Letní slavnosti staré hudby začínají již ve čtvrtek. Zazní duchovní i světská hudba z období od středověku až po baroko

Na hudbu známých i méně známých autorů komponovanou pro šlechtické dvory ve Francii, Španělsku, Itálii, Švédsku i u nás láká od čtvrtka 23. července festival Letní slavnosti staré hudby. Duchovní i světská hudba z období od středověku až po baroko zazní během prázdninových večerů v podání výhradně domácích interpretů – rezidenčního ansámblu Collegium Marianum a celé řady sólistů v čele se sopranistkou a harfenistkou Hanou Blažíkovou, barytonistou Tomášem Králem nebo houslistkou Lenkou Torgersen. Letos se mimořádně s ohledem na vládní opatření dva koncerty uskuteční na začátku září. Ty naopak budou patřit výlučně zahraničním interpretům.

Vystoupí německý soubor NeoBarock, polský hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. „Při přípravě letošní dramaturgie jsme chtěli reagovat na aktuální situaci na kulturní scéně, proto jsme ve vyšší míře, než bývá pro festival obvyklé, spolupracovali s českými umělci a ansámbly,“ vysvětluje dramaturgyně festivalu Jana Semerádová. Program jednotlivých večerů je vždy připravený na míru festivalu, který tak každoročně v letní Praze nabízí poutavé a objevné exkurze do hudební historie na atraktivních místech. V letošním roce zvou pořadatelé posluchače například do zahrad zámku Troja, kostela Panny Marie Na Slovanech nebo kostela sv. Martina ve zdi.

Festival zahájí 23. července v kostele Panny Marie Na Slovanech koncert s názvem Meditatio. Program láká na duchovní moteta komponovaná pro francouzský královský dvůr v 17. století u nás méně frekventovaných autorů, jakými jsou Marc-Antoine Charpentier, Henri Du Mont nebo Pierre Méliton, v podání tří pěvců (Vojtěch Semerád, Ondřej Holub, Tomáš Král) za doprovodu bassa continua. Dále se mohou posluchači těšit na středověký repertoár ze španělských hudebních rukopisů v podání Hany Blažíkové a její románské harfy, zvukomalebné efekty a přírodou inspirované improvizace v interpretaci souboru Concerto Aventino pod vedením flétnisty Jakuba Kydlíčka anebo květinové inspirace v díle vášnivého zahradníka Georga Philippa Telemanna a jeho francouzských současníků.

Prázdninovou část festivalu uzavře v kostele sv. Šimona a Judy sopranistka Hana Blažíková za doprovodu Collegia Mariana. Koncert s názvem Lilium mezi trním uvede posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království a nabídne vytříbenou hudební virtuozitu v kontrastu s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře Adama Václava Michny z Otradovic. V září se pak příznivci staré hudby mohou těšit na virtuózní kusy pro violu da gamba a cembalo z pera polských a německých mistrů, které představí Krzysztof a Anna Firlusovi (Polsko). Bohatý repertoár věnovaný královně Kristýně I. Švédské, mimořádné osobnosti evropských dějin, přiveze německý soubor NeoBarock. 

Online rezervace a předprodej vstupenek na všechny festivalové koncerty probíhá na www.letnislavnosti.cz a v síti Colosseum ticket.

Podtitulem 21. ročníku festivalu je „NOBILITAS“, koncerty tak budou sledovat urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Koncerty se budou konat v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; ve dvou případech festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámeckých zahrad. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl.

 Meditatio

Letní slavnosti staré hudby budou zahájeny ve čtvrtek 23. července v Emauzském klášteře harmonicky bohatým, dramatickým a zároveň i líbezným programem, v němž tři mužské hlasy (Vojtěch Semerád, Ondřej Holub, Tomáš Král) za doprovodu bassa continua vytvoří místy temný, místy mohutný a zářivý témbr, typický pro francouzskou hudbu druhé poloviny 17. století. Byl to především Marc-Antoine Charpentier, kdo dokázal toto specifické obsazení rozehrát do obzvlášť působivých barev… Henri Du Mont, Pierre Méliton, Pierre Robert – jejich moteta doprovodí Charpentierovy křehké i drásající, kontemplativní i dramatické Postní meditace.

La rose de Paris

V pondělí 27. července rozezní zahradu trojského zámku rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum pod vedením flétnistky Jany Semerádové. Společně vytvoří „girlandu“ z Pařížských kvartetů G. Ph. Telemanna, duet M. Blaveta a „květinové“ passacaille J. C. F. Fischera. Koncert se bude konat na úpatí „schodiště titánů“, které vede z Císařského sálu zámku do francouzské zahrady. Květiny byly Telemannovou vášní a jeho sběratelství podporoval zasíláním cibulek květin dokonce i G. F. Händel. Snad i díky této zálibě se Telemannova hudba dodnes dotýká srdcí posluchačů, neboť vychází ze země, aby směřovala k nebesům.

Květina milosti

Čtvrtek 30. července bude v kostele sv. Martina ve zdi zasvěcen středověké hudbě, přesněji řečeno třem středověkým kodexům, které vznikly na Iberském poloostrově. Cantigas de Santa Maria, Llibre Vermell de Montserrat, Codex Las Huelgas – z nich vybrala Hana Blažíková nejkrásnější perly hudebního dědictví středověkého Španělska. Snoubí se v nich neobvyklá melodika s otiskem trubadúrské lyriky i gregoriánského chorálu, rytmika s nepřehlédnutelným arabským charakterem a vroucí mariánská úcta oslavující Pannu Marii.

Affetti dell’anima

3. srpna se v zahradě trojského zámku představí flétnista a znalec široké palety italských hudebních citů a výrazů Jakub Kydlíček se svým souborem Concerto Aventino. Společně představí mistry zejména 17. století a jejich promyšleně vystavěné, zvukomalebné a mnohdy dovádivé kousky. S. Rossi, D. Castello, M. Uccellini, J. van Eyck, G. Giamberti a další jejich kolegové uměli vyjádřit bolest, lásku, naději, smutek, radost, něhu, bojovnost i odhodlání… Rozmanitá hnutí mysli a srdce budou v hudebním vyjádření znít zblízka i zdálky a chybět v nich nebudou ani zvuky přírody.

Lilium mezi trním

6. srpna v kostele sv. Šimona a Judy uvede koncert Lilium mezi trním posluchače do světa raně barokní hudby v Českém království, a to v několikerém kontrastu. Vytříbená hudební virtuozita, nejen instrumentální, se setká s prostou, avšak působivou lyrickou poetikou strofických písní rytíře A. V. Michny z Otradovic. V 11 písních z České mariánské muziky projdeme životem Matky Boží v doprovodu H. I. F. Bibera, S. Capricorna či V. Albriciho. Pestře složený program dá nahlédnout do světa dobové zbožnosti a poezie i instrumentální bravury, představí skladatele usedlé i světoběžníky, Čechy i Italy – a ve vzájemném propojení, jako na barokním obraze s technikou temnosvitu, nechá vyniknout to nejlepší z jejich tvorby… Sopranistku Hanu Blažíkovou doprovodí rezidenční soubor festivalu Collegium Marianum.

Galantní dialog

3. září se v Zrcadlové kapli Klementina představí hráč na violu da gamba Krzysztof Firlus a cembalistka Anna Firlus. Kromě Ch. Podbielského, M. Kamieńského a C. F. Abela zazní i hudba J. S. Bacha. Mnohé ze skladeb budou uvedeny v české premiéře, zejména pak sonáty C. F. Abela, lipského žáka velkého Bacha, které byly objeveny v poznaňské Univerzitní knihovně až velmi nedávno: vyjevují Abela jako mistra virtuózního, imaginativního, a právě galantního…

Pallas nordica

Pondělí 7. září se v Císařském sále zámku Troja rozezní hudba věnovaná švédské královně Kristýně I. Jedna z nejzajímavějších, nejvzdělanějších a nejrozporuplnějších postav evropských dějin 17. století za sebou zanechala výrazné múzické stopy. Vydáme se po nich s vynikajícím německým souborem NeoBarock, který nabídne známé mistry jako A. Scarlattiho, J. H. Schmelzera nebo A. Corelliho, ale také skladatele neznámé, ovšem pozoruhodné, jakými jsou například V. Albrici, pochovaný v Praze, který pracoval přímo pro královnu Kristýnu, nebo J. Schop z Hamburku, jehož skladby se hrály během oslav Vestfálského míru (1648), na němž se Kristýna také podílela.

Následující den po koncertě se budou členové ansámblu NeoBarock věnovat zájemcům z řad hráčů na barokní housle, violu a cembalo i řad široké veřejnosti během půldenního workshopu zaměřeného na instrumentální hudbu německého baroka.