KVIFF: Unikátní retrospektiva připomene dílo Franze Kafky ve filmu

V ojedinělé retrospektivě „Touha stát se Indiánem: Kafka a film“ festival uvede kinematografickou reflexi díla nejvlivnější a možná i nejzáhadnější postavy literatury 20. století. Letos 3. června uplyne sto let od Kafkova úmrtí v rakouském sanatoriu Kierling, kde podlehl tuberkulóze.​

Název programu se odvíjí od Kafkovy povídky, jejíž jádro tvoří pohyb a transformace – tedy to, co zároveň definuje filmové umění. V retrospektivě se objeví díla od tvůrců jako Orson Welles, Martin Scorsese, Ousmane Sembene, Jan Němec nebo Steven Soderbergh. 

„Kafka se řadí mezi spisovatele, jejichž dílo už desítky let provokuje filmaře,“ říká umělecký ředitel Karel Och, který na kafkovské retrospektivě spolupracoval se zahraničním poradcem festivalu Lorenzem Espositem. „Jako by potutelně popichoval k pokusu zachytit co nejautentičtějším a nejintenzivnějším způsobem unikavou podstatu jeho formulací, jeho příběhů, jím vykonstruovaných realit, úzkostlivých pocitů, ale i komických situací,“ dodává Och.

V čele filmových titulů je originální dvojprogram režiséra Stevena Soderbergha, který jej sám karlovarskému festivalu navrhl. V roce 1991 natočil noirové mystérium Kafka, o třicet let později původní materiál razantně přestříhal a v radikálně novém hávu nabízí, jeho vlastními slovy, „němý film se zvukem a hudbou“ s názvem Mr. Kneff (2021). Z dalších snímků bude k vidění zřejmě nejdiskutovanější kafkovská adaptace Proces (1962) režiséra Orsona Wellese, nespravedlivě opomíjený počin Po zavírací době (1985) Martina Scorseseho či Kafkova povídka Umělec v hladovění (2016), s kterou si ve stejnojmenné satiře pohrál enfant terrible japonského filmu Masao Adači. České snímky jsou zastoupeny experimentem s ikonickou Proměnou (1975), kterou v exilu natočil Jan Němec. Jedinečná výtvarná koncepce zdobí debut Vladimíra Michálka Amerika (1994), postmoderní ztvárnění románu Nezvěstný. A do třetice půjde o film československé nové vlny, který sice není přímo adaptací spisovatelova díla, ale „kafkárna“ to rozhodně je: Postavu k podpírání (1964) zrežíroval Pavel Juráček společně s Janem Schmidtem.