Mahler, Berg, Ostrčil: S Robertem Jindrou na přelomu století
Tři bytostně středoevropské skladatele svede dohromady program hlavního hostujícího dirigenta rozhlasových symfoniků Roberta Jindry. Večer zahájí Blumine od Gustava Mahlera, skladatele, jímž byl nepochybně silně ovlivněn mladý Alban Berg. Jeho Sedm raných písní přednese mezzosopranistka Jana Kurucová. A do třetice zazní Symfonie A dur českého skladatele (a také dirigenta, jenž v pražském Národním divadle uváděl Bergova Vojcka) Otakara Ostrčila. Pozoruhodný středoevropský program navštivte v pondělí 6. února ve Dvořákově síni Rudolfina. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava, záznam nabídne ČRo D-dur.
Než se v Berlíně uskutečnila v roce 1896 premiéra definitivní čtyřvěté podoby Mahlerovy První symfonie, obsahovala skladba ještě jednu větu, pomalou, autorem však po několika koncertech zcela vyřazenou. Nesla název Blumine a významnou roli v ní hrála sólová trubka. Tisk označil lyrickou kantilénu za „triviální“, sám skladatel ji popsal jako „sentimentálně vášnivou milostnou epizodu“. Byla nalezena a rozpoznána až v roce 1966 v USA v opise notových materiálů pro hamburské uvedení symfonie.
Sedm raných písní od Albana Berga, cyklus z prvního desetiletí 20. století představuje zajímavou syntézu romantického a tonálního dědictví a Straussova, Mahlerova i Debussyho stylu s novou přísností zřejmou v tvorbě Bergova učitele Arnolda Schönberga. Z klavírního partu pak Berg upravil písně pro orchestr v roce 1928.
Čtyřvětá Symfonie A dur, Ostrčilova jediná, je náladou a založením dílem mládí. Lze v ní zaslechnout prvky připomínající Schumannovu a Mahlerovu hudbu i vlivy jeho učitele Zdeňka Fibicha. Současně však už skladba nově pracuje s dynamikou, agogikou a instrumentací a stojí na počátku pozdějších projevů konstruktivismu a expresionismu v Ostrčilově tvorbě.
Program:
Gustav Mahler (1860–1911) Blumine
Alban Berg (1885–1935) Sedm raných písní
Otakar Ostrčil (1879–1935) Symfonie A dur, op. 7
Robert Jindra dirigent
Jana Kurucová mezzosoprán
Dvořákova síň Rudolfina, pondělí 6. února od 19.30 hod. Přímý přenos koncertu vysílá ČRo Vltava. záznam nabízí ČRo D-dur ve středu 8. února ve 20.00 hodin.
Jana Kurucová, mezzosoprán
Jana Kurucová se narodila v Tvarožné u Kežmarku. Studovala obor církevní hudba, dirigování a zpěv na Konzervatoři J. L. Bellu v Banské Bystrici. Později absolvovala pedagogické minimum v operním zpěvu na konzervatoři v Bratislavě a také získala dvouleté stipendium na Univerzitě hudebního a dramatického umění v rakouském Grazu. V sezoně 2005/2006 byla členkou operního studia Bavorské státní opery v Mnichově. V letech 2006–2009 působila v divadle v Heidelbergu, kde se představila hlavně v barokním a mozartovském repertoáru. Od září 2009 byla sólistkou Deutsche Opera Berlin, kde dodnes účinkuje v řadě postav jako Rosina, Cherubín, Fenena, Zerlina, Mélisande pod hudebním vedením Donalda Runniclese a dalších.
Robert Jindra, dirigent
Hlavní hostující dirigent SOČRu se narodil v roce 1977 v Praze. Absolvoval Pražskou konzervatoř v oborech klasický zpěv a dirigování. Od roku 2001 působí v Národním divadle v Praze, kde dosud nastudoval například Mozartovu operu Così fan tutte, Smetanovy Dvě vdovy nebo Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky a Z mrtvého domu. Dále zde dirigoval řadu děl českého i světového operního repertoáru nebo mimořádné koncerty Mozartovy narozeniny a České operní gala. V sezoně 2013/2014 působil v ND rovněž na pozici hudebního ředitele opery.
Foto: SOČR, Zdeněk Sokol