Lednové novinky z nakladatelství Euromedia: Neonová cizinka, Bretaňské noci a Ve stínu Persea
Se začátkem nového roku přináší nakladatelství Euromedia první knižní novinky. Autorem psychologického thrilleru Neonová cizinka je mladý český spisovatel Filip Klouda, který ve svém již třetím románu zúročil fascinaci východní Asií. Mladá scenáristka Alex přijíždí do Tokia u příležitosti uvedení jejího prvního filmu. To je však jen zástěrka pravého důvodu její cesty – ve skutečnosti sem totiž přijela hledat svoji sestru Adélu, která před časem v japonské metropoli beze stopy zmizela…
Zkušený spisovatel David Glockner zůstává věrný žánru historických románů – v novince Vraždy na Grabštejně zve čtenáře do malého městečka pod sídlem hrabat Clam-Gallasů na počátku 20. století. Kdosi tam zavraždil mladou služku a vzápětí následují další podivné události.
Napětí a detektivní zápletka čekají také v jedenáctém kriminálním případu komisaře Dupina z pera Jeana-Luce Bannaleca. V románu Bretaňské noci pátrá Dupin a jeho tým po vrahovi milované tety kolegy inspektora Kadega.
Poslední novinkou tohoto týdne je román Ve stínu Persea od Claire Heywood. Autorka bestselleru Dcery Sparty přichází tentokrát s nápaditým převyprávěním mýtu o Perseovi z pohledu tří žen – jeho matky Danaé, Medúsy a manželky Andromedy. Perseus je posedlý příslibem vlastního osudu, jeho hrdinská cesta však vrhá na osudy zmíněných tří žen stín násilí a zkázy.
Filip Klouda: NEONOVÁ CIZINKA
Mladá scenáristka Alex přijíždí do Tokia jako hostka mezinárodního filmového festivalu, uvedení jejího prvního filmu je však jen zástěrkou pravého důvodu cesty – ve skutečnosti přijela hledat sestru Adélu, která se v japonské megalopoli před časem beze stopy ztratila.
Bez znalosti místa, jazyka i jakéhokoliv spojence se dívka pouští do pátrání, odhodlaná svou sestru za každou cenu najít. Neonová cizinka je psychologický thriller vrhající české protagonisty do japonského prostředí; blízkého i odcizeného, moderního i tradičního, mírumilovného i krvavě nebezpečného.
Filip Klouda (*1994) se narodil se v Praze, při psaní svých prvních románů Lovci nocí (2016) a Vzdálená místa (2021) se inspiroval americkými a jihokorejskými thrillery. Fascinaci východní Asií zužitkoval v nejnovějším románu Neonová cizinka, v němž zároveň vzdává poctu kinematografii. Pokud zrovna nesedí v kině, pracuje jako reklamní copy-writer, čte kyberpunk a poslouchá elektronickou hudbu.
David Glockner: VRAŽDY NA GRABŠTEJNĚ
Historický román s kriminálními prvky se odehrává na počátku 20. století v malém městečku pod sídlem hrabat Clam-Gallasů. Vincent Hora, jenž s nasazením vlastního života zabránil anarchistickému atentátu na zámku Auerspergů, se stává opatrovníkem Jindřicha Clam-Gallase, mladého talentovaného malíře, trpaslíka a alkoholika, jehož právě propustili z blázince.
Po Vincentově příjezdu se začnou na zámku a v okolí dít podivné věci. Kdosi zavraždí mladou služku a brzy následuje série dalších vražd. Vše nasvědčuje tomu, že vrahem je Vincent. Ani on sám si není jist, že tomu tak není, protože ho stále sužují halucinace, takže pochybuje o svém duševním zdraví.
V podezření je i skupina mladých lidí z Vídně, kteří městečko popuzují svou nevázaností – malíř Egon Schiele, jeho přátelé, a především Egonova milenka Valerie, která však náhle beze stopy zmizí…
David Glockner (*1971) vystudoval chemii, ale po několika letech práce ve farmaceutické firmě se rozhodl věnovat literatuře a hudbě. Nějaký čas žil na Krétě. Odtud musel uprchnout, protože hrozilo, že se stane obětí krevní msty. Po návratu do Čech pracoval jako editor a grafik v časopisech a novinách. Poslední léta se soustředí především na psaní knih.
Jean-Luc Bannalec: BRETAŇSKÉ NOCI
Jedenáctý případ pro komisaře Dupina, milovníka tučňáků a kofeinu, rodilého Pařížana za trest přeloženého do Bretaně – na konec světa.
Rodinu inspektora Kadega zasáhne těžká rána osudu. Zemře jeho milovaná teta. Ale aby toho nebylo málo, inspektora kdosi napadne a ohrozí na životě na jejím pozemku. Dupin a jeho tým jsou hluboce otřeseni a pátrají po možných motivech tohoto zločinu. A již brzy vyjdou najevo podivné nesrovnalosti…
Jean-Luc Bannalec (*1967, umělecký pseudonym Jörga Bonga) se narodil v Brestu. Jeho otec pochází z Bretaně, matka z Porýní v Německu. Autor pracuje ve Frankfurtu nad Mohanem i ve Francii v jižním Finistère a s rodinou žije střídavě v obou zemích.
Claire Heywood: VE STÍNU PERSEA
Autorka bestselleru Dcery Sparty se vrací s nápaditým převyprávěním mýtu o Perseovi z pohledu tří žen, které jsou v tradiční verzi odsunuty na vedlejší kolej: jeho matky Danaé, trofeje Medúsy a manželky Andromedy.
Danaé byla kvůli temnému proroctví vypovězena a náhle se ocitá těhotná a úplně sama. Vybudovat si nový život pro sebe a synka Persea bude to nejtěžší, čemu kdy čelila. Medúsa se jako členka samotářské skupiny žen vyhýbá jakémukoli kontaktu se světem – tedy až do dne, kdy v lese najde zraněného Persea.
Andromeda ví, že k uklidnění bohů a ukončení kruté písečné bouře, která ohrožuje její pouštní kmen, bude zapotřebí oběti. Jenže jakmile zasáhne Perseus, Andromedin život se vydá novým směrem. Perseus je posedlý příslibem vlastního osudu, jeho hrdinská cesta však vrhá na životy všech tří žen stín násilí a zkázy. Skrz jejich hlasy se tak odhaluje obraz muže, který ve skutečnosti vůbec není hrdinou…
Claire Heywood je vědkyní starověkého světa s bakalářským titulem v oboru klasická civilizace a magisterským titulem v oboru starověká vizuální a materiální kultura na univerzitě.
