Letní slavnosti staré hudby zvou na hudbu šlechtických dvorů

Prázdninovou Prahu opět zpestří festival Letní slavnosti staré hudby. Od 20. července do 5. srpna zve během sedmi večerů především na hudbu šlechtických dvorů – od středověku přes renesanci a baroko až po období rokoka. Láká tak do inspirativního světa, jež je neodmyslitelně spjat se vznikem mnoha mimořádných děl i specifických hudebních forem. Právě při aristokratických dvorech působila celá řada špičkových skladatelů. V podání předních zahraničních ansámblů a tuzemského souboru Collegium Marianum, jejichž specializací je stará hudba, tak zazní například díla zkomponovaná pro španělské krále, dvory jeho francouzských kolegů Ludvíka XIV. a Ludvíka XV. nebo britskou princeznu Annu Hannoverskou. Vedle nejstaršího hudebního nástroje, tedy lidského hlasu, mohou posluchači obdivovat i netradiční a mnohdy pozapomenuté hudební nástroje, jako jsou středověká loutna, fidula, irská harfa či vihuela da arco.

Festival otevře přední německý vokální soubor Calmus Ensemble, který s příslovečnou přesností, lehkostí a bohatou škálou barevných odstínů přednese díla mistrů renesanční vokální polyfonie. Fidulu a středověkou loutnu rozezní italský ansámbl la fonte musica, belgičtí A nocte temporis zavedou posluchače do irských zahrad a hudbu zpoza Pyrenejí představí proslulé španělské soubory La Ritirata a Capella de Ministrers. V programu nechybí ani rezidenční ansámbl festivalu Collegium Marianum. Ten spolu se septetem francouzských pěvců uzavře 22. ročník Letních slavností staré hudby novodobou světovou premiérou divertissement Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont, složeného pro francouzský královský dvůr. „Pokračujeme tak ve velmi úspěšné a plodné spolupráci s Centrem pro barokní hudbu ve Versailles. A právě tam, na „královské soaré“, přeneseme festivalové posluchače.

Stane se tak prostřednictvím dvou kratších oper, které byly určeny ke koncertnímu provedení v královských komnatách. Vedle novodobé premiéry Blamontova díla zazní také Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera,“ uvádí umělecká vedoucí souboru a hlavní dramaturgyně festivalu Jana Semerádová. Dodejme, že k dalším úspěchům hybatelky Letních slavností staré hudby Jany Semerádové patří i nominace na letošní nejznámější českou hudební cenu Anděl v kategorii vážné hudby za album Chaconne pro princeznu, na níž spolu s Erichem Traxlerem hrají díla Georga Friedricha Händela a Jeana-Marii Leclaira, složená pro talentovanou britskou princeznu Annu Hannoverskou. Živé provedení tohoto počinu bude patřit k mimořádným momentům letošního festivalu. 

Program festivalu doprovodí také mezinárodní mistrovské interpretační kurzy Akademie Versailles a interpretační semináře se členy souborů Calmus Ensemble a La Ritirata.

On-line rezervace a předprodej vstupenek na všechny festivalové koncerty začíná 15. června v 10 hodin. Více informací na www.letnislavnosti.cz.

Podtitulem 22. ročníku festivalu je „NOBILITAS“, koncerty tak budou sledovat urozenost, ušlechtilost, „nobilitu“ a její podoby v širokém slova smyslu, a také jak se měnila v průběhu času ve vazbě k evropské hudební kultuře. Koncerty se budou konat v sakrálních i světských historických prostorách hlavního města; v jednom případě festival využije i nezaměnitelnou atmosféru zámecké zahrady a nově se s festivalem návštěvníci podívají do nově zrekonstruovaného prostoru tzv. Šlechtovky ve Stromovce. Spojení šlechty a hudby v sobě zahrnuje nejen rovinu dvorské zábavy, ale také velice důležitou potřebu reprezentace a symbol ukotvení pozice v dobové společnosti. Tím se hudební produkce stávaly na jedné straně estetickou zálibou či projevem více či méně zapáleného hudebního mecenášství, na straně druhé nepřímým nástrojem politiky a vítaným prostředkem ke zviditelnění panovnického či aristokratického majestátu a jeho nedotknutelnosti. Tato rovina se promítá nejen do šlechtické hudební kultury raného novověku jako takové, ale také do námětů provozovaných děl. Festivalový program zavítá na královské, místodržitelské, vévodské, papežské, dóžecí a další dvory vysoké aristokracie. Kultivované a hudbymilovné prostředí těchto mimořádné důležitých kulturních center, která vyzařovala do celé Evropy, tak prosvětlí i letošní festivalový ročník. 

A cappella

Široká škála vytříbených zvukových odstínů, přesnost a lehkost – to jsou kvality, jimiž se pyšní jeden z nejúspěšnějších německých vokálních souborů současnosti. Calmus Ensemble zahájí 20. července Letní slavnosti staré hudby pod monumentální žebrovou klenbou kostela Panny Marie Na Slovanech, kde provede posluchače pozoruhodnou duchovní meditací o životě člověka. Takové rozjímání navodí hluboce kontemplativní, mystické biblické texty, zhudebněné třemi mistry renesanční vokální polyfonie. Úhelným kamenem programu bude Jeremiášův Pláč zhudebněný bezesporu nejvšestrannějším a nejobdivovanějším skladatelem své doby – Orlandem di Lassem. Za kapelníkem bavorského vévody však nikterak nezaostává Slezan Thomas Stoltzer, magister capellae krále Ludvíka Jagellonského, ani Lassův žák Leonhard Lechner, čelný představitel německé vokální hudby sklonku 16. století.

La strada del cielo

S italským ansámblem la fonte musica pod vedením loutnisty Michele Pasottiho se vydáme za pozdně středověkými rozmanitostmi Apeninského poloostrova. Průvodcem večera bude především Johannes Ciconia – první z vlámských skladatelů, kteří v Itálii dosáhli oslnivé kariéry. Ciconia komponoval pro církevní hodnostáře v Římě, rod Visconti v Pavii či rod da Carrara v Padově, a dokonce i pro benátského dóžete. Dokázal zhudebnit i šlechtický erb a opěvovat tak aristokratické ctnosti jeho držitele… Nejdůležitější ohniska duchovní i světské polyfonní praxe publiku představí trojice pěvců za doprovodu středověké loutny a fiduly. Zazní řada typických hudebních forem – moteto, kánon, madrigal, ballata či istampitta. Cesta ke hvězdám italského trecenta a quattrocenta začíná v kostele sv. Martina ve zdi ve čtvrtek 22. července.

Chaconne pro princeznu

Půvab rokokových melodií a rafinovanou virtuozitu na Letních slavnostech staré hudby představí dvojice špičkových umělců – Jana Semerádová a Erich Traxler. Chaconne pro princeznu v barokním sále Šlechtovky v pražské Stromovce potěší 24. července i ty nejnáročnější posluchače.

Učit se hrát na cembalo u samotného Georga Friedricha Händela se nepoštěstilo jen tak někomu. Avšak talentovaná princezna Anna Hannoverská (později princezna Oranžsko-Nassavská, dcera britského krále Jiřího II.) měla to štěstí, že se u Händela učila celých 11 let. Händel nepochybně odvedl vynikající práci, neboť se z ní stala znamenitá cembalistka. Dokonce i Jean-Marie Leclair obdivoval Její Výsost za „zálibu v opravdových krásách hudby a hluboké znalosti o zákonitostech tohoto umění“. Oba skladatelé se nechali inspirovat Anninou osobností, komponovali pro ni a dedikovali jí svá díla, která dodnes lákají současné interprety. O uměnímilovné a hudebně nadané aristokratce je známo, že byla zároveň osobou dosti panovačnou až despotickou, ale jistě i ona by ocenila, že nahrávka děl, kterými ji vzdali velcí mistři hold a která zazní v pražské Šlechtovce, získala po staletích právě díky Janě Semerádové a Erichu Traxlerovi nominaci na letošní nejznámější českou hudební cenu Anděl v kategorii vážné hudby.

The Dubhlinn Gardens

Koncem července se nejspíše zámek Troja nabaží slunce natolik, že zatouží po zahradách stinných, po zahradách zelených, po zahradách irských… Přímo do jejich středu nás 26. července zavede soubor A nocte temporis s chladivým programem, který skrze staré irské písně, balady a tance přiblíží zábavu dublinských šlechtických dvorů i podhradí.

Tento pozoruhodný repertoár nám představí ansámbl, jemuž je vášeň pro irskou tradiční hudbu vlastní: vynikající tenorista Reinoud Van Mechelen, flétnistka Anna Besson, která propadla irské flétně dlouho před tím, než poprvé vzala do ruky flétnu barokní, nebo věhlasná harfenistka Sarah Louise Ridy, hráčka na překrásnou irskou harfu. Už jen názvy písní evokují jejich lahodnost – An Buachaillin Bàn nebo Eileanoir a Rùn (Eleanor, má tajná láska)… Dle dobového irského tisku prý samotný Georg Friedrich Händel závistivě prohlásil, že měl raději napsat lidovou baladu Ailen Aroon než všechno, co kdy do té doby zkomponoval… 

Il violoncello brillante

Antonio Caldara, Domenico Porretti, Luigi Boccherini a další mistři významně rozšířili možnosti violoncella v sólové hře a nadchli tímto nástrojem nejeden evropský dvůr. Právě na konci 17. a v průběhu 18. století se zrodil sebevědomý, virtuózní nástroj, který se dobře uplatnil i v galantním prostředí šlechtických salónů.

Vydejme se spolu s proslulým španělským souborem La Ritirata a fenomenálním violoncellistou Josetxuem Obregónem na objevnou cestu napříč Španělskem a Itálií v období baroka a klasicismu. Z bohatě zdobeného stropu Letního refektáře Strahovského kláštera na toto putování 28. července dohlédnou účastníci nebeské hostiny, alegorie čtyř ročních dob či všech 12 znamení zvěrokruhu.

La Spagna

Jako je v základech hudby uložen tanec, španělské hudbě v žilách koluje nádherný taneční nápěv „La Spagna“. Zachovalo se až 250 verzí jeho zpracování, přičemž mezi jeho vyznavače náleželi takoví mistři jako Diego Ortiz, Heinrich Isaac nebo Josquin des Prés. Zvláště horkokrevný srpen je k tanci jako stvořený! Konkrétně 2. srpna v Císařském sále trojského zámku nám bude v tomto smyslu více než nápomocen věhlasný španělský soubor Capella de Ministrers, který v roce 1987 založil a od té doby vede neúnavný gambista Carles Magraner. Na exkluzivním koncertě plném dvorské a taneční hudby budeme díky Santiagovi de Murcia, Lucasu Ruyzovi de Ribayaz a Gasparu Sanzovi putovat i pyrenejským barokem, barokem rytmickým a plnokrevným. Léto budiž roztancováno!

Les Plaisirs de Versailles

Závěrečný koncert festivalu 5. srpna  v Kostele sv. Šimona a Judy nechá posluchače nahlédnout do komnat snad nejznámějšího paláce na světě, pro nějž vznikal nejbohatší a nejrozmanitější hudební repertoár ze všech evropských královských sídel 17. a 18. století. Již Ludvík XIV. zahájil ve Versailles tradici pravidelných zábavných večerů pro vybrané členy nejvyšší aristokracie. Tuto hudební „pochodeň“ od krále Slunce převzala manželka Ludvíka XV. Marie Leszczyńská, načež byla napodobována nejen ve Francii, ale po celé Evropě.

Na koncertech pořádaných v králových či královniných salonech šlechta sledovala i tzv. divertissements, malé opery v koncertním provedení. Jak v Les Plaisirs de Versailles Marca-Antoina Charpentiera (1682), tak v Le Retour des dieux sur la terre Françoise Colina de Blamont z roku (1725) vystupuje řada alegorických postav, které spolu s mytologickými božstvy opěvují – koho jiného než – krále. Pražské provedení Blamontova díla v podání 7 sólistů a rezidenčního souboru Collegium Marianum pod vedením Jany Semerádové bude novodobou premiérou a slavnostně tak završí festivalový program.

Projekt je součástí víceleté programové linie připravované ve spolupráci s prestižním Centrem barokní hudby ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles), na níž se podílí také Francouzský Institut v Praze.

22. ročník festivalu pokračuje v programové linii připravované ve spolupráci s prestižním Centrem pro barokní hudbu ve Versailles (Centre de musique baroque de Versailles – CMBV), na níž se podílí také Francouzský institut v Praze. Více o spolupráci …

Vstupenky je možné rezervovat i zakoupit on-line na www.letnislavnosti.cz, a to od 15. 6. 2021 (10 hodin). Rezervované vstupenky je možné vyzvednout a zaplatit ve Festivalovém centru, nebo zaplatit kartou on-line. Seznam dalších předprodejních míst na www.colosseumticket.cz.

Festivalové centrum na adrese GALERIE 1 ve Štěpánské 47, Praha 1 je otevřeno každou středu (od 16. 6. do 4. 8. 2021) od 10.00 do 18.00 hodin. 28. 7. je otevřeno pouze do 17 hodin

Předprodej vstupenek ve Festivalovém centru bude zahájen 16. 6. 2021.

V rámci věrnostního programu je možné získat slevu 200 Kč za každých 2000 Kč vynaložených na on-line nákup vstupenek na koncerty Letní slavnosti staré hudby 2021 (tento program vyžaduje registraci). Více informací na www.letnislavnosti.cz.

Systém slev a bonusů výrazně rozšiřuje program pro členy klubu Collegium! (podrobnosti na www.letnislavnosti.cz).