Maloobchod se propadl nejvíce od začátku milénia, zvláště plakali prodejci oděvů
Tuzemský maloobchod vykázal v březnu svůj nejhlubší meziroční propad minimálně od začátku tohoto tisíciletí, tedy za celé období od ledna 2001. Platí to jak pro maloobchod bez zahrnutí motoristického segmentu, tak pro ten, který jej zahrnuje. Propad je přitom v obou případech ještě hlubší, než s jakým analytici počítali. A opravdu to nebyly nikterak pozitivní předpoklady. V případě maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu čekali analytici ve střední hodnotě svých odhadů dle Bloombergu pokles o 7,1 procenta, zatímco ve skutečnosti propad činí 8,9 procenta. V případě maloobchodu se zahrnutím motoristického segmentu zase počítali s poklesem čítajícím dvanáct procent, ve skutečnost propad činí 15,5 procenta.
Důvodem historických propadů je pochopitelně šíření koronavirové nákazy a opatření zaváděná v rámci boje s ním. Nouzový stav trval po převážnou část měsíce března a podstatná část obchodů musela být ze zdravotních důvodů zavřená. Zvláště markantní je meziroční propad tržeb například v případě maloobchodu s oděvy či obuví, kde činí takřka 65 procent. Tržby se citelně propadaly ve většině maloobchodních segmentů. Narůst naopak zaznamenaly segmenty potravinářského, zdravotnického a drogistického zboží. Lidé se v obchodech těchto segmentů, které zůstaly otevřené, předzásobovali z důvodu obav z šíření nákazy. Nakupovali trvanlivé potraviny a hlavně v druhé části měsíce z důvodu zavření restaurací, škol i školních jídelen také potraviny pro přípravu domácích jídel. Více utráceli za zboží typu dezinfekčních prostředků. Nejvýraznějším tempem od loňského září, takřka o 21 procent, stouply tržby online obchodům, kam se další část spotřebitelské poptávky přesunula z důvodu obavy lidí z nákazy a kvůli uzavření citelného podílu kamenných obchodů.
Za měsíc duben je třeba počítat s ještě hlubším meziročním propadem, od května se pak situace v tuzemském maloobchodě začne stabilizovat. Po plném otevření ekonomiky je třeba počítat s částečným kompenzačním efektem, kdy lidé budou nakupovat zboží, které nemohli pořídit kvůli zavření obchodů. Takto však budou maloobchodníkům kompenzovat jen část ušlých tržeb, neboť například v případě zboží netrvanlivé povahy, třeba obědu v restauraci, není taková kompenzace příliš možná. Za celý letošní rok se pak tržby maloobchodu bez zahrnutí motoristického segmentu a za předpokladu, že nenastane další závažná vlna šíření nákazy, budou pohybovat meziročně kolem úrovně minus jednoho procenta.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada vlády (NERV)
hlavní ekonom, CZECH FUND
