Letošek pokračuje krizí kancelářského sektoru. Pětiletý horizont ale vypadá pozitivněji

Praha i Brno, dva nejsilnější tuzemské kancelářské trhy, hlásí rekordní plány na výstavbu nových kanceláří v horizontu pěti let. Situace v roce 2022 zatím ale nebude tak růžová, omezená nabídka nových kanceláří způsobí, že ceny za nájem budou přinejlepším stagnovat. Z finanční krize roku 2008 se realitní trh dostával pět let, nyní se zdá, že již od roku 2023, tedy po třech letech od začátku pandemie, bude kancelářská krize u konce. A to i přesto, že tomu aktuální pandemická čísla nenapovídají. 

V loňském roce 2021 se v Praze postavilo 56 000 m² kanceláří, což je nejméně od roku 2016 a letos číslo nebude o tolik vyšší. Situace v horizontu následujících pak ale vypadá optimističtěji a v roce 2023 se dokonce budou otevírat kanceláře, které jsou dnes rozestavěné spekulativně, tedy bez předem domluveného nájemce. V Brně je aktuálně v pětiletém horizontu rozestavěno nebo připraveno k výstavbě přibližně 230 tisíc m² kanceláří, a tamější trh se tak rozroste až o třetinu, ze 680 na 900 tisíc m². Jedná se o více než dvojnásobné tempo růstu oproti Praze, kde je v pětiletém horizontu připraveno na 500 tisíc m² nových ploch a z aktuálních 3,8 mil. m² se tak pražský trh potenciálně rozroste až na 4,3 mil. m².

„Zatímco nejčastěji skloňovaným termínem let 2020 a 2021 se určitě stalo slovo podnájem, od roku 2022 vnímáme návrat k normálu a nabídka podnájmů se výrazně snižuje, a to až o dvě třetiny. Loňská výstavba dosáhla nového minima od roku 2016, vinou covid-19 se totiž nepřistoupilo k realizaci mnoha kancelářských projektů, které byly již připravené, a to zejména protože se jejich investoři báli, že do nových prostor nenajdou nájemce. Logickým důsledkem tak je stále relativně nízká neobsazenost a také stagnace cen, které nejdou tak rychle dolů, jak by nájemci mohli očekávat,“ říká Radek Procházka, Managing Partner společnosti Prochazka & Partners.

Covidová krize určitě proměnila uvažování firem týkající se fungování v kancelářích, prorokovaný konec kanceláří ale rozhodně nenastal. V čistém home office režimu operuje jen několik procent firem, velká část pak spíše předělala kanceláře tak, aby vznikala agilní pracoviště, kde pracují jednotlivé týmy odděleně a pokud je třeba, mohou se společně setkat v kavárnách a hubech nebo si odpočinout v relax roomech. Jednoznačně se také zvyšuje počet zasedacích místností, a kanceláře se tak významněji než před pandemií stávají místem setkávání zaměstnanců nebo jednotlivých týmů, než místem pro celotýdenní práci.

„I když je na trhu zvýšená poptávka po hybridním modelu – část práce z domova a část z kanceláře, firmy jako celek preferují práci v kanceláři před vzdáleným režimem. Výhody jsou nasnadě – rozvoj firemní kultury, budování vztahů na pracovišti, pocit sounáležitosti s firemními cíli a snadnější integrace nováčků do týmu. Nemluvě o tom, že většina inovací vzniká v kanceláři v týmu, nikoliv vzdáleně z domova. Pokud se tedy někde snižovala podlahová plocha, bylo to nejčastěji o 15–20 % celkové plochy, což neobsazenost sice ovlivnilo, ale v součtu s trhem o velikosti Prahy výrazněji nezamávalo,“ dodává Procházka. 

Hybridní model je na jednu stranu vítaným benefitem a zajímavým nástrojem v boji proti pandemii, který zavedlo až 70 % korporátních nájemců, avšak přichází čím dál tím více důkazů o negativním vlivu dlouhodobé vzdálené práce. Kupříkladu dle časopisu Nature¹ skupina vědců analyzovala pracovní návyky více než 60 tisíc zaměstnanců společnosti Microsoft a zjistila, že celofiremní vzdálená práce způsobila pokles spolupráce mezi týmy. Vinou této izolace docházelo pak k nižší míře interakcí a synchronní komunikace, a narostla tak asynchronní komunikace. Ta nevyžaduje okamžitou reakci protějšku (typicky e-mail), může tak docházet ke komunikačním prodlevám a zaměstnanci tak hůře získávají a sdílejí informace.