Kolik bude dalších “Bohemia Energy”? Klíč drží Kreml

Zhruba 2,5 milionu odběratelů elektřiny od společnosti ČEZ, jejího největšího dodavatele v ČR, si od Nového roku pořádně připlatí. Elektřina v nejběžnější sazbě D02 totiž zdraží z 1700 na 3120 korun bez DPH za jednu megawatthodinu, tedy o takřka 84 procent. Sazba D02 je určena pro domácnosti, které elektřinu využívají ke svícení nebo pro provoz běžných spotřebičů, jako je lednička, pračka nebo myčka.  

Zdražení elektřiny o 84 procent odráží růst velkoobchodní elektřiny. Její cena letos stoupá v řádu až stovek procent. Pokud budou vyšší velkoobchodní ceny na burzách přetrvávat, bude ČEZ muset výrazně promítat toto zdražení do cen pro maloodběratele postupně i v dalších letech.  

V nejbližších týdnech a měsících přitom zatím zlepšení příliš čekat nelze. Zdražující elektřina má svůj klíčový důvod v dramaticky rostoucích cenách zemního plynu, jehož prostřednictvím se její podstatná část vyrábí. 

Velkoobchodní cena zemního plynu v EU nyní roste zejména pod vlivem zastavení dodávek ruského plynu plynovodem Jamal, k němuž došlo v sobotu. Rusko plynovodem posílá plyn do Německa. Plynovod zajišťuje zhruba pětinu pozemních dodávek ruského plynu do EU.  

Velkoobchodní cena plynu v EU včera vylétla opět až zhruba na úroveň 80 eur za megawatthodinu. V pátek minulý týden už přitom klesla dokonce pod úroveň 65 eur, nejníže od poloviny září, ruku v ruce se sílícím optimismem ohledně ruských dodávek. Ruský prezident Vladimir Putin totiž přislíbil, že Rusko začne více plynu do EU dodávat 8. listopadu. Jenže trh si je nyní stále méně jistý, že slib naplní.  

Znervózňujícím signálem je právě i pokračující přerušení dodávek Jamalem. Gazprom, plynárenský monopol většinově ovládaný Kremlem, je podle Putinova příslibu připraven obnovit svůj krátkodobý exportní prodej evropským zemím 8. listopadu. Zatímco své dlouhodobé závazky vůči evropským odběratelům Gazprom plní, krátkodobý trh má dává možnost preferovat domácí před vývozním trhem. A tuto možnost Gazprom nyní zatím stále využívá.

Gazprom stáhl některé ze svých krátkodobých nabídek plynu evropským zemím už koncem srpna. Krátce poté, co soud v německém Düsseldorfu rozhodl, že nedávno dokončený plynovod Nord Stream 2 nemůže obejít regulaci EU, jež vyžaduje, aby producent plynu byl právně oddělený od jeho přepravce. Obejití regulace by urychlilo zprovoznění plynovodu. 

Ač Gazprom označil těsnou časovou souslednost zmíněného soudního verdiktu a omezení nabídky plynu Evropě za shodu okolností, na trhu se od té doby čile rojí spekulace, že přiškrcováním dodávek se plynárenský gigant snaží dostat Evropu pod tlak. Tak, aby co nejdříve mohl být zprovozněn právě plynovod Nord Stream 2, jenž plyn povede z Ruska přímo do Německa.   

Součástí tohoto nátlaku může být i nynější přerušení dodávek Jamalem. Není ovšem v ekonomickém zájmu Ruska, aby získalo reputaci nespolehlivého dodavatele, neboť pak by se EU agilněji než dosud obracela na dodavatele konkurenční, třeba na americké dodavatele zkapalněného plynu.  

Každopádně pokud se situace kolem Jamalu rychle nevyřeší a Putin nedostojí svému příslibu dodávat od příštího týdne Evropě více plynu, jeho velkoobchodní cena v EU vylétne zřejmě nad úroveň 100 eur za megawatthodinu. Ruku v ruce s tím by stoupla pravděpodobnost dalších krachů dodavatelů plynu a elektřiny v ČR. Následovníků firem typu Bohemia Energy může být v takovém případě hned několik. Pochopitelně by to tedy znamenalo další zdražování odběratelům plynu či i elektřiny z řad českých domácností.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity Bank