Koronakrizí tvrdě zasažený gastro sektor se potácí na pokraji zkázy, týdenní ztráty jdou do miliard

Do čím dál větších potíží se dostávají v souvislosti s protikoronavirovými opatřeními vyhlášenými vládou jednotlivé gastronomické podniky. Kvůli jejich nucenému uzavření a možnosti prodeje pouze přes okénko se pro spoustu z nich stává situace kritickou. Podle údajů výzkumné společnosti Nielsen ztrácejí provozovatelé restauračních zařízení každý týden na tržbách 3 miliardy Kč.    

• Oblast gastronomie patří k nejvíce zasaženým sektorům koronavirovou krizí
• V souvislosti s krachem mnoha restauračních zařízení hrozí masivní propouštění jejich zaměstnanců
• Současná míra podpory ze strany státu s ohledem na obrovské finanční ztráty není adekvátní

„Už jarní období bylo pro restaurace a hospody velmi obtížné a jen s vypětím všech sil se jim ho podařilo překonat. Výdejní okénka se vedle domácího šití roušek stala symbolem jara. I přesto tržby dosáhly pouze zlomku standardního stavu a nedostavila se ani žádná speciální vládní podpora. Podzimní kolo uzavření restaurací znamená, že více než polovina z nich balancuje na pokraji krachu. Gastronomický sektor přitom podle zdravotně-statistických údajů nepatří mezi rizikové oblasti, pokud jde o šíření koronavirové epidemie,“ uvedl Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, a dodal: „Ve své podstatě bohužel nejde jen o oblast gastronomie, ale vidíme provázanost s dalšími sektory, jako je potravinářství nebo cestovní ruch. Pokud jde například o producenty piva, tak retailový prodej jim v žádném případě nenahradil právě výpadek restaurací a hospod.“

Horeca neboli on-trade trh ztratil za první koronavirovou vlnu celkem 28 miliard Kč. Většina z této ztráty, téměř 60 %, se týká jídla konzumovaného v restauracích. V přepočtu jde o více než 16 miliard Kč. Přes 3 miliardy Kč činí ztráty na tržbách za pivo a podobná částka připadá na teplé nápoje, jako jsou káva nebo čaj. Ztráta tržeb u lihovin přesahuje 2 miliardy Kč a u nealko nápojů je to 1,5 miliardy Kč. „Provozovatelé restaurací, hospod, barů, kaváren, rychlých občerstvení a dalších zařízení ztrácí za každý zavřený den více než 400 milionů korun na tržbách. Aktuálně tedy při uzavření od 14. října do 19. listopadu ztráty narostly o dalších více než 15 miliard korun a tato bilance se každým týdnem zhorší o další tři miliardy korun,“ sdělil Jakub Špika, Commercial Manager ze společnosti Nielsen.

Ani během léta se situace výrazným způsobem nezlepšila. V porovnání prvních tří čtvrtletí letošního roku s rokem 2019 došlo k celkovému poklesu například u piva o 22 %, u nealko nápojů o 26 % a u lihovin dokonce o 31 %. I přes letní návrat k dočasnému „normálu“ letošní rok ztrácí stále čtvrtinu až třetinu tržeb.

„Podzimní restrikce znamenaly pro gastro byznys těžký zásah. Už jen omezení provozní doby srazilo tržby zhruba o pětinu a vedlo k uzavření části podniků. Následný lockdown pak zcela zastavil provoz šesti z deseti zařízení. Tržby se koncem října meziměsíčně propadly o 70 procent. Listopad pak přinesl nepatrné zlepšení – v jeho prvním týdnu se gastro tržby pohybovaly kolem 33 procent,“ vypočítává Petr Menclík, ředitel pokladního systému Dotykačka, který využívá zhruba čtvrtina tuzemských gastronomických podniků.

Většina segmentů je na tom podle P. Menclíka ale výrazně hůř než uvedený průměr. Kluby jsou už několik týdnů zcela na nule. Hospody, hotely a sportbary nedosahují ani pětiny tržeb, jaké měly letos v únoru před vypuknutím koronakrize. Jediným segmentem, který situaci ještě alespoň částečně zvládá, jsou kavárny a bistra. Otevřeno mají dvě třetiny podniků a tržby v prvním listopadovém týdnu u tohoto konceptu dosahovaly 55 % únorových hodnot.

Pokud jde o regiony, ve většině má aktuálně zavřeno 60–70 % gastro podniků a tržby jsou oproti normálu čtvrtinové až třetinové. Nejnižší výdělky má Karlovarský kraj. Protipólem je naopak Středočeský kraj, kde funguje téměř polovina provozů a tržby tam dosahují 62 % únorových hodnot.

Podle reálných odhadů přijde gastronomie po dvou vlnách uzavření velmi pravděpodobně o více než 40 % z celkových tržeb oboru, které se vloni pohybovaly na úrovni 195 miliard Kč. To znamená, že ztráta dosáhne zhruba 80 miliard Kč. Průměrná nákladovost oboru je přitom 80–90 %. „Ztráty, které budou muset hradit provozovatelé gastro provozů, dosáhnou minimálně 40 miliard korun,“ zdůraznil Luboš Kastner, garant projektu „Moje restaurace“ a člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Dá se předpokládat, že ztráty se budou provozovatelé snažit většinou zmírnit vyšší mírou propouštění. Reálná očekávání jsou na úrovni 30 %, což při počtu 80 tisíc zaměstnanců v gastru bude do března 2021 činit odhadem 24 tisíc lidí. „Většina gastronomů vnímá současnou míru podpory jako nedostatečnou, například i vzhledem k podpoře tohoto sektoru v Německu nebo Rakousku. Gastronomie nemá zatím žádnou dodatečnou nadstavbu podpory nad ty již základní poskytnuté, navíc chybí zcela výhled na první čtvrtletí příštího roku,“ konstatoval Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR.

Ve srovnání s únorem 2020 je otevřeno nyní formou okének 39 % provozů a pouze 14 % provozů formátu „hospoda“. Právě tento formát mizí z gastronomické mapy. Pokles v celkovém počtu provozoven při srovnání z doby před koronavirovou krizí a po první vlně pandemie jsou pouhá 2 %, což neodpovídá katastrofickým scénářům z března a dubna. Na druhou stranu těch, co během vládních opatření dále provozují svůj byznys, je pouze zhruba 40 %. Nejvíce zasaženy jsou bary, kterých po první vlně znovu neotevřelo zhruba 10 %. Zároveň jejich tržby v meziročním srovnání klesly o více než 40 %.