Kvalita konopí je určena odrůdou, způsobem pěstování a zpracování

Konopí je rostlina netušeného, nebo lépe řečeno podceňovaného potenciálu. V posledních letech můžeme pozorovat trend, kdy se konopí přidává všude, kde to jenom jde. Ať už vezmeme doplňky stravy pro lidi, či zvířata, kosmetický, nebo oděvní průmysl, případně při výrobě matrací, lan a mnoha dalších výrobků. Je to na místě a je to tak správně. Ovšem musíme čtenáře upozornit, že konopí má smysl pouze tam, kde je použité konopí kvalitní.

Tedy správná odrůda, vypěstovaná bez plísní či dalších rizikových elementů a kvalitně zpracovaná. Bohužel mnoho výrobců, především kvůli snížení výsledné ceny produktů, sahá k syntetickým kanabinoidům nebo jen k jejich izolátům. „Tím se ztrácí komplexní účinek konopí na lidský či zvířecí organismus. Příroda je díky bohu moudrá, a vždy nám namíchává ty nejlepší koktejly v těch nejlepších a optimálních poměrech. Tak proč to měnit,“ uvádí MUDr. Rodion Schwarz, který léčebné konopí využívá.

Dvojí kvalita

Společně s konopím

Na tzv. dvojí kvalitu konopí upozorňují i odborníci, kteří se dlouhodobě zabývají pěstováním této rostliny. Mezi ně patří i Ing. Jiří Velechovský, který se 4 roky věnuje výzkumu léčebného konopí. Primárně vlivu pěstebních faktorů na biosyntézu kanabinoidů (vliv zejména výživy mikroklimatu, osvětlení, oxidu uhličitého). „Z odborného hlediska je důležité zaměřit se na kvalitu produkce. Rostlinný materiál je už ze své podstaty heterogenní produkt, který se liší v obsahových látkách nejen v důsledku jejich distribuce v rostlině samotné, ale rovněž vlivem okolního prostředí, potažmo pěstebních podmínek. Tato skutečnost neplatí jen pro látky žádoucí, pro které rostliny konopí pěstujeme, ale i pro ty nežádoucí, případně kontaminující,“ uvádí Ing. Jiří Velechovský, který v současné době dokončuje publikační činnost nutnou k obhajobě titulu Ph.D. v oblasti pěstování léčebného konopí.

Není pěstování jako pěstování

Proces získání opravdu nezávadného produktu je založen na metodickém přístupu, sběru dat, jejich neustálém vyhodnocování a zejména na vhodných pěstebních podmínkách. Vhodnými pěstebními podmínkami nejsou myšleny pouze mikroklimatické parametry, ale i parametry pěstebního prostoru samotného. Pokud chceme nabízet produkt, který má mít benefitní účinky pro lidský organismus, musí se i získávat v adekvátních podmínkách. „Penicilín si doma také nepěstujeme na plesnivém chlebu, ale užíváme ho ve formě, která byla získána striktně kontrolovaným a hygienickým způsobem. Stejně bychom měli uvažovat i o konopí,“ upřesňuje Jiří Velechovský, jeden ze zakladatelů společnosti SensiQure, která hodlá modernizovat pěstování léčebného konopí s vnitřními hydroponickými farmami a má za cíl produkovat konopné květy s vysokou mírou standardizovaných parametrů v prémiové kvalitě.

Rozdíl mezi „hobby“ a odborným pěstováním konopí

Díky historickým skutečnostem toho, jak se ke konopí v posledních dekádách přistupovalo, je tento přístup spíše vzácností a pěstování probíhá v prostorách velmi podobných ilegálním pěstírnám konopí.

Z důvodu velké atraktivity konopných CBD produktů proto není výjimkou, že se květy produkují v prostorech, které jsou minimálně nevyhovující. Bavíme se tady o starých halách, sklepích, opuštěných fabrikách či zemědělských stavbách typu „prasečák“, kde si pěstitel vytvoří „stan“ nebo pěstební kóji, kde se snaží dosáhnout podmínek vhodných pro pěstování. Tam ovšem zákonitě nastává právě zmiňovaný problém s kvalitou a hygienou veškerých procesů. Rostlina konopí snese mnohé, ale to samé by nemělo být vyžadováno po zákazníkovi, který si zaslouží produkt vznikající v nezávadných prostorech.

Samotné technologické řešení například kontroly klimatu je ve výše popsaných podmínkách dosti problematické. Běžná praxe je, že pěstitel výkonná světla chladí tím, že větrá místnost s okolním prostředím. To se nezdá jako problém do chvíle, kdy vás obklopuje nevyhovující prostředí chátrajících budov, vlhkých sklepů a podobně. Nemluvě o tom, že v takovém případě je pěstitel stále ovlivněn počasím, přestože pěstuje indoor. Větraný vzduch se liší, pokud venku prší, sněží, mrzne nebo pálí slunce. To je pouze příklad toho, jak významnou roli hraje koncepční správné technologické řešení indoor pěstební místnosti.

Hygienické standardy pěstování

Rostliny jsou schopné dlouhodobě prosperovat i v prostředí, které má k hygienickým standardům daleko, ale měli bychom si klást otázku, zda je vhodné takové produkty dlouhodobě užívat. Je samozřejmě nutné odlišit koncový produkt, kdy v případě extraktu lze docílit čistoty pomocí chemických procesů, které nežádoucí látky v extraktu odstraní. V případě květu jako produktu je ovšem na každém zákazníkovi, aby si zvážil původ, míru zpracování produktu, za který utratí své peníze a bude ho užívat. Z pohledu zákazníka by tedy mělo být samozřejmé, že zná podmínky, za jakých vzniká produkt, za který platí. Tento koncept je již normou v mnoha jiných oblastech běžného života a není důvod z toho konopí vyjímat.

Co umožňuje nová legislativa od ledna 2022?

Technické „CBD“ konopí je nově umožněno pěstovat i jiné odrůdy konopí, než které jsou uvedeny ve „Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin“, a to na základě analýzy, která bude deklarovat zákonný limit THC. Toto je zásadní bod, který umožní legálně pěstovat rozmanitější paletu odrůd konopí se zastoupením rozmanitějších spekter kanabinoidů. „Na tuto změnu v zákoně jsme čekali, a kdyby nebyla schválena, nezačali bychom s pěstováním technického konopí,“ uvádí Jiří Velechovský, jeden ze zakladatelů společnosti SensiQure, výrobce CBD květů dle standardů kultivace léčebného konopí.

Zvýšení maximálního přípustného podílu THC

Jako třešnička na dortu se pak už jeví implicitní zvýšení maximálního přípustného podílu látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů (nazývaného delta 9 THC) v rostlinách konopí z 0,3 % na 1 %. Krom zajímavějších odrůd konopí, které budou dosahovat vyššího zastoupení ostatních, státem neregulovaných kanabinoidů, se tímto krokem znatelně zvětší i potenciální výnos, kterého může pěstitel dosáhnout z jedné rostliny, případně jednoho metru čtverečního pěstební plochy, zejména v indoor podmínkách. Pro zpracovatele konopí novela výslovně vyjímá konopí extrakt a tinkturu s maximálním množstvím 1 % THC z kategorie návykových látek. Byť se nás tento krok přímo netýká, jsme velmi rádi, že čeští výrobci budou moci legálně vyrábět extrakty a tinktury. Stav před touto změnou znamenal, že se k nám dovážely extrakty pochybné kvality.

Pěstitelé už nemusí lékařské konopí prodávat jenom Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL)

Dosavadní stav zákona vycházel v zásadě z principů centrálního plánování, kde vítěz výběrového řízení získá faktický monopol na pěstování léčebného konopí v Česku. Rozhodně to však tento „vítěz“ neměl snadné, jelikož musel prodávat pouze SÚKL za podmínek daných výběrovým řízením. Novela zákona se opírá o tržní principy a předpokládá fungování více vzájemně si konkurujících pěstitelů. Tito pěstitelé již nemusí prodávat výhradně SÚKL skrz výběrová řízení, ale mohou prodávat těm, kteří mají oprávnění k zacházení s těmito látkami. Tato liberalizace trhu s léčebným konopím, doufáme, povede k vyšší dostupnosti konopných léčiv. „K nejpozitivnějším změnám legislativy řadíme umožnění vývozu léčebného konopí do zahraničí. Je evidentní, že bude nějaký čas trvat, než se v Česku změní přístup lékařů, pacientů a veřejnosti k léčebnému konopí. Jsme rádi, že v mezičase máme možnost dodávat i na zahraniční trhy,“ uvádí Tomáš Mikula, spoluzakladatel společnosti SensiQure.

Zmírnění podmínek pro získání licence

Jiří Velechovský a Tomáš Mikula

Legislativa dále zmírnila podmínky pro získání licence pro pěstování léčebného konopí. Doufáme, že toto zmírnění nebude mít negativní vliv na kvalitu producentů léčebného konopí a tím na výsledný produkt, který se dostává k pacientům. „V tomto ohledu SensiQure nadále drží směr odrážející standard evropské licence HACCP, která je přísnější obdobou české licence Správné pěstitelské praxe,“ dodává Jiří Velechovský.

Pro detailní znění všech legislativních změn týkajících se zákona 167/1998 Sb. doporučujeme krátké shrnutí na stránce: ecovislegal.cz/aktuality/pestovani-a-distribuce-konopi

Ing. Jiří Velechovský se čtyři roky se věnuje výzkumu léčebného konopí. Primárně vlivu pěstebních faktorů na biosyntézu kanabinoidů (vliv výživy, mikroklimatu, osvětlení, suplementace CO2). V současné době dokončuje publikační činnost nutnou k obhajobě titulu Ph.D. v oblasti pěstování léčebného konopí. Při nástupu na postgraduální studium pro fakultu navrhl unikátní pěstební laboratoř a dohlížel na její realizaci. Tato laboratoř slouží k pěstování léčebného konopí. Setkání Tomáše Mikuly s Jiřím bylo znamením, ve fázi, kdy hledal vlastní projekt – tím se tedy stalo hydroponické pěstování konopí při striktním dodržení vědecko-technologického přístupu.

Bc. Tomáš Mikula nastoupil při inženýrském studiu na ČVUT FEL do startupu, který vyvíjel, vyráběl a celosvětově prodával 3D tiskárny. Velmi rychle se propracoval do nejužšího vedení firmy, 4 roky byl výrobním ředitelem a přímo se podílel na strategickém řízení a směřování firmy. Svět byznysu a technologií ho zcela pohltil. Podílel se na vzniku několika velmi zajímavých podnikatelských projektů, od IoT přes výrobní systémy až po energetiku. V rámci vytyčených oblastí zájmu se dostal k problematice rostoucí urbanizace a analyzoval několik možných projektů s ní spojených. S kolegy začal mimo jiné vyvíjet dílčí řídicí systémy pro Indoor farming a převážně hydroponické pěstování, ve kterém vidí velký potenciál.