zlomků je výjimečný nejen svým počtem (bezmála 30 000 kusů) a kvalitou, ale i unikátní možností přiřadit je konkrétnímu, jménem známému výrobci, bohatě doloženému dobovými písemnými prameny.

Originální archeologické nálezy z oblasti hrnčířské a kamnářské výroby a dobová vyobrazení návštěvníkům umožňují nahlédnout do života a provozu v hrnčířských dílnách. Seznamují je s vývojem otopných zařízení a různými typy kachlových kamen.

Foto: Petr Brodecký

Oheň jako zdroj tepla i energie pro úpravu potravy provázel člověka od pradávna. Zprvu jen otevřené ohniště bylo postupně kryto kamennou či hliněnou pecní konstrukcí. Do hliněné klenby pece se začaly ve středověku vsazovat vypálené keramické kachle, které se postupně staly jediným konstrukčním prvkem a původní pec se proměnila v kachlová kamna, obsluhovaná nepřímo skrze otvor ve zdi z vedlejší místnosti. V širší oblasti střední Evropy se tento systém vytápění začal prosazovat ve 12. století. Zpočátku tvořila kachlová kamna výbavu církevních a šlechtických sídel, v průběhu středověku pronikala také do měšťanského a posléze i venkovského prostředí. Reliéfně zdobené komorové či nikové kachle dodaly původně jen užitkové funkci kamen i rozměr reprezentační. Výběrem výzdobných motivů dávali objednavatelé kamen najevo rovněž své politické či náboženské přesvědčení.

Součástí výstavy je i funkční replika hrnčířského kruhu z 15. století zvaného špruslák a rekonstrukce kachlových kamen podle nálezů z dílny Adama Špačka.

Výstavu doplňují filmové dokumenty o důležitých součástech výrobních postupů a nechybí ani hmatová část či dětské aktivity.

Muzeum hlavního města Prahy, v domě U Zlatého prstenu, Týnská 630/6, Praha 1 – Staré Město
Výstava probíhá od 15. května 2019 do 29. března 2020