Koronavirus zmírňuje růst cen v ČR, zlevňují hlavně pohonné hmoty

Tuzemská cenová hladina v březnu poprvé výrazněji pocítila dopad šíření koronavirové nákazy. Ta se zatím projevuje dezinflačně, což znamená, že zpomaluje tempo inflace. Tempo růstu cenové hladiny by totiž bylo vyšší, pokud by k žádnému šíření koronaviru nedocházelo. 

V březnu se historicky propadly ceny ropy na světových trzích. Klíčovým důvodem bylo ochromení poptávky po ropě z důvodu prakticky celosvětového zavádění opatření pro boj s koronavirem. Ropa klesla v dolarovém vyjádření nejníže od roku 2002, v korunách pak dokonce od roku 1999. 

V reakci na propad cen ropy prudce zlevňovaly pohonné hmoty v ČR. Ty jsou nyní na svých minimech od roku 2016, jak v případě benzínu, tak nafty. 

V březnu pohonné hmoty zlevňovaly v ČR nejprudším tempem za posledních více než deset let. Tento cenový pokles se pak projevil výraznějším než očekávaným zvolněním tempa meziroční inflace. Inflace v březnu vykázala úroveň 3,4 procenta, zatímco trh předpokládal tempo 3,5 procenta. V únoru přitom inflace dosáhla 3,7 procenta, přičemž se předpokládalo, že zjara bude atakovat čtyřprocentní hranici. 

Dezinflační tendence však budou v tuzemské ekonomické stále patrnější, pročež i v dalších měsících lze očekávat pomalejší tempo inflace, než jaké by nastalo nebýt nákazy. 

Inflace do konce roku sestoupí na dvouprocentní úroveň, za celý letošní rok vykáže tempo rovných tří procent. 

Postupně budou zmírňovat cenové tlaky v oblasti potravin. Světové ceny potravin v březnu poklesly nejvýrazněji od srpna 2015, jak plyne ze statistiky OSN. Tento vývoj se v ČR promítne do útlumu cenových tlaků u vepřového či uzenin, což jsou potraviny, které v posledním roce zdražily zvláště markantně. V případě ovoce, které rovněž zdražilo citelně, je třeba  přechodně počítat s možným dalším zdražením, daným výrazně horší úrovní sklizně a ztíženými exportními možnostmi v zemích typu Itálie a Španělska, které nákaza postihuje obzvláště silně.  

Česká národní banka bude v dalších měsících dále snižovat svoji základní úrokovou sazbu. Na úroveň technické nuly se dostane postupně ještě před koncem letošního roku. Pokles sazeb si bude moci dovolit právě i z důvodu zmírňování domácích i zahraničních inflačních tlaků, ačkoli při snižování sazeb bude hrát roli hlavně závažnost současné ekonomické situace, které může mít potenciálně krajně neblahý ekonomický dopad ještě dlouho po odeznění samotné pandemie.  

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
hlavní ekonom, CZECH FUND