Martha a Tena Elefteriadu přinesly mezi seniory Prahy 1 řecké slunce
V pražském sídle Pojišťovny VZP, a.s. přivítala její místopředsedkyně představenstva Halina Trsková v pořadí již čtvrtou výherkyni z řad seniorů, kteří se zapojili do projektu Pošlete vzkaz příběhem. Výherkyně, paní Blanka Holubová, si pro sebe a pro občanské sdružení Mezi námi, o.p.s. přála dva notebooky. Měla je mít!
Slavnostní odpoledne pražským seniorům zpestřily také pěvecké hvězdy, které každý znal. Byli to Václav Neckář, Martha a Tena Elefteriadu a Stanislav Hložek.
Václav Neckář se svým bratrem Janem zvedli nadšené diváky ze židlí a aplaus ve stoje nebral konce. Oblíbený zpěvák po své nemoci čte texty písní z tabletu. Je vidět, že moderní technologie seniorům svědčí a pomáhá. „Samozřejmě mám doma počítač, přijímám e-maily a s bratrem komunikuji přes internet,“ usmíval se Václav na akci Pošlete vzkaz příběhem od PVZP. „Výherkyni a publiku jsem zazpíval staré hity, ale nové se rodí, jen to jde pomaleji, nápadů není tolik. Teď jsem oprašoval Baladu do suterénu, kterou chystáme do nového programu, ale se starými písničkami,“ uvedl Václav Neckář a Jan Neckář přidal kuriózní příběh. „Vždycky jsem si myslel, že jsem první píseň pro bráchu napsal Doktora Dam Di Dam. Letos mi ale zavolal pan Padevět, který se zabývá zapomenutými a ztracenými nahrávkami. Poslal mi dokument a tam bylo napsáno: kytara Zdeněk Rytíř, zpěv Václav Neckář a autoři Jan Neckář a Ivo Fišer a u toho neznatelné datum. Celá nahrávka byla kolem roku 1968použitav pořadu Zvědavá kamera. Opravdu to byl jeden z mých starých songů, který jsem dával Rytířovi na otextování a on to nestihl. Tenkrát Ivo Fišer pozval bráchu do tohoto televizního pořadu, a jestli prý nemá písničku, která by se dala použít. Domluvili se a Ivo Fišer udělal text na jednu z mých melodií a dali to do pořadu. Já byl v tu dobu na vojně a vůbec jsem o ničem nevěděl. Pořad se nikdy neodvysílal, zůstal v trezoru a až pan Padevět tuto starou píseň znovu objevil.“
Řecké slunce přinesly mezi seniory zpěvačky Martha a Tena Elefteriadu. Vybraly písně, které si senioři z mládí pamatují. „Přidaly jsme i písničky z nového CD Všechny barvy moře, které jsme natočily přes covidové období. Tím, že jsme měly rodiče Řeky, tak řeckou kulturu bereme za svoji. Je hezké být vícenárodní. S Tenou jsme napsaly knížku, která se jmenuje Martha a Tena dvojhlasně a je v ní všechno, příchod našich rodičů do Československa, naše mládí, začátky… To není krátký příběh, aby se vešel do knihy Pošlete vzkaz příběhem. Maminka brzo zemřela a my se sestrou vyrůstaly v domovech pro řecké děti. Doma jsme mluvily řecky. V domovech byli řečtí učitelé a vychovatelé a kromě české školy jsme se ještě učily řeckou historii, literaturu a zeměpis. A odkaz či poselství mladé generaci? Pokud člověk v sobě najde talent na nějaký obor, bez určité zarputilosti a píle by žádné velké výsledky nebyly. Je důležité, jak se člověk vnímá, je důležité si nastavit cíle a podle toho žít a pracovat,“ uvedla Martha Elefteriadu na akci Pošlete vzkaz příběhem od PVZP.
Dalším pěveckým gratulantem byl zpěvák Stanislav Hložek. Jeho „Holkám ze školky“ je už čtyřicet let a tak není divu, že s ním zpíval celý sál. Počítá se oblíbený zpěvák už také mezi starší generaci? „Věkem už jsem mezi seniory, ale mentalitou jsem někde… Ale, měl jsem teď takové divné období. Přestal jsem kouřit a mně bylo tak zle, že jsem myslel, že mě klepne, měl jsem abstinenční příznaky. Naučil jsem se kouřit na vojně a během covidu jsem se rozkouřil až moc. Pak jsem si ale uvědomil, že pocházím z Hulína, chalupu mám u Kouřimi, je mi to souzené. Ale ne, už nechci s cigaretami začínat,“ sliboval Standa Hložek. Dozvěděl se, že výherkyně soutěže Pošlete vzkaz příběhem si přála počítač. „Já mám dva. Jeden starší mám na Moravě a mám tam hry, v novém mám poštu. Přiznám se, nejsem moc zdatný. Než něco psát, to se radši s lidmi setkám osobně, protože teď je takové divné období. Hodně kamarádů z branže mizí a teď mě hodně zasáhl odchod Hanky Zagorové. Pořád se s tím nemohu vyrovnat. Hanku a Karla Vágnera jsem znal od roku 1974. Jako začínající zpěváček jsem se dostal do finále Intertalentu, to bylo něco jako SuperStar. Jezdili jsme po Československu a doprovázela nás kapela Karla Vágnera. A aby na nás někdo přišel, tak tam byla hvězda Hanka. Skamarádili jsme se, pro Karla jsem byl dobrý fotbalista, a Hance jsem byl sympatický jako Moravák a také jsme měli narozeniny v jednom měsíci. Pak jsem si odkroutil vojnu, chodil do práce a potom teprve začala moje a Petrova kariéra po boku Hanky Zagorové,“ uvedl zpěvák a se smíchem dodal: „S kamarády plánujeme, že si postavíme svůj vlastní domov seniorů a že uděláme konkurz na sestřičky, které se o nás budou starat. A jaká jsou kritéria? To jsme ještě nedotáhli dokonce, to bude na delší debatu.“
V rámci předání výhry paní Blance Holubové známé osobnosti pokřtily i knihu Pošlete vzkaz příběhem, kde se jednotlivé příspěvky seniorů kloubí s ilustracemi dětí. Mezi kmotry knihy zavítaly také Kateřina Jirglová, ředitelka organizace Mezi námi, o.p.s. a Eva Špačková, místostarostka Prahy 1 a radní pro školství.
Autorka projektu Pošlete vzkaz příběhem Halina Trsková je spokojená. Mezigenerační komunikace díky projektu Pojišťovny VZP, a.s. funguje na jedničku. „Musím říci, že je rozdíl, jestli ceny předáváme výhercům v domovech seniorů nebo v sídle pojišťovny. V domovech čerpáme sílu jejich domovského prostředí, kdežto budově Pojišťovny VZP, a.s. zase můžeme načerpat atmosféru Dobromily Magdaleny Rettigové. Budova dříve sloužila jako kuchařská škola pro hospodyňky a já věřím, že Rettigová je na nás pyšná, že děláme věci s jejím odkazem. Docela jsem očekávala, že si výherkyně vybere počítače, protože dnešní publikum jsou čtecí babičky a dědečkové, na počítači si sepisují příběhy, které pak chodí číst například dětem do mateřských školek. Jsem nadšená, že na počítačích umí.“
Soutěž „Pošlete vzkaz s příběhem“ byla koncipována jako společensky odpovědná aktivita Pojišťovny VZP, a.s. která měla aktivizovat seniory k tomu, aby sepsali příběh s poselstvím další generaci. Pět nejlepších příběhů bylo oceněno výhrou v hodnotě 30 000 Kč. V další fázi projektu příběhy ilustrovaly děti a výsledkem je publikace Pošlete vzkaz příběhem. Došlo k propojení generace – senioři poslali dál svá životní moudra – mladí je přečetli, zpracovali a poučili se z nich.
