Ke 100. výročí zakoupení zámku Lány se veřejnosti otevírá kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš

Přesně před 100 lety (15. července 1921) československý stát odkoupil zámek Lány od rodiny Fürstenberků a tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk jej začal využívat jako své letní sídlo. Od té doby je lánský zámek tradiční letní rezidencí československých a později také českých prezidentů. K tomuto významnému jubileu otevíráme veřejnosti kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš, který přiléhá k zámku Lány a je se zámkem z východu propojen krytou chodbou. Kostel prošel v posledních třech letech historicky největší rekonstrukcí, která vyšla na více než 53 milionů korun.

Jedná se o nejvýznamnější rekonstrukci za dobu existence této stavby. „Kompletní oprava zahrnovala jak vnitřní prostory, tak i opravy fasády, a to včetně otvorových výplní a střechy. Byla zde položena nová podlaha, zrestaurován mobiliář a zajištěna regulace větrání, které výrazně zlepší mikroklima uvnitř kostela. Upravoval se ale také terén okolo budovy, který se snížil na původní úroveň,“ popsal rozsah oprav a restaurátorských prací mluvčí Správy Pražského hradu Jan Pastor.

Kompletní oprava kostela je výjimečnou událostí i pro stavaře, jak dokládá Jan Všetečka, jednatel brněnské společnosti Archatt, která rekonstrukci kostela realizovala. „Opravdu není běžné, že by se v současnosti kostel opravoval od podlahy až po strop. Komplikované bylo především řešení odvětrávání kvůli vysoké vlhkosti budovy. Složité bylo také renovování veškerého dřevěného mobiliáře kostela, který byl kompletně napaden červotočem. Některé lavice či sochy byly kvůli tomu ozařovány mikrovlnami přímo na místě, zbytek se odvážel do specializovaných radiačních komor,“ dodává Všetečka.

Kvůli rekonstrukci kostela byly z jeho interiéru odvezeny také všechny movité předměty, jež jsou evidovány ve sbírkách Pražského hradu a které až na výjimky nebyly dosud restaurovány. „Mezi restaurovanými předměty byl i dřevěný Betlém z doby kolem roku 1900, několik obrazů, mezi nimi i tzv. Lánské Jezulátko od významného malíře 19. století Josefa Hellicha, dále dřevěné sochy, svícny, liturgické předměty, ale i nábytek a další vybavení. Dohromady bylo pro lánský kostel restaurováno 58 obrazů a sochařských prací, 11 truhlářských prací a 64 kovových předmětů,“ jmenuje Barbora Patočková, vedoucí oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu.

Návštěvníkům lánského kostela budou i nadále sloužit také unikátní varhany firmy Walcker z roku 1869, které jsou jediným nástrojem této renomované německé značky na našem území.

O nadcházejícím víkendu – v sobotu a v neděli 17. a 18. července mohou návštěvníci zavítat na mimořádné komentované prohlídky, které se budou věnovat jak historii zámku Lány, tak i samotnému kostelu. Prohlídka zhruba na 40 minut bude stát 50 korun. V sobotu budou prohlídky od 10 do 17 hodin a v neděli od 10 do 14 hodin. 18. července se do kostela totiž vrátí nedělní bohoslužby pro veřejnost, které začínají vždy v 15 hodin.

Kostel bude veřejnosti otevřen i po víkendu, a to v běžnou otevírací dobu – ve středu, ve čtvrtek, v sobotu a v neděli od 10 do 18 hodin, tedy ve stejnou dobu, kdy je přístupný lánský zámecký park, ve kterém je stále k vidění také panelová výstava o slovinskému architektu Jože Plečnikovi, zahájená v červnu letošního roku. Plečnik – dvorní architekt prezidenta T. G. Masaryka – se podílel na úpravách jak Pražského hradu, tak i zámku Lány, a především lánského zámeckého parku.

Nadále také platí akce, která při zakoupení okruhové vstupenky na Pražský hrad umožňuje návštěvníkům bezplatně zavítat i do lánského zámeckého parku.

Kostel Nejsvětějšího Jména Ježíš – Kostel byl založen roku 1748 na přání kněžny Marie Anny z Fürstenberka, rozené hraběnky z Valdštejna. Samotná stavba byla od začátku náročná, neboť kolem lánského zámku tehdy ještě existoval původní renesanční příkop. Kvůli obvyklému nasměrování oltáře chrámu na východ byl kostel připojen právě k východnímu zámeckému křídlu. S východní částí zámku byl také provázán krytou chodbou. Stavba kostela byla dokončena roku 1752, původně zámecký kostel se stává v roce 1857 kostelem farním.

Lánský kostel je dílem uznávaného a stavebníky vyhledávaného architekta Františka Ignáce Préea (kolem 1702–1755), který svou tvorbou navazoval na svého učitele, vynikajícího architekta Františka Maxmiliána Kaňku. Většina uměleckých prvků interiéru i exteriéru chrámu je pozdně barokních či rokokových, některé již předjímají klasicismus. Zakladatelka chrámu darovala kostelu také zvon s reliéfem Svaté Rodiny, který byl ulit v roce 1750 a visí dodnes na kostelní věži.

Větší úpravy interiéru kostela proběhly v 2. polovině 19. století. Barokní kruchtu nad západním vstupem nahradila dvojitá dřevěná empora, na jejíž spodní patro byly umístěny varhany, které kostelu slouží dodnes.

Roku 1921 převzal kostel i s patronátními právy stát. Tehdejší úpravy se budovy v podstatě nedotkly, nad vstupní branku v severní zámecké zdi byla umístěna plastika kohouta z měděného plechu a do oválných otvorů v horní části spojovací chodby mezi kostelem a zámkem byly osazeny mřížky, vše podle návrhu architekta Jože Plečnika.

Kostel přečkal 2. světovou válku a v roce 1949 došlo k celkové opravě střechy a fasády. V době, kdy prezidentskou funkci vykonával Antonín Novotný, proběhla na lánském zámku i kostele rozsáhlá rekonstrukce. V roce 1979 se však v kostele přestaly konat bohoslužby a objekt byl uzavřen.

Po listopadu 1989 prošel interiér i exteriér důkladnou renovací. Kostel byl slavnostně znovuotevřen
4. února 1992 za účasti prezidenta Václava Havla, jeho manželky Olgy, tibetského dalajlámy a dalších význačných hostů. 7. března téhož roku kostel znovu vysvětil Jaroslav Škarvada, světící biskup pražský. Slavnosti se tehdy účastnily i vnučky prezidenta Masaryka, Herberta a Anna.